Incidence idiopatických střevních zánětů u dětí a dospívajících v Plzeňském kraji v letech 2001–2011
Prospektivní studie


Incidence of idiopathic enteric inflammations in children and adolescents in the Plzeň (Pilsen) Region in 2001–2011.
A Prospective study

The objective of the work was to verify the incidence of idiopathic bowel disease (IBD) inflammations in the Plzeň Region (PLK) in children up to 19 years old and to determine, whether there are any geographic or demographic differences in their incidence in a precisely defined area of PLK.

Method:
The data of newly diagnosed patients of the Children Clinic, Pilsen Faculty Hospital, fulfilling the IBD diagnostic criteria were collected prospectively. IBD was diagnosed according to recommendations of professional medical societies.

Results:
128 patients were enrolled into the study, 74 of them with the Crohn’s disease and 52 children with ulcerous colitis (UC), and two patients were found to suffer from inflammatory bowel disease unclassified. The age median at the time of diagnosis in the group of up to 19 years of age proved to be 14.1 years (range 1.4–18.3). In the group of patients up to 15 years these data were 11 .7 (1.4–15). Incidence for 100,000 children up to 19 years of age/year in PLK was 9.24 (IBD), 5.14 (CD) and 4.03 (UC), the data for the group up to 15 years being 7.28 (IBD), 4.37 (CD) and 2.91 (UC).

Conclusion:
Information obtained about 128 children and adolescents suffering from BD in PLK in the period of 2001-2011 demonstrated increasing incidence compared with the period of 1900-2001 and a shift in establishment of diagnosis to the younger age group, which corresponds to the worldwide trends. A higher incidence was demonstrated in town with the population of 5 to 10,000 (p<0.01), communities with population up to 5 thousands had lower IDB incidence than the towns (p<0.01). A higher incidence of CD was found in women in the Tachov district (p<0.01), and in men of the Plzeň – North district (p<0.01), where the incidence of UC was higher (p<0.01). The significantly lower incidence of IBD (p<0.01) and UC (p<0.05) occurred in the Klatovy district.

The results made it clear that life environment plays a role in the development of IBD. Specific risk factors of the environment in the development of IBD should be analyzed in the Tachov district and Plzeň – North district prospectively in relation to the development of IBD.

Key words:
Pilsen region, child age, incidence, idiopathic bowel disease inflammation, Crohn’s disease, ulcerous colitis


Autoři: J. Schwarz;  J. Sýkora
Působiště autorů: Dětská klinika FN a LF UK, Plzeň přednosta prof. MUDr. J. Kobr, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2013; 68 (3): 149-156.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cílem práce bylo ověřit incidenci idiopatických střevních zánětů (IBD) v Plzeňském kraji (PLK) u dětí mladších 19 let a zjistit, zda existují geografické či demografické rozdíly v jejich výskytu v přesně definované geografické oblasti PLK.

Metoda:
Data nově diagnostikovaných pacientů Dětské kliniky FN Plzeň, splňujících diagnostická kritéria IBD, byla sbírána prospektivně. IBD byla diagnostikována podle obecných doporučení odborných společností.

Výsledky:
Soubor studie tvořilo 128 pacientů, 74 pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a 52 dětí s ulcerózní kolitidou (UC), neklasifikovatelné zánětlivé střevní onemocnění (IBDU) bylo zjištěno jen u 2 pacientů. Ve skupině do 19 let byl věkový medián v době diagnózy IBD 14,1 let (rozpětí 1,4–18,3 roků). Ve skupině do 15 let byl věkový medián 11,7 let (rozpětí 1,4–15 roků). Incidence na 100 000 dětí/rok v PLK u dětí mladších 19 let byla 9,24 (IBD), 5,14 (CD) a 4,03 (UC), ve věkové skupině do 15 let byla 7,28 (IBD), 4,37 (CD) a 2,91 (UC).

Závěr:
Informace získané o 128 dětech a dospívajících v PLK s BD v období 2001–2011 vykazují nárůst incidence oproti údajům z let 1990–2001 a posunutí diagnózy do mladší věkové skupiny, což odpovídá celosvětovému trendu. Byl prokázán vyšší výskyt ve městech o velikosti 5–10 tisíc obyvatel (p <0,01), obce do 5 tisíc obyvatel mají nižší výskyt IBD oproti městům (p <0,01). Byl zjištěn vyšší výskyt CD u žen v okrese Tachov (p <0,01), CD u mužů v okrese Plzeň-sever (p <0,01) a UC u mužů v okrese Plzeň-město (p <0,05). Nejnižší výskyt IBD (p <0,01) a UC (p <0,05) je signifikantně v okrese Klatovy.

Výsledky studie ukazují, že životní prostředí hraje roli v rozvoji IBD. Je nutné podrobně analyzovat konkrétní rizikové faktory zevního prostředí v okresech Tachov a Plzeň-sever a dále je prospektivně sledovat ve vztahu ke vzniku IBD.

Klíčová slova:
Plzeňský kraj, dětský věk, incidence, idiopatický střevní zánět, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida

ÚVOD

Idiopatické střevní záněty (IBD) zahrnují Crohnovu chorobu (CD), ulcerózní kolitidu (UC) a neklasifikovatelné zánětlivé střevním onemocnění (IBDU). Jedná se o závažná chronická onemocnění, která významně ovlivňují kvalitu života dětí. Ačkoli poznatky o IBD se prohlubují, patří stále mezi nevyléčitelná onemocnění. Etiologie IBD není dosud jednoznačně a komplexně objasněna. V úvahu přichází faktory zevního prostředí, infekce, genetické vlivy a poruchy imunity.

Zvýšení incidence IBD a postižení nižších věkových skupin je fakt, který potvrzují celosvětově publikovaná data [1]. Při průběžném sledování pacientů s IBD v gastroenterologické ambulanci Dětské kliniky FN Plzeň jsme zaznamenali nárůst nově diagnostikovaných pacientů z okresu Tachov, přesněji Stříbra a okolí. V období 2010–2011 pocházela více než čtvrtina dětí z této oblasti, ačkoli Tachovsko zaujímá pouze 10 % populace Plzeňského kraje (PLK). Tito pacienti nebyli v příbuzenském vztahu a nebyli v péči stejného praktického pediatra.

Cílem této práce bylo prospektivně studovat a statisticky zpracovat data dětských pacientů s IBD. Za primární cíl jsme si vytyčili stanovení incidence IBD dětí mladších 19 let v jasně definované oblasti PLK a zjištěné hodnoty porovnat s bibliografickými údaji z České republiky a zahraničí. Sekundárním cílem bylo určit, zda námi pozorované rozdíly zvýšeného výskytu IBD v okolí Stříbra jsou statisticky významné, nebo zda se jedná pouze o náhodný jev. Terciárním cílem bylo zjistit, zda je možné dát do příčinné souvislosti incidenci IBD s geografickými či demografickými rozdíly.

MATERIÁL A METODA

Soubor studie tvořily děti s trvalým bydlištěm na území PLK, jejichž věk v době diagnózy nedosahoval 19 let. Diagnóza IBD byla stanovena na základě anamnézy, klinického, laboratorního, radiodiagnostického, endoskopického a histologického vyšetření. Naplněná diagnostická kritéria IBD byla v souladu s platnými doporučeními odborných společností pro dětský věk [2, 3, 4].

Data o pacientech s IBD byla sbírána prospektivně. Pro statistické hodnocení rozdílu mezi reálnou a očekávanou četností výskytu IBD byl zvolen chí-kvadrát test. Data s největším rozptylem hodnot byla testována čtyřpolní tabulkou a prověřeny Fisherovým exaktním testem.

Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení obyvatelstva v jednotlivých okresech PLK by zobrazení absolutních hodnot bylo zavádějící a méně ilustrativní. Proto jsme data přepočítali na relativní četnosti a tyto hodnoty jsme použili pro grafickou prezentaci výsledků (tab. 1 a 2, obr. 1, grafy 1–4).

Tab. 1. Demografické údaje souboru.
Demografické údaje souboru.

Tab. 2. Souhrn dat z vybraných epidemiologických studií incidence IBD v dětském věku.
Souhrn dat z vybraných epidemiologických studií incidence IBD v dětském věku.

Výskyt idiopatických střevních zánětů (IBD) podle velikosti obce.
Graf 1. Výskyt idiopatických střevních zánětů (IBD) podle velikosti obce.

Výskyt idiopatických střevních zánětů (IBD) podle okresů Plzeňského kraje.
Graf 2. Výskyt idiopatických střevních zánětů (IBD) podle okresů Plzeňského kraje.

Výskyt Crohnovy choroby (CD) podle okresů a pohlaví.
Graf 3. Výskyt Crohnovy choroby (CD) podle okresů a pohlaví.

Výskyt ulcerózní kolitidy (UC) podle okresů a pohlaví.
Graf 4. Výskyt ulcerózní kolitidy (UC) podle okresů a pohlaví.

Pro přesnější porovnání s podobnými pediatrickými epidemiologickými studiemi byla vytvořena věková podskupina dětí do 15 let, ve které byla hodnocena incidence a stanoven medián a věkový průměr v době diagnózy IBD. Podrobnější statistická analýza této podskupiny nebyla provedena. Demografické a geografické výstupy, prezentované ve výsledcích, diskusi a grafických přílohách, se týkají pouze hlavní věkové skupiny 0–19 let.

Demografická data PLK byla získána z veřejně dostupných zdrojů Českého statistického úřadu [5, 6]. Počty obyvatel a dětí v jednotlivých věkových skupinách se ve sledovaném období výrazněji neměnily, a proto byly použity průměrné hodnoty z období 2000–2010 (tj. 557 333 obyvatel, 115 052 dětí pod 19 let, 80 199 dětí pod 15 let).

Rozložení obyvatel v rámci kraje je značně nerovnoměrné. Téměř 30 % obyvatel žije v Plzni a další více než pětina obyvatel je soustředěna do 13 měst s více než 5 tisíci obyvateli. V menších městech do 4999 obyvatel žije zhruba 17,1 % obyvatel Plzeňského kraje.

Pro PLK je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozložením obyvatel, chybí města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s ČR atypická. PLK má 501 obcí, z toho 56 měst, ve kterých žije 387 708 obyvatel, tj. 67,8 % z celkového počtu obyvatel kraje.

Životní prostředí PLK v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Výjimku tvoří Plzeň a její okolí, kde je životní prostředí extrémně narušeno. Plzeň se svým okolím je zatížena vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v lokalitách Nýřany-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, Stříbrska a Ejpovicka [7].

VÝSLEDKY

Byla zpracována data celkem 128 pacientů (71 mužů, 57 žen). Diagnóza Crohnovy nemoci (CD) byla stanovena u 74 pacientů (57,8 %, 43 mužů, 31 žen, průměrný věk 13,1 ± 3,3 SD), ulcerózní kolitida (UC) byla diagnostikována u 52 pacientů (40,6 %, 26 mužů, 26 žen, průměrný věk 13,4 ± 4,1 SD) a neklasifikovatelné zánětlivé střevní onemocnění (IBDU) jen u 2 pacientů (1,6 %, 2 muži) (tab. 1). IBDU bylo původně stanoveno u 12 pacientů, avšak v průběhu sledování došlo k překlasifikování na jinou formu (CD či UC) a následnému doplnění k jednotlivým skupinám. Vzhledem k malému počtu nebyli pacienti s IBDU podrobeni statistické analýze.

Věkový průměr v době diagnózy IBD byl 13,2 roků (SD 3,8), medián 14,1 roků (rozpětí 1,4–18,3). Incidence na 100 000 dětí/rok v PLK u dětí mladších 19 let byla 9,24 (CD 5,14; UC 4,03). V podskupině do 15 let věku byl věkový průměr 10,7 (SD 3,3) a medián 11,7 roků (rozpětí 1,4–15), incidence činila 7,28 (CD 4,37; UC 2,91).

Při porovnání incidence IBD dětí do 19 let v závislosti na velikosti obce jsme zjistili, že obce do 5 tisíc obyvatel mají významně nižší incidenci oproti větším městům (95% CI 0,38–0,88; p <0,01). Naopak nejvyšší incidenci dětských IBD mají obce o velikosti 5–10 tisíc obyvatel (95% CI 1,29–3,28; p <0,01) (graf 1).

Při ověřování klinické hypotézy ohniskově zvýšené incidence IBD u dětí v okolí Stříbra (okres Tachov) jsme potvrdili signifikantně vyšší výskyt CD u žen v okrese Tachov (95% CI 1,4–7,01; p <0,01), CD u mužů v okrese Plzeň-sever (95% CI 1,26–4,86; p <0,01) a UC u mužů v okrese Plzeň-město (95% CI 1,13–5,25; p <0,05). Naopak signifikantně nižší výskyt IBD (95% CI 0,21–0,81; p <0,01) a UC (95% CI 0,05–0,88; p <0,05) byl prokázán v okrese Klatovy (grafy 2, 3, 4, obr. 1).

Celkový relativní počet výskytů idiopatických střevních zánětů (IBD) v obcích Plzeňského kraje (PLK) u dětí do 19 let.
Obr. 1. Celkový relativní počet výskytů idiopatických střevních zánětů (IBD) v obcích Plzeňského kraje (PLK) u dětí do 19 let.

DISKUSE

Soubor pacientů s IBD byl získán prospektivním sběrem dat o pacientech diagnostikovaných v gastroenterologické ambulanci Dětské kliniky FN Plzeň v časově vymezeném období v přesně definované geografické oblasti PLK. Metodika sběru dat je srovnatelná s obdobnými epidemiologickými studiemi [1]. Samozřejmě nemůžeme s jistotou tvrdit, že všichni pacienti s IBD v PLK byli diagnostikováni výhradně na našem pracovišti. Domníváme se však na základě našich praktických zkušeností, že počet takových pacientů s IBD diagnostikovaných na jiných pracovištích netvoří signifikantně významnou část a neovlivnil závěry naší studie.

Publikované pediatrické studie s problematikou epidemiologie IBD [8] pracují s různým věkovým rozpětím studované populace. Horní věkové hranice se nejčastěji pohybují mezi 14–19 roky. Vzhledem k aktuální dostupnosti statistických dat a předchozím studiím mapujícím incidenci v ČR [9] jsme se rozhodli pro dvě věkové skupiny: 0–19 let s dále vymezenou podskupinou 0–15 let.

V naší studii jsme stanovili incidenci IBD v pediatrické populaci PLK v období 2001–2011 (tab. 2). Naše studie dále prokázala signifikantně vyšší výskyt IBD ve městech o velikosti 5–10 tisíc obyvatel a významně nižší výskyt ve vesnicích a malých městech oproti sídlům s více než 5 tisíci obyvatel. Klinicky pozorovaný vyšší výskyt IBD v okrese Tachov se potvrdil u žen s CD. Překvapivým zjištěním byl signifikantně vyšší výskyt CD u mužů v okrese Plzeň-sever (graf 3) a UC u mužů v okrese Plzeň-město (graf 4). Na druhé straně nejnižší incidence IBD byla zjištěna v okrese Klatovy, kde je zároveň nízká incidence UC (graf 2).

Při porovnání s publikovanými daty z let 1990–2001 [9] došlo k dalšímu nárůstu incidence CD v naší dětské populaci. Medián věku v době diagnózy se posunul do nižších věkových skupin. Námi zjištěné výsledky incidence IBD a mediánu věku odpovídají celosvětovému trendu nárůstu IBD (a to zejména CD) a posunu diagnózy do mladších věkových skupin [1, 9, 10, 11]. Podrobnější srovnání je uvedeno souhrnně v tabulce 2.

Nízký počet pacientů s IBDU (1,6 %) je pravděpodobně dán poměrně dlouhým intervalem sledování, při kterém došlo k překlasifikování na jinou formu IBD. Původní počet pacientů odpovídá 9,4 %, což je v souladu se světovými daty, která uvádějí hodnoty kolem 10 % (Henderson et al. – 12 %) [11].

Příčiny vzniku IBD nejsou dosud plně známy, přestože je známa celá řada rizikových faktorů [12, 13]. Za jeden z možných důvodů nárůstu incidence IBD je považován západní styl života [14]. Teorie chladniček pracuje s hypotézou snížení bakteriální nálože v přijímané stravě a nárůstu možných patogenních kmenů (Yersinia sp., Listeria sp.), které mohou přispívat k rozvoji IBD [15]. Hygienická teorie poukazuje na to, že sterilnější životní prostředí (nižší kontakt se zemědělskými či domácími zvířaty, pití pasterizovaného mléka, malé rodiny) koreluje s vyšší pravděpodobností rozvoje IBD [16, 17]. Tyto teorie odpovídají i našemu pozorování významně nižší incidence IBD v obcích do 5000 obyvatel, neboť ve vesnicích a malých městech je pravděpodobně kontakt se zvířaty a zemědělstvím vyšší než ve větších městech. O možných příčinách vyššího výskytu ve městech o velikosti 5–10 tisíc obyvatel se nemůžeme na základě našich výsledků vyjádřit a bude třeba další prospektivní studie.

Studie na dvojčatech ukazují, že genetické vlivy hrají v patogenezi IBD menší roli nežli vliv okolního prostředí [18], mají však vliv na fenotyp IBD. Signifikantně nižší výskyt IBD a UC v okrese Klatovy, kde velkou část území zaujímá Šumava, ukazuje na možný vliv životního prostředí. Kontrastně k této oblasti působí okres Plzeň-město, zatížený vysokými emisemi průmyslu a dopravy, kde byl prokázán signifikantně vyšší výskyt UC u mužů. Vlastní důvod zvýšeného výskytu CD u mužů v okrese Plzeň-sever a CD u žen v okrese Tachov však není zřejmý. Za úvahu stojí statistické údaje z okresu Tachov, kde je nejvyšší potratovost a nejnižší průměrný věk [6]. Můžeme spekulovat, zda je to dáno vyšším počtem mladých lidí či špatným životním prostředím, které by mohlo být příčinou kratšího dožívání a zvýšené potratovosti. K takovým tvrzením však nemáme dostatek dat, proto bude třeba dalších prospektivních studií, které se zaměří na přesnou identifikaci možných rizikových faktorů v dané oblasti.

Naše výsledky však ukazují, že životní prostředí a geografické odlišnosti hrají důležitou roli v patogenezi IBD. Na základě našich údajů doporučujeme podrobnou analýzu rizikových faktorů zevního prostředí v okresech Tachov a Plzeň-sever a vybrané faktory prospektivně sledovat ve vztahu ke geografické odlišnosti vzniku IBD.

ZÁVĚR

V naší studii jsme prospektivně analyzovali kohortu dětských pacientů s IBD v jasně vymezené geografické oblasti PLK. Informace získané o dětech a mladistvých s nově diagnostikovaným IBD v období 2001–2011 vykazují nárůst incidence oproti údajům z předchozích let 1990–2001. Dále jsme potvrdili posun diagnózy IBD do nižších věkových skupin. Tyto výsledky jsou v souladu s celosvětovým trendem výskytu IBD.

Klinické pozorování zvýšené incidence IBD v okrese Tachov se potvrdilo se statistickou významností u žen s CD. Překvapivé bylo zjištění vyššího výskytu CD mužů v okrese Plzeň-sever a UC mužů v okrese Plzeň-město.

Významně vyšší výskyt IBD byl prokázán ve městech o velikosti 5–10 tisíc obyvatel. Charakter studie nám však neumožnil identifikovat konkrétní rizikové faktory v sídlech dané velikosti.

Je třeba dále podrobněji analyzovat rizikové faktory zevního prostředí v daných okresech s významně vyšším výskytem IBD a vybrané faktory prospektivně sledovat ve vztahu ke vzniku IBD.

Poděkování:

Děkuji RNDr. Jakubu Lysákovi z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze za zpracování mapových podkladů a ing. Františku Šefrnovi za statistické zpracování výsledků.

Tato práce byla podporována výzkumným záměrem P36 PRVOUK.

Došlo: 21. 11. 2012

Přijato: 7. 4. 2013

MUDr. Jan Schwarz

Dětská klinika FN a LF UK Plzeň

Alej Svobody 80

304 60 Plzeň

e-mail: schwarzj@fnplzen.cz


Zdroje

1. Benchimol EI, Fortinsky KJ, Gozdyra P, et al. Epidemiology of pediatric inflammatory bowel disease: a systematic review of international trends. Inflamm Bowel Dis 2011; 17: 423–439.

2. Working IBD, Group of the European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition. Inflammatory bowel disease in children and adolescents: recommendations for diagnosis – the Porto criteria. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2005; 41 (1): 1–7.

3. van Assche G, Dignass A, Panes J, et al. The second European evidence-based consensus on the diagnosis and management of Crohn’s disease: definitions and diagnosis. Journal of Crohn’s and Colitis 2010; 4 (1): 7–27.

4. Bronský J, et al. Doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro diagnostiku a léčbu nespecifických střevních zánětů u dětí. Čes-slov Pediat 2012; 67 (Suppl 2).

5. Český statistický úřad. Databáze demografických údajů za obce ČR. http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm.

6. Český statistický úřad. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2011. http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajp/321011-11-xp.

7. Český statistický úřad. http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/60003B195D/$File/32101111ch.pdf.

8. Benchimol EI, Fortinsky KJ, Gozdyra P, et al. Epidemiology of pediatric inflammatory bowel disease: A systematic review of international trends. Inflamm Bowel Dis 2011; 17: 423–439.

9. Pozler O, Malý J, Bónová O, et al. Idiopatické střevní záněty u dětí a dospívajících v ČR v letech 1990–2001. Čes-slov Pediat 2004; 2: 63–69.

10. Molodecky AN, Soon SI, Rabi MD, et al. Increasing incidence and prevalence of the inflammatory bowel diseases with time, based on systematic review. Gastroenterology 2012; 142 (1): 46–54.

11. Henderson P, Rogers P, Gillett PM, Wilson DC, British Society of Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition/Neonatal Nutrition Network. The epidemiology and natural history of paediatric inflammatory bowel disease in a UK region: a prospective 14-year study. Arch Dis Child 2012; 97 (Suppl 1): A53–A54.

12. Gearry RB, et al. Population – based cases control study of inflammatory bowel disease risk factors. J Gastroenterol Hepatol 2010; 25 (2): 325–333.

13. Hansen TS, et al. Environmental factors in inflammatory bowel disease: a case control study based on a Danish inception kohort. J Crohns Colitis 2011; 5 (6): 577–584.

14. Lakatos PL. Environmental factors affecting inflammatory bowel disease: have we made progress? Dig Dis 2009; 27: 215–225.

15. Hugot JP, Alberti C, Berrebi D, et al. Crohn’s disease: the cold chain hypothesis. Lancet 2003; 362: 2012–2015.

16. Bernstein CN, Rawsthorne P, Cheang M, et al. A population-based case control study of potential risk factors for IBD. Am J Gastroenterol 2006; 101: 993–1002.

17. Radon K, Windstetter D, Poluda AL, et al. Contact with farm animals in early life and juvenile inflammatory bowel disease: a case control study. Pediatrics 2007; 120: 354–361.

18. Binder V. Genetic epidemiology in inflammatory bowel disease. DigDis 1998; 16: 351–355.

19. Kolek A, Janout V, Tichy M, et al. The incidence of inflammatory bowel disease is increasing among children 15 years old and younger in the Czech Republic. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2004; 38: 362–363.

20. Karolewska-Bochenek K, Lazowska-Przeorek I, Albrecht P, et al. Epidemiology of inflammatory bowel disease among children in Poland. Digestion 2009; 79: 121–129.

21. Ahmed M, Davies IH, Hood K, et al. Incidence of paediatric inflammatory bowel disease in South Wales. Arch Dis Child 2006; 91: 344–345.

22. Sawczenko A, Sandhu BK, Logan RFA, et al. Prospective survey of childhood inflammatory bowel disease in the British Isles. Lancet 2001; 357: 1093–1094.

23. Sincic BM, Vucelic B, Persic M, et al. Incidence of inflammatory bowel disease in Primorsko-goranska County, Croatia, 2000–2004: A prospective population-based study. Scand J Gastroenterol 2006; 41: 437–444.

24. Turunen P, Kolho K-L, Auvinen A, et al. Incidence of inflammatory bowel disease in Finnish children, 1987–2003. Inflamm Bowel Dis 2006; 12: 677–683.

25. Ott C, Obermeier F, Thieler S, et al. The incidence of inflammatory bowel disease in a rural region of Southern Germany: a prospective population-based study. Eur J Gastroenterol Hepatol 2008; 20: 917–923.

26. Grieci T, Butter A. The incidence of inflammatory bowel disease in the pediatric population of southwestern Ontario. J Pediatr Surg 2009; 44: 977–980.

27. Perminow G, Brackmann S, Lyckander LG, et al. A characterization in childhood inflammatory bowel disease, a new population-based inception cohort from south-eastern Norway, 2005–07, showing increased incidence in Crohn’s disease. Scand J Gastroenterol 2009; 44: 446–456.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 3

2013 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×