Prevence a řešení zácpy z pohledu seniorů


Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2017, 6, č. 4: 188-190
Kategorie: Zprávy, recenze, informace

Zácpa představuje problém starších lidí, a to nejen v ústavních zařízeních, kde je prevalence podle statistik vysoká, ale také v přirozeném domácím prostředí seniorů. Pro řešení tohoto problému je třeba poznat, co si o problému myslí reprezentanti seniorské populace, jaká je jejich informovanost o léčbě i prevenci.

Výsledky kvantitativního průzkumného šetření v této oblasti, které provedla Bc. Lenka Hofmanová v rámci své diplomové práce(1), prezentujeme níže. Ačkoli se jedná o práci realizovanou již před osmi lety, téma je jistě stále aktuální a navrhovaná opatření mohou být podnětná pro geriatry a další zdravotníky, kteří se s problémem zácpy setkávají každodenně u svých pacientů.

Úvod a definice zácpy

Staří lidé se na některé potřeby více soustřeďují a více je preferují než v mladém a středním věku. Nejčastěji udávají stížnosti a negativní pocity v oblasti stravování a příjmu potravy, na druhém místě pak v oblasti vyprazdňování.  Zácpa je nejčastěji diagnostikována a léčena na základě udání pacienta. Obecně se za ni považuje vyprazdňování se sníženou frekvencí stolic, doprovázené subjektivními obtížemi nemocného. Vnímání příznaků a jejich rozpoznávání u jedinců se však může lišit podle typu osobnosti. Definice zácpy se liší i u jednotlivých odborných autorit. Podle Světové gastroenterologické organizace (WGO) je zácpa symptom. WGO stanovila pro chronickou zácpu tzv. Římská kritéria. Zácpou trpí ten, kdo během 12 týdnů v předchozích 12 měsících:

  • měl defekaci méně než 3× za týden,
  • u něhož byla přítomna tuhá stolice u více než 25 % defekací,
  • měl pocit nedostatečného vyprázdnění u více než 25 % defekací,
  • musel vyvinout nadměrné úsilí při evakuaci stolice u více než 25 % defekací,
  • u něhož byla potřeba manuálních manévrů k vybavení stolice.

Prevalence zácpy se zvyšuje s věkem: chronickou obstipaci udává 26 % mužů a 36 % žen ve věku nad 65 let. U seniorů žijících v ošetřovatelských zařízeních se pak udává prevalence až 50 %. Na vzniku zácpy ve stáří se podílí změny stárnoucího organismu, následky patologických změn, medikace a přítomnost geriatrických syndromů majících vliv na životosprávu a sebepéči. Prevence a léčba zácpy pomáhá udržení a zvýšení kvality života seniora, snižuje komplikace vznikající ze zácpy, snižuje užívání laxativ a jejich vedlejších účinků a přináší ekonomické výhody pro uživatele i poskytovatele zdravotní péče.

Cíle a metodika průzkumu

Cílem práce bylo zjistit, jak je seniory vnímána potřeba vyprazdňování a její změny. Porovnat, jak se účastní preventivních opatření vzniku zácpy, a zmapovat strategii řešení zácpy u seniorů. Pro získání dat k naplnění empirické části diplomové práce byla použita metoda dotazníku, který obsahoval 22 položek. Přehled otázek a nejčastějších odpovědí uvádíme dále v přehledu.

Do zkoumaného souboru byli zařazeni respondenti ve věku 65 a více let žijící v přirozeném domácím prostředí. Dotazník byl distribuován prostřednictvím všeobecných sester z odborných ambulancí Vojenské nemocnice Brno. Předpokladem k vyplnění dotazníku byl stav bez poruchy kognitivních funkcí a nepřítomnost akutního symptomu. Celkem bylo distribuováno 200 dotazníků v období od srpna 2008 do ledna 2009, ke statistickému zpracování jich bylo použito 180. Ve zkoumaném souboru bylo 86 mužů a 94 žen.

Přehled otázek a výsledky průzkumu

1. Jaká je podle vás normální frekvence vyprázdnění střev (denně/obden/vícekrát za den/jedenkrát za 3 dny/je to individuální/jiné)?
Z celkového počtu se 64 % respondentů domnívá, že normální frekvence vyprazdňování střev je každý den, naopak 7 % respondentů uvedlo normu vyprazdňování jedenkrát za tři dny.

2. Pro vaši spokojenost s vyprazdňováním stolice je důležitá pravidelnost/úleva po vykonání potřeby/nepřítomnost pocitu plnosti/nebolestivost při tlačení?
Nejvíce byla volena pravidelnost – 53 %, úlevu po vykonání potřeby uvedlo 21 % odpovídajících. Nepřítomnost pocitu plnosti, plynatosti vykázalo 13 % a nebolestivost při tlačení též 13 % respondentů.

3. Domníváte se, že trpíte zácpou?
Z celkového počtu má často zácpu 14 % respondentů. Zácpu občas uvedlo 24 % a 62 % dotazovaných tento zdravotní problém nemá. Z šetření je patrné, že 38 % respondentů má zkušenost se zácpou.

4. Co je podle vás zácpa? (vyprazdňování stolice déle než za 3 dny/nepravidelnost stolice/není úleva po vyprázdnění/nutné velké úsilí při tlačení/bolest břicha, plynatost/nechutenství/jiné)
Celkem 92 (40 %) odpovídajících charakterizovalo zácpu jako vyprazdňování stolice déle než za 3 dny. Další definování zácpy bylo – nepravidelnost 18 % dotazovaných, nutnost velkého tlačení při vyprazdňování stolice 17 % odpovědí, bolest břicha a plynatost považuje za součást zácpy 14 % odpovídajících.

5. Hodnocení okolností spojených s vyprazdňováním během posledního půl roku
Ze 170 získaných odpovědí 113 (66 %) respondentů nemá potíže s vyprazdňováním; 20 % respondentů uvedlo nepravidelnost stolice a současně symptomy zácpy nebo břišního diskomfortu, 14 % respondentů vykázalo nepravidelnost vyprazdňování stolice.

6. Domníváte se, že znáte opatření, jak předcházet zácpě?
Ze 170 respondentů 75 % uvedlo znalost preventivních opatření zácpy.

7. Denní příjem tekutin
Celkem 92 (51 %) respondentů vykázalo denní příjem pod 1,5 litru tekutin za den.

8. Druh přijímaných tekutin (voda, minerální vody, černý čaj/ovocné šťávy/pivo/káva)
Nejčetněji byla respondenty volena z nápojů voda (25 %), dále bylinkové a ovocné čaje (20 %), minerální vody (15 %), pivo dosáhlo 11 % z celkového výběru.

9. Příjem ovoce a zeleniny u respondentů
Denně konzumuje 166 (92 %) respondentů ovoce a zeleninu, 1–2 porce konzumuje 70 % dotázaných, 2–3 porce pak 21 %.

10. Zařazení potravin s obsahem obilné vlákniny
Nejvyšší četnost (33 %) zaznamenala konzumace obilné vlákniny 1× týdně. Denně zařazuje vlákninu 16 % respondentů.

11. Znalost a užívání obilninových otrub
Celkem 42 % zaznamenala odpověď – neznalost účinků otrub. Stejnou četnost (42 %) týkající se znalosti účinku otrub uvedli respondenti, kteří je znají, ale neužívají.

12. Pohybová aktivita respondentů bez pohybového omezení
Ze 136 respondentů (bez pohybového omezení) jich 66 % vykonává rekreační pohybovou aktivitu denně, 24 % odpovídajících 2 až 3krát týdně.

13. Pohybová aktivita respondentů s pohybovým omezením
Vypovídalo celkem 44 respondentů (s pohybovým omezením), nejvyšší četnost dosáhla položka chůze po bytě (66 %).

14. Dodržování pravidelného režimu vyprazdňování
Celkem 131 (73 %) respondentů uvedlo pravidelný režim.

15. Soukromí při vykonávání potřeby
99 % respondentů udávalo dostatek soukromí pro vyprázdnění.

16. Řešení při incidenci zácpy
Ze 180 dotázaných uvedlo 33 (18,33 %), že problém zácpy dosud neřešilo; 93 (51,67 %) respondentů řeší zácpu změnou životosprávy. Samomedikaci (změnu životosprávy + projímadla zakoupená v lékárně) volilo 37 (20,56 %) dotazovaných. Z odpovědí nelze vysledovat, zda užívání laxativ bylo indikováno lékařem, nebo samomedikací. Přírodní prostředky jako způsob zvládání zácpy uvedla 4 % respondentů. Pouze 3 % dotazovaných navštíví praktického lékaře.

17. oporučení, která ovlivňují respondenta při volbě projímadla
Celkem 113 dotazovaných projímadla neužívalo. Zbylých 67 respondentů volí projímadla na základě: vlastní zkušenosti (37 %), rady známých a příbuzných (23 %), doporučení lékárníka (12 %), reklamní doporučení (4 %). Výběrem projímadla na základě předpisu lékaře se řídilo 20 % respondentů.

18. Zkušenosti s probiotiky
Jen 13 % respondentů mělo zkušenosti s probiotiky, pozitivně je hodnotilo 12 % respondentů, zatímco 87 % odpovídajících dosud probiotika neužívalo.

19. Přehled užívání laxativních prostředků (Zaječická, Šaratica, Regulax, Sennagram, Guttalax, Glycerinové čípky, Psyllium, Lactulosa atd.)
Celkem 106 respondentů uvedlo, že v posledním půlroce neužili laxativní prostředek. Ostatní volili z více možností. Nejčetněji byla uvedena skupina kontaktních laxativ zastoupená Guttalaxem (38 %). Na druhém místě byly uvedeny salinické minerální vody, které jsou oblíbené zejména u žen. Skupina stimulačních laxativ byla taktéž více užívána ženami. Ženy mají zkušenost s přípravky obsahujícími psyllium, naproti tomu skupina osmoticky působících přípravků v perorální formě je četněji zastoupena u mužů, u žen je patrná volba osmoticky působících glycerinových čípků.

20. Frekvence užívání projímavého prostředku
Na tuto položku odpovědělo 55 respondentů, z nich 55 % uvedlo, že projímadla používají pouze při potížích s vyprazdňováním.

21. Volba projímadla z hlediska vlastností (co nejrychlejší působení/co nejšetrnější působení/způsob podání/cena)
K této položce se vyjádřilo 67 respondentů, z nich 67 % dává přednost projímadlu, které působí nejšetrněji. Rychlost působení preferují ženy (26 % vs. 3 %).

22. Preferování způsobu podání projímavého prostředku (ústy/do konečníku/oba způsoby)
Odpovědělo 73 respondentů, přičemž 85 % preferovalo cestu podání perorálně.

Genderové rozdíly

Výsledky šetření mimo jiné ukázaly:

  • Ženy vykazují vyšší četnost zácpy než muži (48 % vs. 28 %).
  • V hodnocení fyziologie vyprazdňování stolice a definování zácpy (ve smyslu vyprázdnění stolice déle než jednou za tři dny) nebyl zjištěn rozdíl mezi muži a ženami.
  • Nebyly prokázány rozdíly v konzumaci obilné vlákniny a pohybové aktivitě u respondentů.
  • Naopak v příjmu tekutin byl prokázán rozdíl mezi pohlavími. Ženy uváděly nižší denní příjem tekutin než muži. Pod 1,5 litru denně pilo 60 % žen a 40 % mužů.
  • Rozdíl mezi pohlavími se potvrdil také v dodržování pravidelného režimu vyprazdňování – muži udávají pravidelnější režim vyprazdňování stolice.

Závěr a doporučení

Zácpa patří k běžným potížím seniorů. Její prevalence kolísá v závislosti na pohlaví, míře soběstačnosti, přítomnosti chronických onemocnění, vedlejších účinků farmak a sociální situaci. Vzniklé potíže často senior řeší sám dostupnými prostředky. Na lékařskou pomoc se obrací v případě nezvládnutí zácpy vlastními silami nebo pokud jsou pro něho příznaky závažné. Léčba zácpy (při vyloučení organické příčiny a druhotné zácpy) se opírá o základní režimová opatření, zdůrazňuje dostatek pohybu, zvýšení příjmu tekutin a vlákniny ve stravě, uskutečňování pravidelné defekace. Lékař by měl v případě zácpy u seniora přehodnotit medikaci s obstipačními účinky. V případě chronické funkční zácpy je třeba volit vhodná projímadla a omezovat užívání laxativ.

Činnost zdravotníků by se měla zaměřit na aktivity směřující k podpoře zdraví a prevenci zácpy seniorů. Prevence zácpy nefarmakologickými postupy vychází z režimových opatření, která je třeba individuálně přizpůsobovat. Oblasti, jimž je třeba u seniorů věnovat zvýšenou pozornost, podle výsledků šetření jsou: pitný režim, příjem obilné vlákniny, udržení a zvýšení fyzické aktivity u seniorů s pohybovým omezením. Dále je třeba edukovat seniorskou populaci, zaměřit na fyziologii vyprazdňování, režimová opatření i poskytování informací o dostupných prostředcích ke zvládání zácpy. Stejně tak je nezbytné zahrnout poznatky o významu a prevenci zácpy u seniorů do vzdělávání sester a využívat mezioborovou spolupráci, do níž bude zahrnut lékař, nutriční specialista, fyzioterapeut i rodina seniora.

MUDr. Andrea Skálová

šéfredaktorka časopisu Zdravotnictví a medicína


Zdroje

1. Hofmanová l. Zácpa, její prevence a řešení z pohledu seniorů. Diplomová práce. Katedra ošetřovatelství LF MU. Brno 2009.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 4

2017 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se