Infekce v pediatrické intenzivní péči I.


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2015; 70 (Supplementum 2): 9-10.
Kategorie: Abstrakta

INVAZIVNÍ INFEKCE U DĚTÍ V ČESKÉ REPUBLICE VYVOLANÉ MENINGOKOKY, HEMOFILY A PNEUMOKOKY V OBDOBÍ LET 2013–2014

M. Fajt, M. Prchlík, P. Heinige1, P. Křížová2

1JIRP Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK, Thomayerova nemocnice, Praha, Česká republika

2Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy, Státní zdravotní ústav, Praha, Česká republika

Úvod: Invazivní onemocnění vyvolaná meningokoky, pneu-mokoky a hemofily patří v dětském věku mezi nejzávažnější infekční afekce nezřídka bezprostředně ohrožující život pa-cienta, klinicky prezentované jako sepse či ložisková posti-žení oblasti centrálního nervového systému nebo respiračního traktu.

Cíle: Krátký informativní přehled incidence invazivních onemocnění vyvolaných výše uvedenými mikroby v uplynulých dvou letech v celé České republice jako úvod přednáškového bloku věnovaného problematice infekcí.

Metody: Sdělení je zpracováno na podkladě dat prezentovaných Centrem epidemiologie a mikrobiologie Státní zdravotního ústavu v Praze.

Závěr: 1) v letech 2013 až 2014 bylo v ČR u dětí evidováno celkem 62 invazivních meningokokových onemocnění, 6 dětí z tohoto počtu zemřelo. 2) Ve stejném období bylo hlášeno 96 invazivních onemocnění způsobených u dětí pneumokoky, z tohoto počtu zemřeli 3 děti. 3) prezentovaná data potvrzují velmi dobrý efekt plošného očkování proti Hemofilům influenzae sérotypu b.

Literatura:

1. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 3 a 5, SZÚ, r. 23, 2014.

2. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 3 a 4, SZÚ, r. 24, 2015.

IMUNOGLOBULINY V INTENZIVNÍ PÉČI - INDIKACE A „PITFALLS“

P. Rozsíval1,2

1JIP pro kojence a větší děti, Dětská klinika FN Hradec Králové, Česká republika

2Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta Hradec Králové, Česká republika

Cíl: Podat přehled o současné EBM v podávání imunoglobulinů v intenzivní péči a zmínit některé z „pitfalls“.

Imunoglobuliny jsou jednou ze skupin léků, o jejichž použití v intenzivní péči se opakovaně a dlouhodobě diskutuje, zatím s nejednoznačným výsledkem. Možných indikací, podpořených patofyziologickými mechanizmy, a jednotlivých klinických pozorování je řada, kvalitní studie však vesměs chybí.

Ve svém sdělení bych chtěl podat přehled literatury, indikací a způsobů podání a zmínit možné nežádoucí účinky a některé praktické detaily („pitfalls“) podávání imunoglobulinů.

NÁRŮST ZÁVAŽNÝCH KOLITID VYVOLANÝCH CLOSTRIDIUM DIFFICILE NA INFEKČNÍCH JIP

T. Habanec, J. Helešic, J. Musil, P. Mikolášek

Klinika dětských infekčních nemocí, Fakultní nemocnice Brno, Česká republika

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Česká republika

Úvod: Kolitida vyvolaná C. difficile patří do skupiny střevních infekcí, vykazuje však řadu anomálií v patogenezi, klinice, terapii i komplikacích. V minulosti býval průkaz kolitidy vyvolané CDI (Clostridium difficile infection) na dětských JIP raritní a omezen na pacienty hlavně po chemoterapii. Nyní zaznamenáváme nárůst CDI i u imunokompetentních dětí.

Cíle: Interpretace laboratorních nálezu CDI i následná terapeutická rozvaha není snadná a existuje u ní řada významných rozdílů v přístupu jednotlivých klinických pracovišť. Cílem práce je pokus o jednotný algoritmus diagnostiky a léčby dětských pacientů.

Metody: Ke stanovení správného klinického postupu je třeba brát v úvahu řadu faktorů. Pouze vzájemnou kombinací klinických projevů a více laboratorních testů jsme schopni prokázat, že se jedná o CDI. Běžně dostupné metody průkazu C. difficile ze stolice jsou: Imunochemický průkaz toxinů A, B, průkaz glutamát-dehydrogenázy (GDH)-specifický antigen, dále pak PCR (průkaz genů pro tvorbu toxinu B, de-tekce hypervirulentních ribotypů 027,176) a speciální kultivace.

Výsledky: Terapie je individuální, zahrnuje vysazení předchozí ATB léčby a rehydrataci. Není-li toto opatření dostačující, podáváme metronidazol p.o. nebo i.v. Při těžké formě CDI pak vankomycin p.o. nebo ve formě klyzmat. Při opak. rekurencích nebo při závažných komplikacích možno použít fidaxomicin nebo transplantaci stolice (fekální bakterioterapie).

Závěr: Během let 2013–14 bylo na JIP KDIN hospitalizováno celkem 13 pacientů s CDI jako komplikací jiného základního onemocnění. Pouze ve 3 případech se jednalo o imunokompromitované pacienty. Nárůst kolitid CDI v dětském věku má multifaktoriální podklad.

Orientační tabulka hodnocení laboratorních nálezů
Orientační tabulka hodnocení laboratorních nálezů
Poz.: Vždy hodnotíme společně s klinikou, možnost falešné negativity i pozitivity nálezu, v přednášce bude uvedeno na příkladech.

ŤAŽKÁ SEPSA A SEPTICKÝ ŠOK U DETÍ NA KPAIM DFN KOŠICE

M. Pisarčíková 1, M. Kurák1, M. Lisíková1, J. Petrovičová2, P. Ratkovský3

1III. Klinika pediatrickej anestéziologie a intenzívnej medicíny SZU Bratislava a DFN Košice, Slovenská republika

2Ústav lekárskej informatiky LF UPJŠ Košice, Slovenská republika

3JD Software, s.r.o., Bratislava, Slovenská republika

Úvod: Ťažká sepsa u detí predstavuje závažný zdravotnícky problém.

Cieľ: Získanie údajov o výskyte ťažkej sepsy a septického šoku v závislosti na veku, pohlaví, klinickej a laboratórnej diagnostike, manažmente, liečbe, dĺžke hospitalizácie a výsledkoch.

Metódy: Údaje do REGISTRA (www.dbsepsa.sk) sa vkladali od 01. 10. 2008 do 31. 12. 2014, vek detí: 1 mesiac – 18 rokov. Použité definície podľa B. Goldsteina a spol. Bola informovaná lokálna Etická komisia. Na štatist. analýzu sa použili základné opisné štatistiky a testy.

Výsledky: V 162 záznamoch bolo zastúpenie chlapci (CH): dievčatá (D) 88:74. Zomrelo 70 detí = 43,2 % (36 CH, 34 D, z toho 43,8 % dojčiat). Primárne miesto infekcie: brušné (34,6 %), respiračné (30,9 %), krvného prúdu (13,6 %). Kritéria SIRS boli: horúčka a tachypnoe 137 (84,6 %), zmeny počtu leukocytov 127 (78,4 %) a tachykardia 117 (72,2 %). Dominovali respiračná a kardiovaskulárna dysfunkcia 134 (82,7 %) a hematologická 119 (73,5 %), priem. počet bol 3,8 zlyhávajúcich orgánov. Pri prijatí u preživajúcich (P) voči zomrelých (Z) bol štatist. významný rozdiel (p <0,01) v priem. koncentráciach laktátu, výstupné hodnoty P/Z boli štatisticky významné v koncentráciach laktátu, PCT, CRP, albumínu a trombocytov. Hemokultúry boli získané u 91,4 % pacientov (pozit. 36,5 %). Chirurgický výkon podstúpilo 55 detí (33,9 %). Priem. doba hospitalizácie bola 13,3 dňa, Z 8,5 dňa. V súbore P/Z nebol štatisticky významný rozdiel v komorbidite.

Záver: Výsledky konštatujú rezervy v napĺňaní odporúčaní pre manažment ťažkej sepsy a septického šoku, ako aj vyššiu úmrtnosť oproti údajom z USA a krajín EÚ.

Literatúra:

1. Goldstein B, et al. International pediatric sepsis consensus conference. Pediatr Crit Care Med 2005; 6: 2–8.

2. Watson RS, et al: The epidemiology of severe sepsis in children in the United States. Am J Respir Crit Care Med 2003; 167 (5): 695–701.


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se