Vliv vybraných faktorů na přisuzovanou důstojnost hospitalizovaných seniorů


The influence of selected factors on the attributed dignity of hospitalized elderly

The concept of human dignity is linked to autonomy and quality of life, which is important even when the elderly are in an institutional setting. It includes self-esteem and behaviour that demonstrates self-respect and respect for others. Assessment of dignity from the perspective of the elderly can be done using the Jacelon Attributed Dignity Scale (JADS). The aim of our research was to determine the influence of selected sociodemographic and clinical characteristics on the assessment of attributed dignity in each domain of the JADS in hospitalized elderly (N = 150). A set of questionnaires focused on dignity (JADS), attitudes towards aging (AAQ), depression (GDS), level of self-sufficiency (BI) and cognition (MMSE), all of them in Czech versions, were used. Descriptive statistics, correlation coefficients (Pearson, Spearman) and one-factor analysis of variance (ANOVA) were used for data analysis. The results showed that in Domain 1 (Self-Evaluation), the older people perceived their dignity better if they had more positive attitudes toward aging and were less depressed. In Domain 2 (Evaluation perceived from others), only more positive attitudes toward aging influenced better perceptions of dignity in the older people. Domains 3 and 4 were not influenced by the factors examined. The results suggest the importance of promoting positive attitudes toward aging among the elderly.
 


Autoři: Bermellová Jana;  Kisvetrová Helena
Působiště autorů: Centrum vědy a výzkumu, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého Olomouc
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2023, 12, č. 4: 182-185
Kategorie: Původní článek

Souhrn

Koncept lidské důstojnosti je spojen s autonomií a kvalitou života, která je důležitá i při pobytu seniora v institucionálním prostředí. Zahrnuje sebeúctu a chování, které prokazuje sebeúctu a respekt k ostatním. Posouzení důstojnosti z pohledu seniorů lze provést pomocí Jacelonové škály přisuzované důstojnosti (JADS). Cílem našeho výzkumu bylo zjistit vliv vybraných sociodemografických a klinických charakteristik na hodnocení přisuzované důstojnosti v jednotlivých doménách JADS u hospitalizovaných seniorů (N = 150). Byl použit soubor českých verzí dotazníků zaměřených na důstojnost (JADS), postoje ke stárnutí (AAQ), depresi (GDS), úroveň soběstačnosti (BI) a kognici (MMSE). Pro analýzu dat byla použita popisná statistika, korelační koeficienty (Pearson, Spearman) a jednofaktorová analýza rozptylu (ANOVA). 

Výsledky ukázaly, že v doméně 1 (Hodnocení sebe sama) vnímali senioři svoji důstojnost lépe, pokud měli pozitivnější postoje ke stárnutí a byli méně depresivní. V doméně 2 (Hodnocení vnímané od ostatních) ovlivňovaly lepší vnímání důstojnosti seniorů pouze pozitivnější postoje ke stárnutí. Domény 3 a 4 zkoumané faktory neovlivňovaly. Výsledky naznačují důležitost podpory pozitivních postojů ke stárnutí u seniorů. 

Úvod

Důstojnost jedince je v institucionálním prostředí spojována s pocitem autonomie a kvalitou života.(1) Řada studií zkoumá, jak důstojnost vnímají samotní pacienti, jejich rodiny i odborná veřejnost, a hledá způsoby, jak důstojnost hodnotit a chránit.(2,3,4)

Koncept přisuzované důstojnosti zdůrazňuje, že důstojnost může být v průběhu života a v závislosti na interakcích s druhými osobami získaná nebo ztracená. Tvoří ji dvě kategorie: chování a pocit vlastní hodnoty (sebeúcta).(5) Chování má dvě složky: 1. chování projevující úctu k sobě samému (zahrnuje péči o svůj zevnějšek, poctivost a zodpovědnost) a 2. chování projevující úctu k druhým (zahrnuje vnímavost k potřebám druhých, přijímání druhých takových, jací jsou, a snahu porozumět hodnotám druhých).(6)

Silný pocit vlastní hodnoty je pro sebeúctu i úctu k druhým zásadní. Naopak projevování úcty druhým i sobě samému může zvýšit pocit vlastní hodnoty.(5,7) Respektování důstojnosti druhého tak patří mezi základní etické principy.(8)

Pro hodnocení důstojnosti z perspektivy seniorů pomocí pozitivně laděných sebehodnotících výroků můžeme použít Jacelonové škálu důstojnosti (Jacelon Attributed Dignity Scale, JADS). Má 18 položek zjišťujících míru důstojnosti, kterou senior přisuzuje sám sobě během posledního týdne. Vysoká hodnota přisuzované důstojnosti působí jako protektivní faktor zdraví, funkčnosti a nezávislosti. JADS byla vyvinuta pro hodnocení přisuzované důstojnosti u seniorů žijících v komunitě. Jacelonová ale doporučila její využívání i v nemocničním prostředí.(9) Proto byla JADS přeložena do češtiny a validována pro hospitalizované seniory.(10)

Pro zajištění přisuzované důstojnosti starších lidí je zásadní identifikovat faktory, které ji mohou potenciálně ohrozit nebo narušit.(11) Cílem naší studie proto bylo zjistit, které vybrané sociodemografické a klinické charakteristiky ji ovlivňují v jednotlivých doménách JADS.

Tab. 1. Charakteristika souboru pacientů
Charakteristika souboru pacientů
AAQ – Dotazník postojů ke stárnutí a stáří, BI – Barthelové index, GDS – Geriatrická škála deprese, JADS – Jacelonové škála důstojnosti, MMSE – Mini-Mental State Examination

Metodika a soubor respondentů

Použili jsme kvantitativní metodologii, průřezovou studii se souborem českých verzí standardizovaných dotazníků, které hodnotí přisuzovanou důstojnost (JADS), úroveň soběstačnosti (Barthelové index, BI), postoje ke stárnutí (Dotazník postojů ke stárnutí a stáří, AAQ), depresi (Geriatrická škála deprese, GDS) a úroveň kognitivních funkcí (MMSE). V závěru dotazníkového souboru byly zjišťovány základní sociodemografické údaje (věk, pohlaví, vzdělání, sociální situace).

Soubor respondentů tvořili pacienti ve věku 65 let a více, kteří byli hospitalizováni více než jeden týden na standardním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc (geriatrické nebo interní oddělení) a souhlasili se zapojením do výzkumu. Vyřazujícími kritérii byly diagnóza demence jakéhokoli typu, terminální stav a těžké poškození sluchu a zraku.

Analýza dat byla provedena pomocí popisné statistiky korelačních koeficientů (Pearson, Spearman) a jednofaktorové analýzy rozptylu (ANOVA). Ke statistickému zpracování byl použit statistický software IBM SPSS Statistics for Windows, Version 23.0. Armonk, NY.

Výzkum byl schválen Etickou komisí Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci a vedením Fakultní nemocnice Olomouc.

Výsledky

Výzkumný soubor tvořilo 150 pacientů (průměrný věk = 77,7 let; 69 % žen), viz přehled v tabulce 1. Výsledky ukázaly, že doména 1 (Hodnocení sebe sama) měla statisticky významnou slabou pozitivní korelaci s AAQ (r = 0,252, p = 0,002) a slabou negativní korelaci s GDS (r = −0,192, p = 0,018). Doména 2 (Hodnocení vnímané od ostatních) korelovala pouze slabě pozitivně s AAQ (r = 0,281, p = 0,0005). Doména 3 (Hodnocení vztahů s druhými) a doména 4 (Vyjádření respektu k druhým) nekorelovaly signifikantně se žádnou sociodemografickou ani klinickou proměnnou (tab. 2).

Tab. 2. Korelace domén JA DS se sociodemografickými a klinickými faktory
Korelace domén JA DS se sociodemografickými a klinickými faktory
Použité metody: advouvýběrový t-test (testová statistika t; p-hodnota); bPearsonův korelační koeficient (r, p-hodnota); cSpearmanův korelační koeficient (r, p-hodnota); dANOVA (testová
statistika F, p-hodnota); *p < 0,05; **p < 0,01; ***p < 0,001
AAQ – Dotazník postojů ke stárnutí a stáří, BI – Barthelové index, GDS – Geriatrická škála deprese, JADS – Jacelonové škála důstojnosti, MMSE – Mini-Mental State Examination

Diskuse

Náš výzkum navazuje na předchozí publikaci o psychometrické validizaci JADS.(10) V této části výzkumu jsme se zaměřili na zjištění, zda vybrané faktory mají vliv na přisuzovanou důstojnost u hospitalizovaných seniorů. Výsledky prokázaly, že z vybraných faktorů měly na hodnocení přisuzované důstojnosti vliv pouze postoj ke stárnutí a stáří a míra deprese seniorů. Pozitivnější postoje ke stárnutí korelovaly s lepším hodnocením přisuzované důstojnosti v JADS doménách 1 (Hodnocení sebe sama) a 2 (Hodnocení vnímané od ostatních). Vyšší míra deprese korelovala s horším hodnocením přisuzované důstojnosti v doméně 1 (Hodnocení sebe sama).

Význam postoje ke stárnutí naznačují i další studie, které uvádějí, že postoj ke stáří a stárnutí patří k významným faktorům ovlivňujícím důstojnost. Samotný proces stárnutí bývá obvykle vnímán negativně, protože je s ním spojována křehkost, slabost a snadná zranitelnost.(8,12,13) Někteří senioři spojují období stáří s negativními názory jako „být přítěží“(1,14) a být ve společnosti vnímán jako obtížný a nadbytečný.(3) Svou situaci často srovnávají s ostatními nebo s tím, co ve svém věku očekávají.(15) Mohou být ale také inspirováni k pozitivnímu postoji silou, vůlí a optimismem druhých nebo mít pocit vděčnosti za to, že jejich zdravotní stav je lepší než zdraví jejich vrstevníků.(3)

To může způsobit, že senioři navzdory chronickým onemocněním a slabosti stále považují své zdraví za „dobré“.(3,16) Důstojnost seniorů může být ale snížena pocitem ztráty kontroly nad svým životem, zhoršením tělesných funkcí a bolestí.(1) Senioři se mohou obávat, že čím méně toho dokážou, tím více se bude vytrácet jejich hodnota a s ní i důstojnost.(17,18) Tato korelace se zvyšuje, čím samostatnější byl senior před hospitalizací nebo čím významnější roli ve společnosti zastával. Klíčovým momentem při uvědomování si své závislosti bývá u seniorů okamžik, kdy potřebují dopomoc v základních aktivitách denního života. Samostatné vykonávání každodenních činností a věcí pro zábavu, jako např. procházky, skupinové sporty, umělecké kroužky nebo rukodělné činnosti, přispívají k pocitu kontroly nad svým životem, zachování pocitu důstojnosti(3,18) a ovlivňují i sebeúctu seniorů.(19) 

K hlavním faktorům podporujícím důstojnost ve stáří patří tedy udržení nezávislosti(20) a posilování pocitu důstojnosti u starších pacientů, u kterých se ztráta soběstačnosti již v různé míře projevuje.(8)

Náš výzkum ale korelaci mezi pocitem přisuzované důstojnosti a mírou soběstačnosti nepotvrdil. Domníváme se, že i když naši respondenti kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu měli omezenou soběstačnost, vnímali svůj stav spíše jako přechodný (související s pobytem v nemocnici) a věřili, že po skončení hospitalizace budou mít opět svou původní soběstačnost. Proto stupeň soběstačnosti hodnocení jejich důstojnosti neovlivňoval.

Počet seniorů s depresivními příznaky má tendenci s věkem stoupat(21) a často se projevuje i vliv nedostatku sociální podpory.(17) Vliv deprese na hodnocení důstojnosti u seniorů byl potvrzen i dalšími studiemi.(22,23) V naší studii deprese ovlivňovala hodnocení přisuzované důstojnosti v doméně 1 (Hodnocení sebe sama). Mezi příznaky deprese, které jsou typičtější pro starší lidi, patří zvýšená úzkostnost, bojácnost, rozladěnost, zmatenost a zapomínání.(21) Starší lidé mohou také vyjadřovat své depresivní ladění prostřednictvím stížností na fyzické příznaky, zejména na bolest.(21) Zatímco depresivní stavy jsou u mužů spojovány více s pocity osamělosti, u žen je to více s chronickým onemocněním, sníženou soběstačností a častějším využíváním zdravotnických služeb.(24,25,26) Podle studie Yasamy et al.(21) (2013) senioři s depresí zůstávají déle v nemocnici, ale my jsme tento vztah v naší studii nesledovali.

Limity studie

Naše studie má některá omezení. Výzkum probíhal pouze v jednom zdravotnickém zařízení (geriatrické a interní oddělení), což ovlivnilo skladbu respondentů. V podmínkách geriatrických a akutních gastroenterologických onemocnění se mohou vnímací schopnosti pacientů lišit od pacientů hospitalizovaných na jiných klinikách. Také jsme nezjišťovali údaje ohledně komorbidit a sociální vazby či spirituální zaměření pacienta, které mají rovněž podstatný vliv na sebepřijetí seniora, jeho vztahy k druhým, vnímání důstojnosti a pocit naplnění života ve stáří. Z tohoto důvodu nelze naše výsledky zobecnit na všechny hospitalizované se-
niory v České republice.

Závěr

Naše studie potvrdila, že postoj ke stárnutí a míra deprese mají vliv na hodnocení přisuzované důstojnosti hospitalizovaných seniorů. Pozitivní postoj ke stárnutí kladně ovlivňuje nejen hodnocení sebe sama, ale i hodnocení druhých. Naopak vyšší míra deprese má vliv na horší hodnocení sebe sama. Je proto důležité podporovat seniory v pozitivním sebehodnocení a kladném postoji ke stárnutí, protože to příznivě ovlivňuje jejich celkovou životní spokojenost a pocit důstojnosti. Velký význam má i podpora pozitivních sociálních vazeb, protože přispívají k duševní pohodě seniorů a podpoře jejich důstojnosti. 

 

Korespondenční adresa:

Mgr. Bc. Jana Bermellová
Centrum vědy a výzkumu, Fakulta zdravotnických věd,UP Olomouc
Hněvotínská 976/3
775 15 Olomouc
e-mail: jana.bermellova01@upol.cz

 

Mgr. Bc. Jana Bermellová

Je všeobecnou sestrou s praxí ve Fakultní nemocnici Olomouc na oddělení gastroenterologie a geriatrie. Jako tutorka a mentorka se aktivně zapojovala do výchovy budoucích zdravotníků jak českých, tak i zahraničních přijíždějících v rámci mezinárodních programů. Jako studentka Ph.D. se zúčastňuje národních i mezinárodních konferencí, věnuje se i publikační činnosti v Centru vědy a výzkumu na Fakultě zdravotních věd Univerzity Palackého v Olomouci. V současnosti pracuje v ordinaci lékařů zajišťujících zdravotní péči pro bezpečnostní složky ČR.



Zdroje

1.     Porta-Sales J, et al. Patient perspectives of dignity, autonomy and control at the end of life: systematic review and meta-ethnography. PloS One 2016; 11 (3): e0151435.

2.     Papastavrou E, Charitou P, Kouta C. Psychometric properties of the Greek version of Jacelon attributed dignity scale. Nurs Ethics 2017; 24 (5): 612–625. 

3.     Van Leeuwen KM, Van Loon MS, Van Nes FA, et al. What does quality of life mean to older adults? A thematic synthesis. PloS One 2019; 14(3): e0213263.

4.    Namjoo S, Allahverdipour H, Shaghaghi A, et al. Psychometric properties of Jacelon’s Attributed Dignity Scale with Iranian older people. Nurs Ethics 2020; 27(2): 372–380. 

5.     Jacelon CS. Managing personal integrity: The process of hospitalization for elders. J Adv Nurs 2004; 46: 549–557. 

6.     Jacelon CS, Dixon J, Knafl KA. Development of the attributed dignity scale. Res Gerontol Nurs 2009; 2(3): 202–213.

7.     Jacelon CS. The dignity of elders in an acute care hospital. Qual Health Res 2003; 13(4): 543–556.

8.     Moradoghli F, Darvishpoor KA, Esmaeili R. The association between frailty and dignity in community-dwelling older people. BMC Geriatr 2022; 22(1): 1–8. 

9.     Jacelon CS, Choi J. Evaluating the psychometric properties of the Jacelon Attibuted Dignity Scale. J Adv Nurs 2014; 70(9): 2149–2161. 

10.     Bermellová J, Kisvetrová H. Psychometrická validace české verze Jacelonové sebeposuzovací škály důstojnosti. Geri Gero 2020; 9(4): 203–208.

11.     Barclay L. In sickness and in dignity: a philosophical account of the meaning of dignity in health care. Int J Nurs Stud 2016; 61: 136–141.

12.     Sarvimäki A, Stenbock-Hult B. The meaning of vulnerability to older persons. Nurs Ethics 2016; 23(4): 372–383.

13.     Merchant RA, Chen MZ, Tan LWL, et al. Singapore healthy older people everyday (HOPE) study: prevalence of frailty and associated factors in older adults. J Am Med Dir Assoc 2017; 18(8): 734–e9.

14.     Ho AHY, Chan CLW, Leung PPY, et al. Living and dying with dignity in Chinese society: perspectives of older palliative care patients in Hong Kong. Age Ageing 2013; 42(4): 455–461. 

15. McClimans L, Bickenbach J, Westerman M, et al. Philosophical perspectives on response shift. Qual Life Res 2013; 22(7): 1871–1878. 

16. Hörder H, Frändin K, Larsson MH. Self-respect through ability to keep fear of frailty at a distance: Successful ageing from the perspective of community-dwelling older people. Int J Qual Stud Health Well-being 2013; 8(1): 20194. 

17. Mehrabi F, Béland F. Frailty as a moderator of the relationship between social isolation and health outcomes in community-dwelling older adults. Int Journal Environ Res Public Health 2021; 18(4): 1675. 

18.     Black K, Dobbs D. Community-dwelling older adults‘ perceptions of dignity: ore meanings, challenges, supports and opportunities. Ageing Soc 2014; 34(8): 1292–1313. 

19.     Romo RD, Wallhagen MI, Yourman L, et al. Perceptions of successful aging among diverse elders with late-life disability. Gerontologist 2013; 53(6): 939–949.

20.     Tabari F, Khaghanizade M, Dehghan-Nayeri N, et al. Explain the concept of autonomy in the maintain dignity elderly: a qualitative study. Iran J Nurs Midwifery Res 2016; 11(3): 17–27.

21.     Yasamy MT, Dua T, Harper M, et al.; Growing Concern. Mental health and older people, WHO 2013; 4.

22.     Kisvetrová H, Herzig R, Bretšnajdrová M, et al. Predictors of quality of life and attitude to ageing in older adults with and without dementia. Aging Ment Health 2021; 25(3): 535–542. 

23.     Ounalli H, Mamo D, Testoni I, et al. Improving dignity of care in community-dwelling elderly patients with cognitive decline and their caregivers. The role of dignity therapy. Behav Sci 2020; 10(12): 178. 

24.     Courtin E, Knapp M. Social isolation, loneliness and health in old age: a scoping review. Health Soc Care Community 2017; 25(3): 799–812.

25.     Tobiasz-Adamczyk B, Galas A, Zawisza K, et al. Gender-related differences in the multi-pathway effect of social determinants on quality of life in older age-the COURAGE in Europe project. Qual Life Res 2017; 26(7): 1865–1878.

26.     Ferretti F, Pozza A, Pallassini M, et al. Gender invariance of dignity in non-terminal elderly patients with chronic diseases: a multicentric study. Qual Quant 2019; 53(3): 1645–1656.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 4

2023 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 1/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Koncepce osteologické péče pro gynekology a praktické lékaře
Autoři: MUDr. František Šenk

Sekvenční léčba schizofrenie
Autoři: MUDr. Jana Hořínková

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Význam metforminu pro „udržitelnou“ terapii diabetu
Autoři: prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se