Zdravotní gramotnost seniorů: Informovanost a dezinformovanost ve vztahu k diagnóze diabetes mellitus 2. typu


Health literacy in the elderly: Awareness and misinformation in relation to the diagnosis of type 2 diabetes mellitus

Diabetes mellitus type 2 is one of the most serious metabolic diseases and the prevalence of the disease is dynamically expanding. Patient compliance with healthcare professionals and suitable lifestyle play an important role in the treatment of diabetes. Understanding the diagnosis, the patient‘s own involvement in treatment and suitable lifestyle are one of the aspects of functional health literacy. According to research, the most endangered group in relation to low health literacy are seniors.

The article summarizes the results of a questionnaire survey among seniors over the age of 65 in the Olomouc Region, which examined the occurrence of information and misinformation about diabetes mellitus type 2. The results from the sample (n = 162) revealed generally low knowledge of seniors about the disease and confirmed the occurrence of misinformation. One of the most serious findings of survey is the misconception of seniors about the ability to subjectively recognize hyperglycemia.

Keywords:

diabetes mellitus type 2 – seniors – health literacy – informations and misinformations


Autoři: Dagmar Obšilová;  Kateřina Ivanová;  Dagmar Horáková
Působiště autorů: Ústav veřejného zdravotnictví LF UK, Olomouc
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2021, 10, č. 4: 189-195
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Onemocnění diabetes mellitus 2. typu je jedním z nejzávažnějších metabolických onemocnění, jehož prevalence dynamicky expanduje. Významnou roli při terapii diabetu hraje com-pliance pacienta se zdravotníky a také s tím spojená úprava životního stylu. Pochopení patogeneze vzniku obtíží, vlastní zapojení pacienta do léčby a aktivní změna životního stylu jsou některé z aspektů tzv. funkční zdravotní gramotnosti. Nejohroženější skupinou ve vztahu k nízké zdravotní gramotnosti jsou podle výzkumů senioři.

Článek shrnuje výsledky dotazníkového šetření mezi seniory staršími 65 let v Olomouckém kraji, které zjišťovalo výskyt informací a dezinformací o onemocnění diabetes mellitus 2. typu. Výsledky z výběrového souboru (n = 162) odhalily obecně nízké znalosti seniorů o onemocnění a potvrdily výskyt dezinformací. Mezi nejzávažnější zjištění patří mylná představa seniorů o schopnosti subjektivního rozpoznání hyperglykemie.

Klíčová slova:

senioři – diabetes mellitus 2. typu – zdravotní gramotnost – informace a dezinformace

Úvod

Zdravotní gramotnost staví na základech kvalitních informací z ověřených a spolehlivých zdrojů. Pochopení diagnózy, vlastní zapojení pacienta do léčby a aktivní změna životního stylu jsou některé z aspektů tzv. funkční zdravotní gramotnosti, která vychází z kvalitních a srozumitelných informací.(1) Rozlišování takových zdrojů a informací je otázkou znalostí, schopností a zkušeností, a ne vždy dochází k jejich správnému vyhodnocení. V takovém případě se do procesu budování zdravotní gramotnosti mohou integrovat dezinformace z rozličných zdrojů, které mohou mít negativní dopad na zdravotní gramotnost a s ní spojený přístup k vlastnímu zdraví, léčbě a důvěře ve zdravotnický systém.(2) Špatně interpretované či úmyslně zkreslené informace mohou vést k odkládání a nedodržování léčby či vyústit v absolutní zanedbání diagnózy.(3)

Nejohroženější skupinou ve vztahu k nízké zdravotní gramotnosti jsou senioři, u kterých nejen vlivem involučních změn může docházet ke snížení schopností sbírání a kritického vyhodnocování informací.(4,5) Mezi další faktory ovlivňující zdravotní gramotnost jsou řazeny kromě věku také dosažené vzdělání a socioekonomický status.(5,6)

Dezinformace a diabetes mellitus

Diabetes mellitus 2. typu je jedním z nejzávažnějších metabolických onemocnění, jehož prevalence, především v posledních dvou dekádách, dynamicky expanduje napříč celou populací. Data uváděná v mezinárodním diabetickém atlasu z roku 2019 uvádí celosvětový nárůst výskytu onemocnění o 206 % v porovnání s rokem 2000.(7)

Diabetes je chronická metabolicko-endokrinologická choroba, která vzniká postupným rozvojem inzulinové rezistence a poruchou inzulinové sekrece. Celý proces rozvoje onemocnění probíhá pozvolna v dlouhém časovém období. Tento stav je subjektivně asymptomatický, proto je diagnóza stanovována až při symptomech dekompenzace.

Onemocnění vede ke zvýšené hladině glykemie v krvi (koncentrace glukózy v kapilární krvi na lačno ≥ 7mmol/l). Rozlišujeme 4 hlavní typy diabetu: diabetes mellitus 1. typu, diabetes mellitus 2. typu, gestační diabetes a ostatní specifické typy diabetu.(8) Největší zastoupení, až 95 % všech diabetiků, tvoří pacienti s diabetem 2. typu.(7) Hlavními rizikovými faktory onemocnění jsou obezita, nedostatek pohybu, kouření, věk nad 45 let, diabetes v rodinné anamnéze, hypertenze a zvýšená hladina cholesterolu.(8) Nerozpoznaná hyperglykemie a tím včas nestanovená diagnóza vede k řadě zdravotních komplikací, které jsou spojeny s metabolickými, smyslovými makro- i mikrovaskulárními změnami a mohou končit závažnými neuropatiemi, nefropatií a retinopatií.(8,9) Akutními komplikacemi diabetu jsou hypoglykemie a hyperglykemie, které jsou charakterizovány extrémními hodnotami glukózy v krvi a úzce souvisí s nutností pravidelného selfmonitoringu glykemie.(10)

Cílem terapie diabetu je udržení glykemie ve fyziologickém rozmezí, čehož lze dosáhnout režimovými opatřeními a medikamenty inzulinového či neinzulinového charakteru. Právě režimová a s tím spojená dietní opatření, na která musí pacient přistoupit, tvoří základ léčby diabetu 2. typu.(8,11)

Za tímto účelem je v případě diabetu v rámci českého zdravotnického systému věnována náležitá pozornost odborné edukaci, aby pacient, alespoň na bazální úrovni, pochopil podstatu onemocnění i terapie.(8) Odborné studie uvádí, že největší efektivity dosahuje odborně vedená edukace formou sdílení zkušeností mezi pacienty.(5) Naopak sdílení informací o onemocnění bez odborného vedení napříč konkrétní sociální skupinou může hrát zásadní roli při šíření dezinformací.

Zahraniční studie, které se věnují problematice dezinformací u onemocnění diabetes mellitus 2. typu, odhalily dezinformace s velmi podobným či opakujícím se narativem napříč kulturními i geografickými hranicemi.(12–15)

Výzkum z roku 2020 poukázal na nejčastěji se opakující dezinformaci u diabetiků, kteří věřili ve schopnost subjektivního rozpoznání hyperglykemie. Druhou nejčastěji opakující se dezinformací byly obavy z poškození ledvin jako následku užívání inzulinu.(14) Studie z roku 2011 a 2019 se zaměřily na dezinformace v oblasti dietních doporučení, kde se setkaly s četným výskytem dezinformace o upřednostňování „dia výrobků“ před standardními potravinami bez ohledu na energetické hodnoty produktu. Další dezinformací bylo upřednostňování medu před cukrem a konzumace hořké zeleniny s cílem snížení glykemie v krvi.(12,13) Snad nejznámější dezinformace týkající se diabetu se vztahuje k vlastní etiologii onemocnění. Konkrétně se jedná o dezinformaci, že konzumace sladkostí a cukru způsobuje „cukrovku“. Výskyt této dezinformace potvrdila studie z roku 2013.(15)

Výše uvedené studie posloužily jako teoretický základ pro operacionalizaci otázek do nestandardizovaného dotazníku pro výzkumné šetření u seniorů v Olomouckém kraji.

Cíl výzkumného šetření

Cílem dotazníkového šetření bylo nalézt dezinformace spojené s onemocněním diabetes mellitus 2. typu u seniorů v Olomouckém kraji, a to ve vztahu k sociodemografickým ukazatelům, pozitivní diagnóze diabetes mellitus 2. typu a s tím spojené zkušenosti s procesem odborné edukace.

Metody

Výzkumný problém byl analyzován pomocí akronymu PICO, na jehož základě byl stanoven obecný a teoretický cíl práce a operacionalizována klíčová slova. Rešerše byla provedena v databázích EBSCO, Medvik, Google Scholar a fundusu tištěných zdrojů Vědecké knihovny Olomouc. Bylo nalezeno 5 relevantních studií se zkoumanou problematikou. Na základě těchto studií bylo stanoveno hlavní zaměření dezinformací o diabetes mellitus 2 typu: rozpoznání hyperglykemie, etiologie onemocnění, dietní opatření a nežádoucí účinky inzulinu. Tyto studie poskytly rovněž teoretická východiska k provedení výzkumného šetření v českém prostředí.

Data byla získána pomocí nestandardizovaného dotazníku o 12 položkách, které se zaměřovaly na sociodemografické informace a na informace o jeho znalostech týkajících se diabetes mellitus 2. typu. Do výzkumného šetření se zapojilo celkem 162 respondentů, z toho 52 mužů a 110 žen. Všichni respondenti byli zároveň klienty některé z pobytových služeb pro seniory s umístěním v Olomouckém kraji. Kritériem pro účast respondentů v dotazníkovém šetření bylo, kromě souhlasu se zodpovězením dotazníku, dosažení věku 65 let a trvalé bydliště na území Olomouckého kraje (graf 1.).

Věkové rozložení respondentů
Graf 1. Věkové rozložení respondentů

Ve výzkumném souboru je významný rozdíl v pohlaví respondentů, což může poukazovat na rozdíly v průměrné délce života u mužů i žen, ale i v genderově segregované potřebě dlouhodobé sociální péče. Ženy mají větší pravděpodobnost, že budou odkázány na ústavní péči, např. kvůli ovdovění nebo absenci partnera, který by se o ně postaral.(16)

Dotazník byl rozdělen na 2 části. V první, sociodemografické části byly otázky na pohlaví, věk, okres bydliště, nejvyšší dosažené vzdělání, pozitivní diagnózu diabetu a pozitivní diagnózu diabetu u člena rodiny (grafy 2. a 3.).

Rozložení respondentů dle vzdělání
Graf 2. Rozložení respondentů dle vzdělání

Rozložení respondentů dle okresu bydliště
Graf 3. Rozložení respondentů dle okresu bydliště

Důležitými daty pro vyhodnocení šetření byly informace o zkušenosti respondentů s onemocněním diabetes mellitus 2. typu. Proto byla zjišťována prevalence diabetu 2. typu mezi respondenty (graf 4.). U respondentů bez pozitivní diagnózy diabetu 2. typu (n = 73) byla zkoumána přítomnost diabetu 2. typu v rodinné anamnéze (graf 5.).

Rozložení respondentů podle diabetické anamnézy
Graf 4. Rozložení respondentů podle diabetické anamnézy

Rozložení respondentů podle diabetické anamnézy
Graf 5. Rozložení respondentů podle diabetické anamnézy

Druhá část dotazníku se věnovala znalostním otázkám týkajícím se diabetes mellitus 2. typu. Respondenti měli za úkol odpovědět v uzavřených otázkách s nabízenými variantami odpovědí na otázky týkající se subjektivního rozpoznání hyperglykemie, rizikových faktorů diabetu 2. typu, dietních opatření při diabetu 2. typu, nežádoucích účinků inzulinu a rizik spojených s nedodržováním správné léčby. Poslední otázka, zda respondenti znají lidovou radu pro léčbu diabetes mellitus 2. typu, byla otevřená a nepovinná a sloužila ke kvalitativnímu doplnění.

Analýza dat

Respondenti byli na základě dotazníku nejprve zařazeni do 3 věkových kategorií: 1. mladý senior (65–74 let), 2. starší senior (75–84 let), 3. velmi starý senior (85+ let). Pro vyhodnocení znalostní části dotazníku byl ke každé správné odpovědi přiřazen 1 bod, u vynechané či nesprávné odpovědi bylo přiřazeno 0 bodů. Dotazníky s více než 50 % vynechanými odpověďmi byly vyřazeny. Součet bodů v každém dotazníku určoval tzv. znalostní skóre každého respondenta a zároveň poukázal na rizikové oblasti výskytu dezinformací. Celkem bylo možné získat 5 bodů za všechny správně zodpovězené otázky.

Získaná data byla nejprve vyhodnocena deskriptivní statistikou. Pro vyhodnocení korelace mezi sociodemografickými ukazateli a znalostními skóry respondentů byl použit neparametrický Tukey HSD test pro nestejné n u porovnávaných souborů. Hladina významnosti byla stanovena na p < 0,05.

Výsledky

Ze všech 162 respondentů pouze 3 odpověděli správně všechny otázky týkající se onemocnění diabetes mellitus 2. typu. Naopak celkem 16 respondentů nezodpovědělo na žádnou otázku správně. Průměr skóre znalostí respondenta vyšel 2,049 bodu a modus správných odpovědí respondentů byl 2. Mezi sledovanými proměnnými bylo pohlaví, věk, vzdělání, okres bydliště a zkušenost s diagnózou diabetu v porovnání se získanými znalostními skóry dotazníku.

Deskriptivní statistika potvrdila trend klesající zdravotní gramotnosti s narůstajícím věkem, který byl již dříve v České republice zaznamenán v předchozích výzkumech zdravotní gramotnosti (tab. 1.).(17)

Tab. 1. Absolutní četnosti odpovědí u respondentů podle úrovně vzdělání
Absolutní četnosti odpovědí u respondentů podle úrovně vzdělání

Stejně jako tomu bylo u věku, také úroveň vzdělání podle dosavadních zjištění ovlivňuje úroveň zdravotní gramotnosti (tab. 2.). Obecně platí úměra – čím vyšší vzdělání, tím lepší zdravotní gramotnost.(8) Tento trend se však nemusí uplatňovat u zažitých a hluboce zakořeněných dezinformací, kterým podléhají i osoby s vyšším vzděláním.(15)

Tab. 2. Absolutní četnosti odpovědí u respondentů podle úrovně vzdělání
Absolutní četnosti odpovědí u respondentů podle úrovně vzdělání

Pro potvrzení trendů byla data podrobena statistické analýze. S ohledem na velmi nevyvážené soubory byli respondenti se základním a učebním vzděláním sloučeni do kategorie nižší vzdělání a respondenti se středoškolským a vysokoškolským vzděláním sloučeni do kategorie vyšší vzdělání. Statistická analýza nepotvrdila signifikantní rozdíl mezi oběma soubory (obr. 1.).

Grafické znázornění skóre dvou porovnávaných
skupin s nižším (základní a učňovské)
a vyšším (maturitní a vysokoškolské) vzděláním
Obr. 1. Grafické znázornění skóre dvou porovnávaných skupin s nižším (základní a učňovské) a vyšším (maturitní a vysokoškolské) vzděláním

Za významný sociodemografický ukazatel je považován okres bydliště, který v tomto případě může vypovídat o snazší dostupnosti specializované péče (tab. 3.). Pouze v okresním městě Olomouc se nachází specializované diabetologické centrum akreditované Českou diabetologickou společností. Toto centrum poskytuje nejen léčebnou, ale i preventivní péči a zároveň slouží k postgraduálnímu vzdělávání zdravotníků.(8)

Tab. 3. Absolutní četnosti odpovědí u respondentů podle okresu bydliště
Absolutní četnosti odpovědí u respondentů podle okresu bydliště

Při statistickém vyhodnocení rozdílů ve skóre znalostí mezi respondenty z okresu Olomouc a respondenty ze zbývajících okresů byl zjištěn signifikantní rozdíl mezi posuzovanými soubory ve prospěch okresu Olomouc (obr. 2.).

Grafické znázornění skóre dvou porovnávaných
skupin s bydlištěm v okrese Olomouc
a zbývajícími okresy
Obr. 2. Grafické znázornění skóre dvou porovnávaných skupin s bydlištěm v okrese Olomouc a zbývajícími okresy

Zásadní proměnnou při zkoumání zdravotní gramotnosti seniorů o onemocnění diabetes mellitus 2. typu je osobní zkušenost s tímto onemocněním a s tím spojená zkušenost s odborným edukačním procesem. Popisná statistika vypovídá o průměrně lepších skórech u respondentů bez zkušeností s odbornou edukací (tab. 4.). Data byla proto podrobena statistické analýze.

Tab. 4. Absolutní četnosti odpovědí u respondentů podle přítomnosti diagnózy
Absolutní četnosti odpovědí u respondentů podle přítomnosti diagnózy

Výsledky znalostních skórů mezi diabetiky po edukačním procesu a mezi respondenty bez pozitivní anamnézy byly vyhodnocovány statistickým HSD Tukey testem. Na hladině významnosti p < 0,05 nebyl potvrzen signifikantní rozdíl mezi zkoumanými soubory (obr. 3.).

Grafické znázornění dvou porovnávaných
skupin: diabetici a nediabetici
Obr. 3. Grafické znázornění dvou porovnávaných skupin: diabetici a nediabetici

Výzkumné šetření bralo v potaz také nepřímou zkušenost respondentů s onemocněním diabetes mellitus 2. typu v případě pozitivní diagnózy u blízkého člena rodiny (tab. 5.).

Tab. 5. Absolutní četnosti odpovědí u respondentů podle přítomnosti rodinné anamnézy
Absolutní četnosti odpovědí u respondentů podle přítomnosti rodinné anamnézy

I v tomto případě byly výsledky podrobeny statistické analýze, která rovněž nepotvrdila signifikantní rozdíl mezi zkoumanými soubory.

Neméně důležitá zjištění přineslo vyhodnocení absolutních četností u jednotlivých odpovědí ve znalostní části dotazníku (tab. 6.). Nejčastěji chybně zodpovězená otázka (55,56 % chybných odpovědí) se týkala nežádoucích účinků inzulinu a následovala otázka na subjektivní rozpoznání hyperglykemie (52,47 % chybných odpovědí). Naopak nejčastěji správně zodpovězenou otázkou bylo vyjmenování rizik při nedodržování správné léčby onemocnění diabetes mellitus 2. typu (56,09 % správných odpovědí).

Tab. 6. Absolutní četnosti odpovědí v dotazníku
Absolutní četnosti odpovědí v dotazníku

Závěrečná otázka v dotazníku byla otevřená a nepovinná. Bylo zjišťováno, zda respondenti znají lidovou radu pro léčbu onemocnění diabetes mellitus. Na tuto otázku zareagovalo pouze šestnáct respondentů, z nichž 7 uvedlo jako lidovou radu dostatečný pohyb, čtyři respondenti uvedli pravidelná a pestrá strava s menšími porcemi, třikrát bylo uvedeno jíst pouze dia výrobky a potraviny bez cukru. Jeden respondent navrhoval konzumovat kysané zelí a na závěr se v dotazníkovém šetření objevila lidová rada na pití čaje ze suchých slupek fazolí.

Diskuse a závěr

Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že se mezi seniory dezinformace skutečně nacházejí a obsahově se shodují s dezinformacemi publikovanými v zahraničních studiích.(12–15) Je proto možné se domnívat, že zkoumané dezinformace nepodléhají kulturním a regionálním vlivům. Co se naopak statistickou analýzou nepotvrdilo, byly signifikantní rozdíly mezi seniory s vyšším a nižším vzděláním či korelace nižších znalostních skórů s narůstajícím věkem respondentů. Jako závažný fakt lze vyhodnotit skutečnost, že nebyl potvrzen signifikantní rozdíl ve zdravotní gramotnosti o diabetu mezi seniory s pozitivní diagnózou a bez diagnózy diabetu, ačkoliv diagnostikovaní diabetici by měli mít absolvovanou odbornou edukaci.

Jediný statisticky významný rozdíl přinesla proměnná okresu bydliště, kdy senioři okresu Olomouc vykazovali signifikantně lepší výsledky než senioři ze zbývajících okresů. Tato skutečnost může vypovídat o snazší a dostupnější specializované péči a větším zásahu preventivních akcí ze zdravotnických zařízení v blízkém okolí, jejichž síť je v okrese Olomouc nejhustší. Bias těchto výsledků mohly ovlivnit samostatné edukační aktivity v rámci jednotlivých pobytových zařízení pro seniory, ve kterých šetření proběhlo.

V otázkách na výskyt konkrétních dezinformací v souvislosti s diabetes mellitus 2. typu se projevil pozitivní trend správných odpovědí (43–56 % správných odpovědí) u klíčových znalostí týkajících se etiologie diabetu, dietní terapie a komplikací diabetu. Tyto znalosti hrají zásadní roli v terapii i prognóze onemocnění a je třeba klást důraz na jejich správné pochopení. Nadpoloviční většinu nesprávných odpovědí obsahovaly pouze otázky týkající se nežádoucích účinků inzulinu a subjektivního rozpoznání hyperglykemie. Četné přesvědčení respondentů o schopnosti subjektivně rozpoznat vysokou hladinu glukózy v krvi je jedním z nejzávažnějších zjištění šetření. Subjektivní odhadování hladiny glykemie a nedostatečný exaktní selfmonitoring mohou vést k závažným zdravotním důsledkům.(9)

Provedené šetření zjistilo obecně nízké znalosti o onemocnění diabetes mellitus 2. typu napříč všemi věkovými kategoriemi seniorů a pomohlo odhalit témata s vyšším rizikem výskytu dezinformací.

Dotazníkové šetření proběhlo pouze u klientů pobytových služeb v Olomouckém kraji, nelze proto výsledky zobecnit na celou populaci. Podrobnější výsledky by poskytla kvalitativní studie, která by pomohla analyzovat původ a způsob šíření dezinformací. Výsledky obou studií by mohly být použity k aktualizaci edukačních strategií při prevenci i terapii diabetu.

Ačkoliv je zcela zřejmé, že zdravotní gramotnost může hrát významnou roli v průběhu i prognóze terapie jakéhokoliv onemocnění, tak v současnosti neexistuje dostatečná výzkumná literatura o účin-ných a smysluplných metodách výuky kritického rozpoznávání, ověřování a vyhodnocování informací u starších lidí.(18) Klíčovým aspektem je však správně nastavený vztah mezi zdravotníkem a pacientem, který je založen na kvalitní a srozumitelné komunikaci s oboustranným zájmem o totožnou interpretaci sdílených informací.(19)

Mgr. Dagmar Obšilová


Absolvovala obor Veřejné zdravotnictví na ústavu Veřejného zdravotnictví LF UP v Olomouci. V červnu 2021 úspěšně obhájila diplomovou práci na téma Zdravotní gramotnost seniorů o onemocnění diabetes mellitus 2. typu v Olomouckém kraji. Momentálně se věnuje doktorskému studijnímu programu Sociální lékařství pod vedením doc. et doc. PhDr. Mgr. Kateřiny Ivanové, Ph.D., s disertační prací na téma Management léčby podle geriatrických syndromů.

Korespondenční adresa:

Mgr. Dagmar Obšilová

Ústav veřejného zdravotnictví LF UP, Olomouc

e-mail: malkda00@upol.cz


Zdroje

1.  Nutbeam D. Health literacy as a public health goal: a challenge for contemporary health education and communication strategies into the 21st century. Health Promotion Int [online]. 2000; 15(3): 259–267. [cit. 2021-03-14].

2.  Málková D. Zdravotní gramotnost seniorů o onemocnění diabetes mellitus 2. typu v Olomouckém kraji. Olomouc 2021. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci.

3.  Cheuk H, Kevin KWHO, Dickson KW. Stopping Healthcare Misinformation: The Effect of Financial Incentives and Legislation. Health Policy [online]. 2021; (1): 1–21. [cit. 2021-03-06].

4.  Pálsdottir, Á. Media and Health Information Literacy among Senior Citizens in Iceland. Revista Română de Biblioteconomie și Știința Informării [Romanian Journal of Library and Information Science] [online]. 2017; 13(3): 59–74. [cit. 2021-03-06].

5.  Hajduchová H, Bártlová I, Brabcová D, et al. Zdravotní gramotnost seniorů a její vliv na zdraví a čerpání zdravotních služeb. Prakt Lék  [online]. 2017; 97(5): 223–227. [cit. 2021-03-06].

6.  Beňadíková D, Ibóriková I. Sociodemografické charakteristiky seniorskej populácie a ich vplyv na úroveň zdravotnej gramotnosti: literárny prehľad. Prakt Lék [online]. 2020; 100(3): 113–117. [cit. 2021-03-06].

7.  International diabetes atlas [online]. International diabetes federation, 2019 [cit. 2021-03-17]. Dostupné z: https://www.diabetesatlas.org/en

8.  Pelikánová T, Bartoš V. Praktická diabetologie. Praha: Maxdorf 2018.

9.  Perušičová J. Diabetes mellitus v kostce. Praha: Maxdorf 2016.

10.  Weber P. Diabetes mellitus – specifika a komplikace ve stáří. Intern Med Praxi [online]. 2008; 10(10): 456–460 [cit. 2021-03-06].

11.  Anděl M, Brunerová L, Novák J, et al. Diabetes mellitus: Současný pohled na patogenezi, klasifikaci a léčbu. Neurol Praxi [online]. 2007; 2007(1): 49–54. [cit. 2021-03-24].

12.  Mahmood K, Akhtar ST, et al. Dietary misconceptions in Pakistani Diabetic Patients. Pak J Med Sci [online]. 2011; 27(1): 128–132. [cit. 2021-03-06].

13.  Quereshi MA, et al. A research on occurence of different misunderstanding of diet in the patients of diabetes. Indo Am J Pharm Sci [online]. 2019; 6(4): 7965-7971. [cit. 2021-03-06].

14.  Chen CC, Chen CL, Ko Y, et al. The Misconceptions and Determinants of Diabetes Knowledge in Patients with Diabetes in Taiwan. J Diabetes Res [online]. 2020: 1–5. [cit. 2021-03-06].

15.  Rehman A, Mirza U, Jehan M. Myths and misconceptions regarding diabetes and non-diabetic Indian population. Int J Curr Res Rev [online]. 2013; 5(6): 26–30. [cit. 2021-03-06].

16.  Cejpek J. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 1. Praha: Karolinum 1998.

17.  Kučera Z, Pelikan J, Šteflová A. Zdravotní gramotnost obyvatel ČR − výsledky komparativního reprezentativního šetření. Čas Lék Čes [online]. 2016; 155(5): 233–241. [cit. 2021-03-06].

18.  Rasi P, Vuojarvi H, Rivinen S. Promoting Media Literacy Among Older People: A Systematic Review. Adult Education Quarterly [online]. 2021; 71(1): 37–54. [cit. 2021-03-06].

19.  Venglářová M. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Praha: Grada Publishing 2007.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 4

2021 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se