Odešel významný pediatr, profesor MUDr. Jan Vavřinec, DrSc.
(23. 6. 1947 – 29. 2. 2016)


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2016; 71 (2): 123-124.
Kategorie: Osobní zprávy

Profesor Jan Vavřinec pocházel z Klatovska a svému rodnému místu zůstal věrný po celý život a pravidelně se do něj ve chvílích volna vracel. Již samotné rozhodnutí studovat medicínu nebylo pro něj jednoduché a musel si ho vybojovat. Postupně uvykl představě, že v životě je třeba bojovat, aby člověk dosáhl naplnění svých cílů a představ. První „boj“ dopadl nadmíru úspěšně: Dr. Vavřinec s výtečnými výsledky absolvoval Fakultu dětského lékařství UK v Praze (1973) a tehdejší přednosta 2. dětské kliniky prof. Houštěk mu nabídl pracovní místo na své prestižní klinice.


Foto J. Střížková a M. Ureš

Již za několik let po nástupu na kliniku dostal dr. Vavřinec od prof. Houšťka úkol vést oddělení kojenců, známé pod označením 2A. Zde naplno rozvinul svůj talent: zavedl invazivní diagnostiku i terapii, mimo jiné komplexní parenterální výživu, infuzní pumpy, intratékální aplikaci antibiotik, podporu dýchání pomocí CPAP, osobně preparoval periferní žíly k zavedení nitrožilních katetrů, prováděl komorové punkce, zaváděl peritoneální dialýzy u hemolyticko-uremického syndromu. Spolu s dr. Pachlem z lůžkové stanice ARK spolupracoval na přípravě a klinickém zkoušení roztoků aminokyselin (Nutramin U, Nutramin VLI a dalších) s VÚAB v Roztokách. Postupně vychoval výkonný a profesně sebevědomý tým sester a pro generaci mladých lékařů byl inspirací, v dobovém kontextu bylo pro mnoho z nás oddělení 2A prvním setkáním s pediatrickou intenzivní péčí. Dr. Vavřinec si podněty přinášel i z novorozeneckých pracovišť v Apolinářské ulici, kam chodíval rád sloužit.

V první polovině osmdesátých let se dr. Vavřinec začal více věnovat dětskému diabetu. Díky vazbě na nově vznikající Diabetologický program ČSSR získal devizové prostředky na pořízení Biostatoru – první umělé beta-buňky v historii medicíny, která při trvalém připojení pacienta na dvě nitrožilní linky nepřetržitě monitorovala glykémii a dodávala do krve inzulin nebo roztok glukózy k udržení normoglykémie. Zatímco klinické využití tohoto zařízení bylo zklamáním, mladí sekundární lékaři pod vedením dr. Vavřince na něm prováděli clampové studie u dětských pacientů a sledovali reakci organismu na řízenou hypoglykémii. Tyto studie se staly základem prací o kontraregulačních hormonech u diabetu, které dr. Vavřinec poté rozpracoval ve své dizertační i habilitační práci.

V polovině osmdesátých let se před dr. Vavřincem otevřela ve své době výjimečná příležitost: Dostal povolení absolvovat dvě dlouhodobé zahraniční stáže v Západním Berlíně a ve Švédsku, obě zaměřené na dětský diabetes a obě na pracovištích předních dětských diabetologů. Setkání s prof. Weberem a prof. Ludvigssonem přinesla do profesního života dr. Vavřince nové podněty a umožnila mu ve velkorysém stylu dokončit dizertační práci. Po návratu začal dr. Vavřinec zavádět na národní úrovni u diabetických dětí léčbu vícečetnými injekcemi inzulinu. V tomto směru předběhl dobu – svět se k podobným postupům odhodlal ve větším měřítku až v roce 1993 po zveřejnění výsledků studie DCCT, která prokázala vliv striktní metabolické kontroly diabetu na prevenci cévních komplikací. V českém pojetí měl tento koncept v osmdesátých letech omezený klinický dopad, protože chyběly spolehlivé pomůcky pro domácí monitorování glykémie. V té době se také zásluhou dr. Vavřince a devizových prostředků z Diabetologického programu ČSSR dostaly do Československa první exempláře osobních inzulinových pump, které použil u několika dětských pacientů s diabetem, včetně jedenáctiměsíční dívky. Tím předběhl dobu o jedno či dvě desetiletí.

Z osobních důvodů přerušil v letech 1989–1990 působení na pražské 2. dětské klinice a odešel pracovat jako zdravotnický zástupce přednosty prof. Stejskala na 2. dětskou kliniku do Brna, odkud se na podzim 1990 vrátil již jako přednosta pražské 2. dětské kliniky FN Motol a o rok později se habilitoval. Během jeho dalšího působení v pozici přednosty po dobu téměř 13 let se na klinice rozvinuly moderní diagnostické a léčebné postupy v několika subspecializacích – zejména hematologii, pneumologii a endokrinologii s diabetologií. Doc. Vavřinec inicioval vznik klinických a výzkumných laboratoří kliniky a přijal do nich vysoce motivované a výkonné pracovníky. Laboratoře do značné míry osobně řídil a ovlivňoval jejich pracovní náplň. Jeho odbornými koníčky se vedle diabetologie stala systémová autoimunitní onemocnění, imunologie a revmatologie. I do této oblasti vnesl nové diagnostické a léčebné postupy. Osobní i profesní oporou v dobách dobrých i horších mu byla manželka Pavla, specialistka v revmatologii.

V 90. letech působil doc. Vavřinec 7 let jako proděkan v kolegiu děkana 2. lékařské fakulty prof. Kouteckého. V roce 2003 byl jmenován profesorem pediatrie. V témže roce se stal přednostou Pediatrické kliniky vzniklé sloučením obou motolských dětských klinik. V roce 2006 Pediatrickou kliniku po výběrovém řízení opustil a odešel na Kliniku dětí a dorostu 3. lékařské fakulty, kde působil jako profesor pediatrie a vedoucí dětské části Diabetologického centra. Pokračoval zde v řešení rozsáhlého mezinárodního grantového projektu, tzv. TRIGRu, který se týká snížení rizika diabetu u dětí, které mají vyšší pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění. Hodně času věnoval svým studentům a do klinické pediatrie vždy vnášel pohled aktuálně vědecký, fyziologický a patofyziologický.

Prof. Vavřinec vynikal bryskním intelektem, dokonalou pamětí a širokou odbornou vzdělaností. Udivoval okolí znalostí patofyziologických základů nemocí, což mu dovolovalo koncipovat a realizovat novátorské a vizionářské koncepty, které přinesly řadu pozitivních podnětů pro vývoj české pediatrie v posledních 40 letech. Závažná nemoc ukončila předčasně jeho život ve věku 68 let.

Čest jeho památce!

Felix Votava

Jan Lebl

Jan Starý


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 2

2016 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se