Praktický návod k identifikaci zapomnětlivého pacienta podle kognitivních testů Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV) k velmi rychlému vyšetření nejen paměti


Practical approach for identifying a forgetful patient using cognitive tests Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) and Picture naming and immediate recall (PICNIR) for a very quick evaluation of not only memory

Memory impairment is a frequent symptom of various diseases not only of the brain, but also of conditions outside of it, e.g., Alzheimer’s disease or Covid-19 disease during the current pandemic. The shorter memory examination takes, the more likely it is to be performed in clinical practice. The widely-used Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Test usually take 10–15 minutes. However, permission from copyright owners must be obtained for their use with a fee. Therefore, two innovative and original Czech tests – the Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) and the Picture naming and immediate recall (PICNIR) developed in the Czech Republic are an option. Both the ALBA and PICNIR tests are easy to perform and evaluate, but challenging for the evaluated person at the same time, they are very brief lasting up to five minutes and are used to detect mild cognitive deficits, especially short-term episodic or longterm semantic memory, aphasia and dysgraphia. In addition, they can indirectly show the structure of thinking and reveal some elements of behavioral symptoms. The ALBA test consists of repeating a sentence of six words, performing and then recall of six gestures, and finally recall of the words of the original sentence. In the PICNIR test, the first task is to write down names of 20 black and white pictures and then to recall and write as many picture names as possible in one minute. Both ALBA and PICNIR tests take only 6–8 minutes together. They are used by various groups of professionals – doctors, pharmacists, speech therapists, psychologists, social workers and others. As older people with memory impairment are more frequent with an increasing proportion of the aging population, evaluations using the ALBA and PICNIR tests will also bring a lot of useful information in the geriatric population. Early recognition of cognitive dysfunction will allow early diagnosis, adequate treatment and prevention of further deterioration, which can improve the management of patients with various diseases and the quality of life not only of patients with cognitive disorders and dementia, but also of their family members and loved ones.

Keywords:

dementia – screening – Cognitive impairment – Alzheimer’s disease – ALBA: Amnesia Light and Brief Assessment – PICNIR: Picture naming and immediate recall


Autoři: Aleš Bartoš
Působiště autorů: Neurologická klinika, 3. LF UK a FNKV Praha
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2022, 11, č. 3: 118-124
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Poruchy paměti jsou častým příznakem různých onemocnění nejen mozku, ale i afekcí mimo něj, např. Alzheimerovy nemoci nebo onemocnění covid-19 při aktuální pandemii. Čím kratší dobu vyšetření paměti trvá, tím větší je pravděpodobnost jeho provedení v klinické praxi. Rozšířené testy Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test zaberou obvykle 10–15 minut. K jejich používání je však třeba získat souhlas od vlastníků autorských práv s poplatkem. Proto jsou vítanou možností dva inovativní a původní české testy – Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV), které byly vyvinuty přímo v České republice. Oba testy ALBA a POBAV jsou snadné na provedení a vyhodnocení, ale zároveň náročné pro vyšetřovanou osobu. Jsou velmi krátké, s trváním do pěti minut, a slouží ke zjištění mírných kognitivních deficitů, zejména krátkodobé epizodické nebo dlouhodobé sémantické paměti, afázie a dysgrafie. Kromě toho mohou nepřímo ukázat strukturu myšlení a odhalit některé prvky poruch chování. Test ALBA spočívá v opakování věty o šesti slovech, předvádění a vzápětí vybavení šesti gest a nakonec vybavení slov původní věty. V testu POBAV je úkolem nejdříve písemně pojmenovat 20 černobílých obrázků a vzápětí si vzpomenout a napsat co nejvíce jejich názvů během jedné minuty. Oba testy ALBA a POBAV dohromady zaberou pouze 6–8 minut. Jsou používány různými skupinami odborníků – lékaři, lékárníci, logopedové, psychologové, sociální pracovníci a další. Protože populace stárne s průvodními poruchami paměti, vyšetřování pomocí testů ALBA a POBAV přinese řadu užitečných informací i v geriatrické populaci. Včasné rozpoznání kognitivní dysfunkce umožní časnou diagnostiku, adekvátní léčbu a prevenci dalšího zhoršování, což může zlepšovat vedení pacienta s různými chorobami a kvalitu života nejen pacientů s kognitivními poruchami a demencí, ale také jejich rodinných příslušníků a blízkých osob.

Klíčová slova:

demence – Alzheimerova nemoc – screening – kognitivní porucha – ALBA: Amnesia Light and Brief Assessment – POBAV: Pojmenování obrázků a jejich vybavení

Motto: Zdání klame, ale testem vadne

Vědět o paměťových funkcích pacientů se vyplatí z mnoha důvodů. Poruchy paměti jsou častým a nespecifickým příznakem různých onemocnění nejen mozku, ale i afekcí mimo něj.(1) Mohou provázet částečně léčitelná a vratná onemocnění (poruchy vnitřního prostředí, dehydratace, polékové kognitivní poruchy, delirium, deprese, chronický subdurální hematom, mozkový nádor, cévní onemocnění mozku, normotenzní hydrocefalus). Jedná se o tzv. sekundární kognitivní poruchy, u nichž se řešením primární příčiny může kognitivní stav zlepšit, nebo dokonce normalizovat. Poruchy paměti nejsou tedy vždy projevem nevratné demence.(1–4) Další skupinu tvoří primární neurodegenerativní poruchy, mezi které řadíme podle četnosti Alzheimerovu nemoc, frontotemporální lobární degeneraci, nemoc s Lewyho tělísky, demenci u Parkinsonovy nemoci a další nemoci. Poruchami paměti se také může projevovat nákaza covidem-19.(2–8) Další důležitou okolností je odlišit poruchu sluchu od poruchy porozumění a kognitivní dysfunkce,(9,10) kdy kognitivní porucha může být mylně zaměňována za hypakuzi.

Podle kombinace subjektivně vnímané úrovně paměťových funkcí s jejich objektivním změřením kognitivními testy a soběstačností se můžeme setkat s několika skupinami pacientů. Interakce mezi subjektivním náhledem na vlastní paměťové schopnosti a jejich skutečnou úrovní podle kognitivních testů vytváří čtyři kombinace stavů, které jsou znázorněny na obrázku 1. 

Čtyři kombinace stavů mezi subjektivní výpovědí pacienta o paměti a objektivním nálezem podle kognitivního testování
Obr. 1. Čtyři kombinace stavů mezi subjektivní výpovědí pacienta o paměti a objektivním nálezem podle kognitivního testování

Někteří jedinci si nejsou jisti svou pamětí a rádi by věděli, jak na tom s ní jsou, zda je ještě normální, či nikoli. Jiní pacienti si stěžují na poruchy paměti a někdy je podle testových metod nemají prokazatelné (tzv. subjektivní stížnost na poruchy paměti), jindy je opravdu mají (tzv. mírná kognitivní porucha při zachování soběstačnosti nebo tzv. demence při zhoršené soběstačnosti).(11)

Naopak jiní pacienti jsou přesvědčeni, že mají normální paměťové funkce, ač tomu tak právě není (tzv. anozognozie). Tyto kombinace ukazuje obrázek 1. Někdy si nejsme jisti, zda nám pacient dobře rozumí, chápe, co má dělat a jak má dodržovat léčebný postup, a zda si všechny naše instrukce bude pamatovat. Jindy se dovídáme, že nebere správně léky – buď je zapomene, nebo si jich vezme více či jinak, než má. Občas se pacientům právě v důsledku poruch paměti a chybného užívání medikace dekompenzuje jejich základní onemocnění (hyperglykemie, hypertenzní encefalopatie) nebo se komplikuje novým onemocněním (krvácení do mozku pro neléčenou hypertenzi či přehnanou antikoagulaci, ischemický iktus pro nedostatečnou antikoagulaci aj.). Ožehavým tématem je řízení motorových vozidel u seniorů, k němuž je také zapotřebí určitých paměťových funkcí.(11,12)

To jsou vyjmenované některé situace, u nichž by se vyplatilo vědět o paměťových schopnostech pacientů. Ale jak by se daly zjistit snadno a rychle v běžné klinické praxi?

Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV )

V České republice byly vyvinuty dva unikátní testy, které jsou určeny pro velmi rychlé kognitivní vyšetření v rutinní klinické praxi u lůžka, v ordinacích, v ústavech, v lékárnách a dalších situacích a zařízeních. Jedná se o inovativní testy Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV). Oba testy ALBA a POBAV jsou snadné na provedení a vyhodnocení, ale zároveň náročné pro vyšetřovanou osobu, jsou velmi krátké s trváním do pěti minut a slouží ke zjištění mírných kognitivních deficitů, zejména krátkodobé epizodické nebo dlouhodobé sémantické paměti, afázie a dysgrafie. Kromě toho mohou nepřímo ukázat strukturu myšlení a odhalit některé prvky poruch chování. Test ALBA spočívá v opakování věty o šesti slovech, předvádění a vzápětí vybavení šesti gest a nakonec vybavení slov původní věty.(13–15) V testu POBAV je úkolem nejdříve písemně pojmenovat 20 černobílých obrázků a vzápětí si vzpomenout a napsat co nejvíce jejich názvů během jedné minuty.(16–19) Záznamové formuláře a pokyny k používání testu ALBA a dveřní verzi testu POBAV jsou volně stažitelné ze stránek www. abadeco.cz. Pro zkušené testující osoby jsou k dispozici formuláře společně pro ALBA i POBAV na dvou stranách jednoho listu již bez podrobnějšího vysvětlování. Autentické vyplnění záznamových archů ALBA a POBAV po vyšetření skutečného pacienta s kognitivní poruchou ukazuje obrázek 2.

K testům ALBA a POBAV jsou na kanálu YouTube Aleš Bartoš(21) kdykoli ke shlédnutí videa (A) přímo s reálnými pacienty z ambulance pro poruchy paměti ve FNKV v Praze, dále instruktážní videa ke správné administraci a vyhodnocení (B) formou s herečkou, (C) formou loutkového dialogu
Obr. 2. K testům ALBA a POBAV jsou na kanálu YouTube Aleš Bartoš(21) kdykoli ke shlédnutí videa (A) přímo s reálnými pacienty z ambulance pro poruchy paměti ve FNKV v Praze, dále instruktážní videa ke správné administraci a vyhodnocení (B) formou s herečkou, (C) formou loutkového dialogu

Celosvětově rozšířené testy Mini-Mental State Examination (MMSE), Montrealský kognitivní test (MoCA) a Addebrookský kognitivní test (ACE) mohou být v některých klinických situacích relativně delšího trvání.(19,20) Podle průzkumu firem Cegedim CZ a Pfizer v roce 2007 se většina českých lékařů věnovala pacientům s kognitivní poruchou nebo demencí při kontrolních vyšetřeních mezi 15–30 minutami, jak dokládá tabulka 1 s odlišnostmi mezi odbornostmi.

Z toho vyplývá, že delší testování se nemůže vejít do tohoto časového rámce, pokud uvážíme, že lékař řeší s pacienty mnoho dalších témat (anamnéza, klinické vyšetření, diskuse s pečující osobou, sociální poradenství, kontrolní pomocná vyšetření, předpis receptů, vysvětlení užívání nebo změny léků, plán budoucího ošetřování a ústavní péče apod.). Dalším problémem je zpoplatnění používání testu MMSE a placené školení v administraci MoCA.

JAK SPRÁVNĚ PROVÁDĚT A VYHODNOCOVAT TESTY ALBA a POBAV

S oběma testy ALBA a POBAV je možné se nejrychleji seznámit pomocí více videí volně dostupných na kanálu YouTube autora Aleše Bartoše.(21) Zde se postupně objevují videa znázorňující vyšetření testy ALBA a POBAV přímo s reálnými pacienty z ordinace ve Vinohradské nemocnici v Praze. Instruktážní videa ve formě hereckého i loutkového provedení ukazují, jak správně vyšetřovat a hodnotit výkony v testech ALBA a POBAV (obr. 3). Podrobné vysvětlení testů je možné najít v kapitolách druhého rozšířeného vydání oceněné knihy o testech a dotaznících pro vyšetřování kognitivních funkcí, nálady a soběstačnosti.(19) Aktuální informace s detaily správné administrace a skórování shrnuje přehledový článek.(22) Hlavní pokyny k používání obou testů najdete v příloze 1 a 2. Další podrobnosti je možné najít ve zdrojových publikacích shrnujících vývoj obou testů ALBA a POBAV.( 13–17) Na konferencích, praktických cvičeních a webinářích jsou s oběma testy průběžně seznamováni odborníci různých specializací – praktičtí lékaři, neurologové, psychiatři, geriatři, lékárníci, logopedi, psychologové včetně dopravních psychologů, internisté a diabetologové, sociální pracovníci, studenti aj. Pro zájemce o správnou administraci a vyhodnocení obou testů je možné uspořádat speciální školení na půlden jako webinář či interaktivní setkání. K oběma testům existují záznamové archy v trhacích blocích, které distribuuje firma Schwabe prostřednictvím Mgr. Moniky Taterové (monika.taterova@schwabe.cz). Trhací bloky obsahují dvě srovnatelné verze testů ALBA a POBAV (tzv. ježková a opičí verze) při nutnosti vyšetřit stejnou osobu tímto testem podruhé (obr. 4). Před vyšetřováním pacientů se osvědčilo vyzkoušet si testování na osobách v příbuzenstvu.

Trhací bloky s pokyny k používání a záznamovými formuláři ke dvěma verzím testů Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV) s certifikátem Ministerstva zdravotnictví ČR
Obr. 3. Trhací bloky s pokyny k používání a záznamovými formuláři ke dvěma verzím testů Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV) s certifikátem Ministerstva zdravotnictví ČR

TEST AMNESIA LIGHT AND BRIEF ASSESSMENT (ALBA)

Záznamový formulář a pokyny k používání testu Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) jsou volně stažitelné ze stránek www.abadeco.cz. Autentické vyplnění tohoto formuláře po vyšetření a vyhodnocení pacientky s kognitivní poruchou je na obrázku 2A. Předností testu ALBA je jeho velmi krátké trvání 2–3 minuty („kvalitní vyšetření paměti už nemůže být kratší“) a provedení bez pomůcek, a dokonce zpaměti. Protože je test náročný, zachytí časné kognitivní deficity. Minimální kognitivní porucha může být kvantifikována na škále ALBA skóru s rozsahem 0–12 bodů. Skóry testů MMSE a MoCA lze odhadovat podle následujících regresních rovnic. Skór MMSE = 20,7 + 0,7  skór ALBA (14) a skór MoCA = 17,3 + 1  skór ALBA (jinými slovy ke skóru ALBA se přičte 17). Skóry ALBA se blíží nule a končí tam, kde začínají mírné deficity podle MMSE. Test ALBA hodnotí více kognitivních funkcí a může posloužit k jejich první rychlé klasifikaci – paměť (amnézie), řeč (expresivní, kondukční a senzorická afázie) a praxie.(13,14,19,22) Výsledek zapisujeme jako čtyři čísla, např. při delším sledování by výsledky opakovaných vyšetření v 3měsíčních intervalech vypadaly v dokumentaci takto: test ALBA: 5/2+6/4 ... 5/5+6/4 ... 5/5+6/3. Co které číslo znamená, vysvětluje obrázek 5. Detailnější výkony v běžné starší populaci ukazuje tabulka 2A.

Struktura, interpretace a zápis výsledků testu Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA)
Obr. 4. Struktura, interpretace a zápis výsledků testu Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA)

Tab. 1. Výkony (A) v testu ALBA (n = 560) a (B) v ježkové verzi testu POBAV (n = 1082) v běžné české seniorské populaci
Výkony (A) v testu ALBA (n = 560) a (B) v ježkové verzi testu POBAV (n = 1082) v běžné české seniorské populaci
U testu ALBA jsou hraniční skóry zvýrazněny červeně a jejich odpovídající percentily tučně modře. Pro vzdělanější osoby (s maturitou a více nebo 15 let vzdělání a více) je norma skórů ALBA v rozsahu 8–12 bodů. U ježkové verze testu POBAV jsou hraniční skóry zvýrazněny modře a jejich odpovídající percentily tučně modře. Pro vzdělanější osoby (s maturitou a více nebo 15 let vzdělání a více) je normální počet správně vybavených obrázků o jeden vyšší, tj. měli by vybavit alespoň 7 názvů obrázků.

Další informace získáme z kvalitativního posouzení průběhu testování. Je také důležité pozorovat detaily testování, což je další přednost velmi rychlého testu ALBA. Všímejte si více než jen bodování, ale co se děje navíc. Sledujte bedlivě chování a komentáře pacienta při vyšetření, tj. co vidíte navíc než jen vlastní test. U některých gest vyšetřovaná osoba žádá instrukci dvakrát, ale počítáte jen první reakci a instrukci již neopakujete. Předvádění gest komentuje slovy („já se nehladím, brýle mám tady v pouzdru, nekoukám se dalekohledem“) nebo doopravdy vytahují mobil. Při vybavení gest produkuje konfabulace, tj. gesta, která tam nebyla („pohladím kočičku“). Vybavuje jinou větu, kterou si vymyslí (konfabulace). Při testování ALBA je vhodné si všímat a je někdy možné také posoudit některé prvky zvláštního chování: perseverace – zpočátku tendence opakovat si větu vícekrát, echolálie – opakuje rámcově to, co říká administrátor („to si mám zapamatovat“), echopředvádění – předvádí instrukci, aniž by byl o to žádán („pohyb ruky okolo hlavy“), netrpělivost – chce testování ukončit uprostřed vyšetřování.

Autentické výroky od pacientů s kognitivními poruchami při vyšetřování testem Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) aneb Zaslechli jsme v ordinaci

Fáze opakování věty: „Můžu si větu poznamenat?“

Fáze předvádění gest: „Já se nehladím, ale mohu to ukázat… Já vám ukážu můj mobil, jak s ním telefonuji…. Brýle mám tedy v pouzdru, normálně si je dám na oči. Teď dělám dámu (při nasazení brýlí)… No, čuchám. Tak tohle je květina, když žádnou nemám… Já se nedívám dalekohledem.“

Fáze vybavení gest: „Netušil jsem, že to budete ode mne chtít pak vybavit. Musím si na vás dát příště větší pozor… No, to si vzpomenu, až odtud budu odcházet… Já furt myslím na tu větu. Obojí nezvládnu. buď budu vědět větu, nebo gesta… Tedy já jsem blbej, to nedám. … Jak to říkáte, tak toho moc nevím, ale musím se to naučit, nějak to šlo mimo mě… A ještě jsem se měl někde pohladit, po vlastech? To ne… Čekám na někoho, kdo přichází… Co jsme dělali? Nevím, nebudu se namáhat. Tak mi řekněte alespoň první gesto…“

Fáze vybavení věty: „Vůbec nevím, jakou větu myslíte... Vůbec nevím, že jste něco říkala. Hrozně rychle zapomínám… Nevím, musím s tím začít něco dělat…“

PAMATUJTE NA POBAV

Záznamový formulář a pokyny k používání testu Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV) jsou volně stažitelné ze stránek www.abadeco.cz. Autentické vyplnění tohoto formuláře po vyšetření a vyhodnocení pacientky s kognitivní poruchou je na obrázku 2B. Test POBAV je metodika certifikovaná Ministerstvem zdravotnictví ČR od r. 2017 (obr. 4).(16) Podle prvního obrázku se rozlišují tři verze: dveřní (obr. 2B), ježková a opičí.(17,18) Test je jednoduše proveditelný a krátký na 4–5 minut. Po zaučení může být proveden kýmkoli – v klinické praxi kromě lékaře také zdravotní sestrou. Po vysvětlení ho může provést doma příbuzná osoba a naskenovaný záznamový formulář poslat e- -mailem lékaři k vyhodnocení; např. jsme využili u nově zahájené léčby kognitivy. Při poctivém provedení si ho může udělat člověk sám. Výhodou je, že většinu dělá pacient sám jako v testu kreslení hodin, takže lékař má čas mezitím napsat kus lékařské zprávy nebo připravit recept. Pro velký počet 20 položek k zapamatování je test náročný pro vyšetřovanou osobu a také nedochází k stropovému efektu vysokých nebo maximálních skórů. Rekord je 16 vybavených názvů obrázků. Test POBAV prověřuje více kognitivních funkcí: psychomotorické tempo, při pojmenování se posoudí řeč a dlouhodobá sémantická paměť, při vybavení se zhodnotí krátkodobá paměť.(16–19,22–27) Výsledek zapisujeme jako dvě čísla oddělená dvojitým lomítkem, např. při delším sledování by to vypadalo v dokumentaci takto: test POBAV: 1//4… po 1 roce 4//1... 3//4... 4//3... 7//1… 7//0... 8//2... 14//2. První číslo před // znamená počet chyb v pojmenování obrázků, druhé číslo za // znamená počet správně vybavených názvů obrázků. Pro jejich rozdíl byl vytvořen skór Vypoj, aby se dal výsledek testu charakterizovat také jedním číslem: rozdíl počtu správně VYbavených názvů obrázků – chyby v POJmenování. V posledním příkladu by byl Vypoj 2 − 14 = −12. Při dlouhodobém sledování pozorujeme u některých pacientů tzv. houpačkový fenomén v testu POBAV, což dobře vystihuje kognitivní protizměny jako překývnutí na kyvadlové houpačce. Jak je uvedeno v autentických příkladech dlouhodobého sledování výše, postupně narůstá první číslo (= zvětšuje se počet chyb v pojmenování, a tedy progreduje porucha sémantické paměti) a klesá druhé číslo (= zmenšuje se počet správně vybavených názvů obrázků, a tedy progreduje porucha krátkodobé paměti). Přitom klesá Vypoj k nule až do záporných čísel. (18)

České normy ježkové verze testu POBAV jsou v tabulce 2B. Hraniční počet v pojmenování je jedna chyba (ježková, opičí verze) nebo dvě chyby (dveřní verze). Hraniční počet ve vybavení je šest až sedm správně vybavených názvů obrázků. Hranice rozdílu Vypoj je přibližně +5 bodů, norma je více bodů, naopak kognitivní deficit je spojen s menším počtem bodů až do záporných čísel.

V testu POBAV je vhodné si všímat kvalitativních stránek. Zajímavé jsou komentáře v průběhu obou částí testu, i když dostávají instrukci, že se jedná o tiché testování bez mluvení. Někdy komentují své selhávání, diví se, jak jim to nejde, používají vulgarismy apod. Je vhodné pozorovat postup při popisování názvů obrázků v části jejich pojmenování. Velká většina zdravých osob je popisuje zleva doprava po řádcích. U pacientů se někdy setkáváme s chaotickým postupem, přeskakují, vrací se k nepopsaným obrázkům a dopisují je dodatečně. Ukazuje to na dezorganizované nebo pomalé vybavování názvů obrázků a dlouhé váhání nad názvy některých obrázků (lidově „dlouhé vedení“). Je třeba pozorně sledovat, zda nevypadlo nebo se nezaměnilo písmeno v názvu obrázku. Někdy je písmo obtížně čitelné, vázne plánování, takže přetáhne linky mřížky. I když jsou důrazně žádáni a někdy i dvakrát, aby popisovali obrázek jen jedním slovem, přesto rozvíjí téma obrázku kreativně: např. dveře zavřené v zárubni, koláč s náplní se čtyřmi mandlemi, dvoupatrový dort s rozsvícenou jednou svíčkou, otevřený papír (padák). Při větších časových možnostech je možné se doptávat na názvy problematických obrázků, přičemž si osoba může dodatečně vzpomenout nebo uvědomit správný název obrázku nebo ho opisuje nebo stále neví, jak ho nazvat. Příklad zápisu takových odpovědí od administrátora při doptávání po skončení testování je v horním řádku v obrázku 2B.

Autentické výroky od pacientů s kognitivními poruchami při vyšetřování testem Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV ) aneb Zaslechli jsme v ordinaci

Fáze pojmenování obrázků: „Jak se to jmenuje? Na to si nevzpomenu, musím to asi vzdát… To si také nevzpomenu, tohleto je nějaký koník, tohleto mi nejde, tohleto také znám, ale nějak mi to z té palice neleze… To je nějaký brouk, ale proč tady má nějakou studnu (ponorka)… No, tohle, jak to nazvat, maňásek asi (robot)… Kurxx, co to je? To jsem čůrxx, to jsem ale debil, to si nezapamatuji, do prdxxx!“

Fáze vybavení názvů obrázků: „Nemůžu se ještě podívat?... Tak to bude problém, budu přemýšlet, byl tam koník… (a více si nevzpomněl)… Ono jich bylo tolik, že je skoro všechny vím, ale nevzpomenu si. To je průšvih… Já jsem z toho normálně zblblá. Co bych dostala na vysvědčení? To jsem nevěděla, že budeme dělat takovéhle přijímačky… Nevím, já si nic nepamatuji, ale nevím, jak je to možné, že si nic nepamatuji… To jsem tedy toho napsala, to snad není možné, příšerné… Já nevím, já to mám nějaké opožděné, jako když mi někdo stojí na vedení, no, už vás nebudu otravovat…“

PRAKTICKÉ POUŽITÍ TESTŮ ALBA a POBAV

Oběma testy ALBA a POBAV jsou sledováni pacienti s kognitivními poruchami několik let v ambulanci autora pro poruchy paměti na Neurologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Univerzitě Karlově, 3. lékařské fakultě v Praze. Bylo tomu tak i v zajímavé kazuistice.(28) Pomáhají v diagnostice, průběhu onemocnění, zhodnocení odpovědi na léčbu, výzkumu a zažíváme s nimi nová a nečekaná poznání u různých demencí. Pomocí těchto testů se zjistily i jemné kognitivní deficity u dospělého potomka pacienta s demencí.(29) Oběma testy lékárníci zjišťují paměťové schopnosti starším zájemcům o vyšetření v lékárnách po celé ČR.(30,31) Testy si oblíbila organizace sociálních pracovníků působících ve Středočeském kraji Dementia. V posledních letech probíhá konverze obou testů pro telemedicínské použití. Původní podoba testu ALBA a mírně modifikovaná varianta testu POBAV jsou použitelné i pro vzdálené elektronické vyšetření online mezi dvěma monitory a dávají podobné výsledky.( 32) Započaly i práce na samostatném elektronickém vyšetření a sebevyhodnocení aplikace ALBAV bez účasti administrátora.( 33)

DOPORUČENÍ PRO PRAXI STOJÍ ZA ZAPAMATOVÁNÍ

Dva inovativní a původní české kognitivní testy ALBA a POBAV jsou určeny pro běžnou klinickou praxi k detekci počínajících kognitivních deficitů u zapomětlivých pacientů a v jiných klinických situacích. Jejich provedení je snadné pro uživatele bez velkých nároků na testovací zkušenosti, pozornost a čas. Jsou naopak náročné pro vyšetřovanou osobu. Hlavní předností je jejich krátké trvání pár minut. Mohou je využívat různí lékaři a další specialisté, např. lékárníci, sociální pracovníci, logopedové. ALBA POBAVí nejen vyšetřované osoby, ale jsou zábavné i pro administrátory. Záznamové formuláře a pokyny k používání obou testů ALBA a POBAV jsou volně stažitelné ze stránek www.abadeco.cz.

 

prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.


Vedoucí lékař, vědec, vysokoškolský učitel a profesor neurologie. Specializuje se na diagnostiku, léčbu a výzkum neurodegenerativních a příbuzných chorob mozku. Založil a vede ambulanci pro poruchy paměti ve FNKV Praha. Od r. 2000 zde vyšetřil více než 1200 pacientů (celkem přes 12 tisíc kognitivních vyšetření). Ve výzkumu se zaměřuje na Alzheimerovu nemoc, kognitivní poruchy a demence. Se spolupracovníky vyvinul několik inovativních a původních českých testů paměti (např. Amnesia Light and Brief Assessment – ALBA, Pojmenování obrázků a jejich vybavení – POBAV) a hodnocení atrofie mozku na magnetické rezonanci u neurodegenerativních onemocnění mozku (Hippocampo-Horn Percentage – Hip-hop a Parietal Atrophy Score – PAS). Aktivně přednáší a publikuje, mimo jiné na www.abadeco.cz. Je autorem a spoluautorem více než stovky publikací. Vzdělává a školí odborníky různých profesí, studenty 3. LF UK a další. 

Korespondenční adresa:
prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.
Neurologická klinika, 3. LF UK a FNKV Praha

e-mail: ales.bartos@fnkv.cz

Příloha
Příloha



Zdroje
  1. Jurašková J, Hrnčiariková D. Porucha kognice není vždy demence. Geri Gero 2017; 6 (2): 91–93.
  2. Šilhán D, Bartoš A. Diferenciální diagnostika pomalu progredujících kognitivních poruch. Intern Med Praxi 2019; 5: 299–303.
  3. Kamburov B, Nováková M. Normotenzní hydrocefalus jako příčina zhoršení demence u geriatrické pacientky. Geri Gero 2016; 5 (2): 70–74.
  4. Topinková E. Redukce nevhodné a neúčelné farmakoterapie – deprescribing. Geri Gero 2020; 9 (1): 9–14.
  5. Meluzínová H, Weber P. Alzheimerova demence – epidemie 21. století: můžeme a umíme jí předcházet? Geri Gero 2013; 2 (4): 192–196.
  6. Bartoš A, Roth J. Alzheimerova nemoc a jiné demence. In: Štětkářová I a kol. Moderní farmakoterapie v neurologii. 3. rozšířené vyd. Praha: Maxdorf 2021: 221– 249.
  7. Dvořáková T, Bušková J, Bartoš A. Neurologické příznaky asociované s onemocněním covid-19 podle celostátního online průzkumu. Ces Slov Neurol N 2022; 85/118(3): 220–227.
  8. Jurašková B, Topinková E. Program časné postcovidové péče o geriatrické pacienty. Geri Gero 2021; 10 (2): 106–108.
  9. Fuksa J, Profant M, Chovanec M, Syka J. Vztah mezi presbyakuzí a poruchou kognitivních funkcí ve stáří. Otorinolaryngol Foniatr 2021; 70 (4): 223–233.
  10. Bartoš A. Kognitivní funkce, soběstačnost a kognitivní syndromy. Psychiatr Praxi 2022; 23(2): 41–47.
  11. Šnajdrová Z. Senior v dopravě: téma, kterým je třeba se zabývat? Geri Gero 2017; 6 (3): 130–134.
  12. Kurečková V, Trepáčová M, Zaoral A, et al. Patří pacienti s demencí za volant? Geri Gero 2017; 6 (3): 126–129.
  13. Bartoš A. Dvě původní české zkoušky k vyšetření paměti za tři minuty – Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA). Ces Slov Neurol Neurochir 2019; 82(4): 420–429.
  14. Bartoš A. Test gest (TEGEST) k rychlému vyšetření epizodické paměti u mírné kognitivní poruchy. Cesk Slov Neurol N 2018; 81: 37–44.
  15. Bartoš A, Diondet S. Test Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) – druhá verze a opakovaná vyšetření. Ces Slov Neurol Neurochir. 2020; 83(5): 535– 543.
  16. Bartoš A. Test pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV). Certifikovaná metodika Ministerstvem zdravotnictví ČR 2017. Osvědčení č. 1 pod Č.j. MZDR 43700/2017/VLP. In: www.mzcr. cz [on-line]. [cit. 9-11-2017]. Dostupné z: https://www.mzcr. cz/test-pojmenovani-obrazku-a- -jejich-vybaveni-pobav/
  17. Bartoš A, Polanská H. Správná a chybná pojmenování obrázků pro náročnější test písemného Pojmenování obrázků a jejich vybavení (dveřní POBAV). Cesk Slov Neurol N 2021; 84/117(2): 151–163.
  18. Bartoš A. Netestuj, ale POBAV – písemné záměrné Pojmenování OBrázků A jejich Vybavení jako krátká kognitivní zkouška. Ces Slov Neurol Neurochir 2016; 79(6): 671–679.
  19. Bartoš A, Raisová M. Testy a dotazníky pro vyšetřování kognitivních funkcí, nálady a soběstačnosti. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Mladá fronta 2019.
  20. Hollá M, Bartoš A. Krátké testy kognitivních funkcí do ordinace praktického lékaře. Prakt Lék 2019; 99(5): 191–196.
  21. Bartoš A. YouTube. [online]. [cit. 20-08-2022]. Dostupné z: https:// www.youtube.com/channel/ UCFnigVtkO4AboY2hZW6WAvQ
  22. Bartoš A. Inovativní a původní české kognitivní testy Amnesia Light and Brief Assessment a Pojmenování obrázků a jejich vybavení. Medicína Praxi 2022; 19(1): 50–57.
  23. Bartoš A. Pamatujte na POBAV – krátký test pojmenování obrázků a jejich vybavení sloužící ke včasnému záchytu kognitivních poruch. Neurol Praxi 2017; 19(88): 5–10.
  24. Bartoš A, Čermáková P, Orlíková H, et al. Soubor jednoznačně pojmenovatelných obrázků k hodnocení a léčbě jazykových a kognitivních deficitů. Ces Slov Neurol Neurochir 2013; 76(4): 453–462.
  25. Bartos A, Hohinova M, Holla M. High electronic name agreement of 70 pictures in normative study of 5290 Czechs for easy multicultural replication. Appl Neuropsychol 2020; 29(3): 333–344.
  26. Bartoš A, Hohinová M. Soubor obrázků s protikladnou náročností pojmenovatelnosti. Ces Slov Neurol Neurochir 2018; 81(4): 466–474.
  27. Hollá M. Reliabilita paralelních forem nových kognitivních testů [online]. Brno, 2018 [cit. 2021- 12-30]. Dostupné z: https:// is.muni.cz/th/dt7cq/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Bartoš a Pavel Humpolíček.
  28. Nosková E, Bartoš A, Kopeček M. Od diagnózy deprese, generalizované úzkostné poruchy, schizoafektivní poruchy až k diagnostice presenilní demence spojené s mutací proteinu tau asociovaném s mikrotubuly (MAPT) S305N aneb slabiny fenomenologické klasifikace. Psychiatr Praxi 2022; 23(1): 20–29.
  29. Bartos A. ALBA and PICNIR tests used for simultaneous examination of two patients with dementia and their adult children. Ces Slov Neurol N 2021; 85/117(6): 583– 586.
  30. Šimandl O, Bartoš A, Belasová M, Mariničová V. Cesta osob s poruchami paměti z lékárny do ordinace aneb Od teorie k praxi. Prakt Lékáren 2022; 18(1): 34–41.
  31. Šimandl O, Bartoš A, Belasová M. Unikátní projekt vyšetření paměti v českých lékárnách k časné detekci Alzheimerovy nemoci a kognitivních poruch různé etiologie. Prakt Lékáren 2020; 16(4): 216–220.
  32. Polanská H, Bartoš A. Telemedicínské vyšetření kognitivní testy ALBA, POBAV a ACE-III. Ces Slov Neurol N 2022; 85/118 (v tisku).
  33. Bartoš A, Krejčová M. Vývoj elektronického testu paměti pro starší osoby (ALBAV). Ces Slov Neurol N 2022; 85/118 (v recenzním řízení).

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 3

2022 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

KOST
Koncepce osteologické péče pro gynekology a praktické lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. František Šenk

Sekvenční léčba schizofrenie
Autoři: MUDr. Jana Hořínková

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Svět praktické medicíny 5/2023 (znalostní test z časopisu)

Imunopatologie? … a co my s tím???
Autoři: doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se