Nutriční screening při přijetí k hospitalizaci – NutriAction


Nutritional screening upon admission to hospital – NutriAction

In the nutritional screening executed among 2988 children and adolescents at the age of 1 to 19 years upon admission to hospital to the Children Ward it has become obvious that almost 28% of admitted patients displayed medium risk of mal nutrition development ad 2% of the admitted patients were in a high risk. A higher risk was associated with a more frequent stay at the intensive care unit. Defined enteric nutrition given orally represented the most frequent nutritional intervention, followed by introduction of parenteral nutrition or administration of enteric nutrition by a probe. At the faculty hospitals there was more often the nutritional therapist or nutritional specialist who took care of the patients. Almost 16% of admitted patients and classified at high risk of malnutrition did not enjoy any nutritional intervention and received a common diet corresponding to their age. The introduction of nutritional screening represents the main step forward in the diagnostics of malnutrition. The detection of nutritional state disorder is the reason for nutritional intervention and further observation of the nutritional conditions of children admitted to the children wards.

Key words:
screening of nutritional state, nutritional intervention.


Autoři: P. Frühauf 1;  D. Barnetová;  J. Bronský;  F. Jimramovský;  E. Karásková;  R. Kotalová;  P. Lokaj;  J. Nevoral;  O. Pozler;  J. Sýkora;  E. Šípková
Působiště autorů: Klinika dětského a dorostového lékařství UK 1. LF a VFN, Prahapřednosta prof. MUDr. J. Zeman, DrSc. Skupina NutriAction – při Pracovní skupině pro gastroenterologii a výživu České pediatrické společnosti ČLS JEP 1
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2013; 68 (3): 157-160.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

V provedeném nutričním screeningu při přijetí k hospitalizaci na dětské oddělení u 2988 dětí a dospívajících ve věku 1–19 let bylo zjištěno, že téměř 28 % přijatých mělo střední riziko rozvoje malnutrice a vysoké riziko téměř 2 % přijatých. Vyšší riziko bylo spojeno s častějším pobytem na JIP. Nejčastější nutriční intervencí bylo podání definované enterální výživy per os, dále zavedení parenterální výživy, event. podání enterální výživy sondou. Ve fakultních nemocnicích častěji participoval při řešení výživy nutriční terapeut nebo nutriční specialista. Téměř 16 % přijatých a zařazených do vysokého rizika malnutrice nemělo provedenu žádnou nutriční intervenci, tj. dostávalo normální dietu odpovídající jejich věku. Zavedení nutričního screeningu představuje hlavní krok v diagnostice malnutrice. Zjištění poruchy nutričního stavu je důvodem k nutriční intervenci a dalšímu sledováni výživového stavu dětí přijatých na dětská oddělení.

Klíčová slova:
screening nutričního stavu, nutriční intervence

Cíle práce

Zjistit počet dětí a dospívajících s nutričním rizikem, určit tíži nutričního rizika a zhodnotit řešení poruchy nutričního stavu.

Soubor

U 3066 dětí a dospívajících ve věku 1–19 let  přijatých k hospitalizaci na dětská oddělení v období od 16. 4. do 15. 6. 2012 byl proveden nutriční screening. K hodnocení mohlo být použito 2988 dotazníků.

Ve fakultních a krajských nemocnicích bylo hospitalizováno 1820 probandů, tj. 60,9 %, a 1168, tj. 39,1 %, na ostatních typech dětských oddělení.

Průzkumu se účastnily tyto nemocnice: Benešov, Boskovice, Brno FN, Břeclav, Česká Lípa, České Budějovice, Havířov, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Jihlava, Kladno, Kolín, Liberec, Mladá Boleslav, Most, Náchod, Pardubice, Plzeň FN, Plzeň Sv. Jiří, Olomouc, Opava, Ostrava FN, Pelhřimov, Praha FNKV, Praha FNM, Praha TN, Praha VFN, Prostějov, Příbram, Sokolov, Teplice, Třebíč, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Zlín.

Soubor tvořilo 56,6 % chlapců a 43, 4 % děvčat, 48,36 % bylo ve věku do 6 let, 24,06 % ve věku 7–12 let, 25,37 % ve věku od 13 do 19 let, u 2,21 % nebylo udáno pohlaví probanda.

Na standardních lůžcích bylo hospitalizováno 76,44 % pacientů souboru, 20,01 % na lůžcích JIP, u 0,1 % nebyla povaha lůžka udána.

Metodika

Byl použit modifikovaný dotazník STRONGkids, viz tabulka 1 s vypuštěním bodu 4, který se týká kojenců, kteří nebyli zavzati do průzkumu. Maximální počet bodů jako míra nejvyššího nutričního rizika byl tedy 4.

Tab. 1. Dotazník screeningu nutričního rizika [1].
Dotazník screeningu nutričního rizika [1].
*Odpověď nevím je hodnocena jako negativní (-).

Výsledky

Kritéria choroby s vysokým rizikem malnutrice (bod 2 dotazníku) splňovalo 19,75 % souboru. 69,98 % souboru bylo hodnoceno 0 body, tj. nízkého nutričního rizika. Hodnotíme-li výsledek 1–3 body jako riziko střední – splňovalo jej 27,98 % a riziko vysoké (4 body) 1,91 % hodnocených (graf 1). Riziko malnutrice mírně rostlo s věkem (0 bodů u 71,63 % 1–6 let, 70,24 % 7–12 let, 66,36 % 13–19 let).

Riziko malnutrice zjištěné nutričním screeningem.
Graf 1. Riziko malnutrice zjištěné nutričním screeningem.

Z hlediska pohlaví dívky 0: 68,4 %, 1–3: 29,13 %, 4: 2,31 %, chlapci 0: 71,55 %, 1–3: 26,86 %, 4: 1,46 % – nejednalo se o statisticky významné rozdíly ve vztahu k pohlaví.

Nejčastšími diagnózami u probandů s vysokým rizikem byly (2/3 pacientů): nemoci trávicí soustavy 12/57, tumory 11/57, nemoci dýchací soustavy 8/57, endokrinní a metabolické choroby 7/57.

V souboru se středním rizikem byly nejčastěji uvedeny tyto diagnózy (50 % pacientů): příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy 137/836, nemoci trávicí soustavy 117/836, infekční nemoci 113/836, otravy a poranění 93/836.

V souboru s nízkým rizikem nutričního rizika byly jako příčiny hospitalizace nejčastěji uváděny: nemoci dýchací soustavy 447/2091, příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy 396/2091, otravy a poranění 322/2091, nemoci trávicí soustavy 139/2091, nemoci močové a pohlavní soustavy 114/2091, což odpovídá 67,8 % všech diagnóz této skupiny.

Pacientů s nízkým rizikem malnutrice bylo na JIP hospitalizováno 14,54 %, se středním rizikem 31,58 %, s vysokým rizikem 52,63 %.

Se stoupajícím zjištěným rizikem malnutrice rostl počet pacientů hospitalizovaných ve fakultních nemocnicích: 0 bodů 58,2 %, 1–3 body 66,51 %, 4 body 75,44 %.

K dosažení 4 bodů, tj. nejvyššího rizika, je nutno splnit všechna 3 kritéria dotazníku (klinický stav, riziková choroba, nutriční příjem/ztráty).

U skupiny se středním rizikem (1–3 body) byla nejčastější příčinou skórování choroba s vysokým rizikem malnutrice – 47,9 %, dále nutriční příjem/ztráty 27,99 %, nutriční příjem/ztráty + choroba s vysokým stupněm rizika malnutrice 11,36 %, nutriční příjem/ztráty + klinické hodnocení 4,55 %, choroba s vysokým stupněm rizika malnutrice + klinické hodnocení 4,19 %, klinické hodnocení 2,03 %, nevyplněno 1,91 %.

U pacientů se zjištěným středním rizikem malnutrice (1–3 body) byla v 40,31 % provedena nutriční intervence: zavedení parenterální výživy (vč. zavedení kapací infuze pro akutní ztráty) 225/836, enterální výživa 103/836, sondová výživa 4/836, tj. 1,78 %.

U skupiny pacientů s vysokým rizikem malnutrice (4 body) byla zavedena parenterální výživa u 27/57, definovaná enterální výživa byla použita u 30/57. U 30 dětí (52,63 %) byl postup konzultován s nutričním specialistou. 15,79 % pacientů s vysokým rizikem malnutrice nemělo žádnou nutriční intervenci.

Důvodem přijetí pacientů s vysokým rizikem nejčastěji bylo akutní přijetí (63,16 %), plánované přijetí (24,56 %), plánovaný překlad (7,02 %), akutní překlad (1,75 %), 3,1 % dotazníků nebylo v tomto aspektu vyplněno.

Diskuse

Množství dětí přijímaných k hospitalizaci na dětská oddělení s malnutricí je podle různých prací odhadováno na 6–40 % [2–15].

Pozitivita nutričního screeningu indikuje další postup:

  • 4 body: vysoké riziko s nutností intervence minimálně sippingem a potřebou dalšího sledování nutričního stavu, upřesnění diagnózy vedoucí k tomuto stavu výživy a spolupráci s nutriční terapeutkou nebo nutričním specialistou;
  • 1 – 3 body: střední riziko s nutností kontroly váhy 2krát týdně a zhodnocení nutričního stavu za týden, konzultace o možnosti individuální výživy;
  • 0 bodů: riziko nízké, kontrola hmotnosti a zhodnocení nutričního stavu za týden.

Závěr

Posouzení nutričního stavu pacienta při jeho přijetí by mělo být integrální součástí přijímacího protokolu, protože upozorňuje na nutnost věnovat pozornost způsobu výživy pacienta v nemocnici. Zhoršený stav výživy ovlivňuje tíži a délku onemocnění a v případech horšího nutričního stavu by pacient měl být živen – intervenován – s ohledem na tuto skutečnost. Provádění nutričního screeningu představuje první a nejdůležitější krok v diagnostice malnutrice. Konstatování poruchy nutričního stavu je důvodem k nutriční intervenci a dalšímu sledováni výživového stavu dětí přijatých na dětská oddělení.

Šetření  bylo provedeno za podpory společnosti Nutricia Medical.

Došlo: 26. 11. 2012

Přijato: 20. 1. 2013

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Klinika dětského a dorostového lékařství

UK 1. LF a VFN

Ke Karlovu 2

129 01 Praha 2

e-mail: fruhauf.pavel@vfn.cz


Zdroje

1. Hulst JM, Zwart H, Hop WC, Joosten KF. Dutch national survey to test the STRONGkids nutritional risk scree-ning tool in hospitalized children. Clin Nutrition 2010; 29: 106–111.

2. Merritt RJ, Suskind RM. Nutritional survey of hospitalized children. Am J Clin Nutr 1979; 32: 1320–1325.

3. Parsons HG, Francoeur TE, Howland P, et al. The nutritional status of hospitalized children. Am J Clin Nutr 1980; 33: 1140–1146.

4. Cooper A, Jakobowski D, Spiker J, et al. Nutritional assessment. An integral part of the preoperative pediatric surgical evaluation. J Pediatr Surg 1981; 16: 554–560.

5. Moy RJ, Smallman S, Booth IW. Malnutrition in a UK children’s hospital. J Hum Nutr Diet 1990; 3: 93–100.

6. Smith DE, Stevens MCG, Booth IW. Malnutrition at diagnosis ofmalignancy in childhood: common but mostly missed. Eur J Pediatr 1991; 150: 318–322.

7. Hendriks KM, Duggan C, Gallagher L, et al. Malnutrition in hospitalized pediatric patients. Arch Pediatr Adolesc Med 1995; 149: 1118–1122.

8. Hendrikse WH, Reilly J, Weaver LT. Malnutrition in a UK children’s hospital. Clin Nutr 1997; 16: 13–18.

9. Dogan Y, Erkan T, Yalvac S, Altay S, Cokugras FC, et al. Nutritional status of patients hospitalized in pediatric clinic. Turk J Gastroenterol 2005; 16: 212–216.

10. Hendricks KM, Duggan C, Gallagher L, Carlin AC, Richardson DS, et al. Malnutrition in hospitalized pediatric patients. Current prevalence. Arch Pediatr Adolesc Med 1995; 149: 1118–1122.

11. Marteletti O, Caldari D, Guimber D, Mention K, Michaud L, Gottrand F. Malnutrition screening in hospitalized children: influence of the hospitalunit on its management. Arch Pediatr 2005; 12: 1226–1231.

12. Moy R, Smallman S, Booth I. Malnutrition in a UK children’s hospital. J Hum Nutr Diet 1990; 3: 93–100.

13. Pawellek I, Dokoupil K, Koletzko B. Prevalence of malnutrition in paediatric hospital patients. Clin Nutr 2008; 27: 72–76.

14. Tláskal P, Michková E, Baláčková J, Dlask K, Krásničanová H, Kinclová E, Kulichová J. Stav výživy hospitalizovaných dětí. Čes-slov Pediat 2000; 55: 292–295.

15. Joosten KF, Zwart H, Hop WC, Hulst JM. National malnutrition screening days in hospitalized children in the Netherlands. Arch Dis Child 2010; 95: 141–145.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 3

2013 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×