Užívání alkoholu českými adolescenty


Alcohol Use in Czech Adolescents

Objective:
Czech Republic belongs to countries of very high alcohol consumption with negative consequences for health and social and economic parameters of the society. The relation to alcohol is formed as early as in childhood and adolescent age. The aim of the paper is to provide information on the trends in alcohol use, to describe expectations of the young people in relation to alcohol and to evaluate selected associations of excessive drinking of alcohol.

Methods:
Results presented in this paper are based on the data base of the European School Project about Alcohol and Other Drugs (ESPAD (1995–2007). It is a cohort investigation performed in all participating countries by a unified methodology. The mean age of the sample at the time of survey was 15.6 years.

Results:
Drinking of beer is most widespread among young people, consumed regularly by 29% of boys and 16% of girls. Since 1999 the trends are without marked changes with the exception of increasingly more frequent of drinking in girls. In the Czech adolescents the positive expectations in relation to alcohol markedly prevail. In particular, alcohol is perceived as a remedy improving fun and making personal contacts easier. From the negative functions the possible loss of control of drinking is reported only rarely. In spite of the positive expectation adolescents encounter many problems associated with alcohol especially in the area of relations, sexual behavior, school performance and aggressive behavior. Frequent drinking of excessive doses is associated with a worse family situation, lower study aspiration and other forms of risky behavior (smoking and drug abuse). In the international context the Czech adolescents are in a group which is characterized by low degree of abstinence and higher frequency of drinking including alcohol intoxication.

Conclusions:
The efforts to change attitudes or behavior of adolescents have not been successful.

Restrictions given by the law should be enforced more consistently, and prevention should be applied more extensively including the participation of family physicians.

Key words:
adolescents, alcohol consumption, expectancies to alcohol, consequences of use, Czech Republic, international comparison


Autoři: L. Csémy 1;  J. Hamanová 2
Působiště autorů: Psychiatrické centrum, Praha ředitel prof. MUDr. C. Höschl, DrSc. 1;  Institut pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví, Praha ředitel Mgr. R. Gabriel 2
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2009; 64 (10): 454-460.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl:
Česká republika patří mezi země s vysokou spotřebou alkoholu, která má negativní dopady na zdraví a sociální a ekonomické parametry společnosti. Vztah k alkoholu se vytváří již během dětství a dospívání. Cílem této práce je podat informaci o trendech v užívání alkoholu, popsat očekávání mladých lidí ve vztahu k alkoholu a posoudit vybrané souvislosti nadměrného pití.

Metoda:
Výsledky prezentované v této práci vycházejí z datové báze Evropského školního projektu o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 1995 až 2007. Jde o kohortové šetření provedené ve všech zúčastněných zemích jednotnou metodologií. Průměrný věk vzorku mladých lidí byl v době sběru dat 15,6 let.

Výsledky:
Nejrozšířenější je mezi mladými lidmi pití piva, které pravidelně konzumuje 29 % chlapců a 16 % dívek. Od roku 1999 jsou trendy bez výraznějších změn s výjimkou nárůstu častého pití nadměrných dávek alkoholu u děvčat. Mezi českými dospívajícími výrazně převažují pozitivní očekávání ve vztahu k alkoholu. Alkohol je zejména vnímán jako prostředek zlepšující zábavu a usnadňující meziosobní kontakty. Z negativních funkcí je velmi málo uváděna možnost ztráty kontroly nad pitím. Přes pozitivní očekávání mají dospívající mnoho problémů s alkoholem, především v oblasti vztahové, sexuálního chování, školní výkonnosti a agresivního chování. Časté pití nadměrných dávek je spojeno s horší rodinnou situací, nižšími studijními aspiracemi a jinými formami rizikového chování (kouření a užívání drog). V mezinárodním kontextu jsou dospívající Češi ve skupině, která je charakterizována nízkou mírou abstinence a vyšší frekvencí pití včetně alkoholové intoxikace.

Závěry:
Nedaří se měnit postoje ani chování dospívajících k alkoholu. Je třeba důsledněji uplatňovat restrikce dané zákonem a více využívat možností prevence, do níž je nutné zapojovat praktické lékaře.

Klíčová slova:
dospívající, pití alkoholu, očekávání ve vztahu k alkoholu, důsledky pití, Česká republika, mezinárodní srovnání

Úvod

Epidemiologické studie potvrzují, že zdraví populace ovlivňují vedle biologických činitelů také faktory životního stylu a chování. Spolu s nevhodnou výživou patří ve vyspělých zemích mezi rizikové faktory ohrožující zdraví také kouření a pití alkoholu. Z hlediska veřejného zdraví je zájem o problematiku alkoholu určen jednak postavením alkoholu ve společnosti a zejména pak složitými interakcemi alkoholu ve vztahu ke zdraví.

Alkohol se negativně podílí na celkové mortalitě, a to nejen s ohledem na zřejmou souvislost s úrazy, ale také vzhledem k řadě onemocnění, na jejichž vzniku či průběhu se spolupodílí. Jde zde především o nádorová onemocnění a onemocnění trávicího systému, dále onemocnění srdce a oběhového systému. Her a Rehm [1] prokázali na datech z 25 evropských zemí, že při nárůstu průměrné spotřeby alkoholu na obyvatele dochází k nárůstu celkové míry mortality, a naopak. Nemtsov [2] publikoval práci, jež kvantifikuje lidské ztráty, které v Rusku způsobil alkohol, včetně zvýšené sebevražednosti. Evstifeeva, MacFarlane a Robertson [3] srovnávali vývoj úmrtnosti na nádorová onemocnění v průběhu 20 let ve třech západoevropských a třech východoevropských zemích (včetně bývalého Československa). Zjistili, že ve všech sledovaných zemích došlo k nárůstu úmrtí na nádorová onemocnění související s kouřením tabáku a pitím alkoholu.

Problém alkoholu a zdraví populace je v České republice aktuální vzhledem k vysoké průměrné spotřebě alkoholu na obyvatele. Graf 1 ukazuje, že s výjimkou krátkého období v polovině 80. let, kdy spotřeba alkoholu poklesla možná v souvislosti s domácí imitací Gorbačovovy protialkoholní kampaně, vzrůstala průměrná spotřeba alkoholu, až se v posledních letech ustálila na úrovni 10,2 litrů (v přepočtu na 100% alkohol) na obyvatele. Nepříznivá je rovněž skladba spotřeby, kdy sice přibližně polovina celkové spotřeby se vypije v pivu, ale jednu třetinu celkové spotřeby reprezentují destiláty. Úrovní spotřeby alkoholu se Česká republika řadí celosvětově mezi země s nejvyšší spotřebou (v roce 2004 druhé místo v Evropě a třetí na světě, porovnává-li se výše registrované spotřeby alkoholu) [4].

Vývoj spotřeby alkoholu na obyvatele v ČR v přepočtu na 100% alkohol (1950–2007).
Graf 1. Vývoj spotřeby alkoholu na obyvatele v ČR v přepočtu na 100% alkohol (1950–2007).

Alkohol a tabák jsou návykové látky, s nimiž získávají děti a dospívající první zkušenosti již ve věku 11 až 13 let [5]. S případy narušeného vztahu k alkoholu se setkáváme u dospívajících. V roce 2007 bylo ve specializovaných ambulantních zařízeních registrováno 500 osob do věku 19 let [6]. Nociar [7] uvádí, že 5,7 % dospívajících na Slovensku splnilo kritéria pro rizikový konzum alkoholu podle screeningového dotazníku CAGE a 4,4 % odpovídá kritériím pro závislost na alkoholu podle Alcohol Dependence Scale.

Existuje řada teorií, jež vysvětlují procesy, které vedou u mladých lidí k nadužívání alkoholu a později u některých z nich k relativně trvalému vzorci zneužívání alkoholu v dospělosti. Windle [8] shrnul tyto teorie do čtyř modelů. Biogenetický model vychází z mnoha studií, které potvrzují, že alkoholismus je porucha s vysokou heretabilitou. Dále teorie uvádí souvislosti mezi geneticky podmíněnými temperamentovými charakteristikami, které, pokud se odchylují od normy, mohou vést k dysregulaci chování, včetně užívání alkoholu a drog. Socializační model vychází z teorie učení, mezi něž patří i učení se nápodobou nebo přejímání rolí. V rámci tohoto modelu se uplatňují vlivy rodiny, sociálně významných vzorů a vrstevníků. Multifaktorové modely staví na teoriích, které zahrnují současné působení činitelů z více oblastí. Příkladem vícefaktorového modelu je Jessorova Teorie problémového chování [9], o níž u nás referovaly Hamanová a Hellerová [10]. Posledním je dynamicko-kontextuální model, který zahrnuje interakcionistické teorie zdůrazňující působení intrapersonálních, interpersonálních a sociokulturních činitelů ve vývojovém kontextu.

Cílem této práce je podat informaci o konzumních vzorcích českých adolescentů v mezinárodních souvislostech.

Metoda

Studie ESPAD byla realizována pod záštitou Rady Evropy (Pompidou Group) poprvé v roce 1995 ve 26 evropských zemích jako školní dotazníkové šetření. Druhá vlna výzkumu proběhla v roce 1999 a zúčastnilo se jí již 30 zemí. Zatím poslední sběr dat proběhl v roce 2007. Podmínkou účasti bylo přijetí jednotné metodiky, která zahrnovala jak dotazníkový formulář, tak principy konstrukce výběrového souboru a způsob náboru dat. Cílem bylo, aby mezinárodní projekt, koordinovaný Švédskou radou pro informace o alkoholu a drogách (CAN), přinesl srovnatelná data o užívání návykových látek mezi mládeží v Evropě.

Dotazníkový formulář obsahově pokrýval oblast užívání legálních i nelegálních návykových látek a postojovou oblast vztahující se k návykovým látkám. Vedle základních sociodemografických údajů byla také sledována další témata, např. způsob využití volného času, vrstevnické vlivy, psychosociální adaptace.

Datové soubory, které jsou základem analýz v tomto sdělení, byly pořízeny metodou vícestupňového náhodného výběru středních škol. Kritérii pro reprezentativitu byly typ studované střední školy a geografická poloha školy (úroveň kraj). Těžiště výzkumu se týká populace dospívajících ve věku 16 let (tj. pro ČR a většinu evropských zemí věk nižší než legální z hlediska dostupnosti tabáku a alkoholu). Do výzkumu v roce 1995 byly zahrnuty osoby narozené v roce 1979, v roce 1999 pak osoby narozené v roce 1983 a v letech 2003 a 2007 osoby narozené v roce 1987, resp. 1991. Český soubor se skládal z 2962 jedinců v roce 1995, 3579 v roce 1999, 3172 v roce 2003 a 3914 osob v roce 2007 [11, 12].

Přehled výsledků

Trendy v pití alkoholu mezi roky 1995 až 2007

Studie ESPAD poskytuje velmi podrobný obrázek o pití 16letých mladých Čechů. Pro účely postižení vývojových trendů jsme vybrali dva indikátory: jednak výskyt pravidelné konzumace alkoholických nápojů v posledním měsíci (podle druhu nápoje) a výskyt zdravotně rizikových forem konzumace alkoholu, tj. časté pití nadměrných dávek alkoholu (5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti 3krát a častěji v posledních 30 dnech) (tab. 1). Sklenice alkoholu byla definována jako sklenice piva 0,5 l, sklenice vína 0,2 l anebo sklenice destilátu 0,05 l, nadměrná dávka tedy odpovídala spotřebě přibližně 100 ml čistého lihu nebo 80 gramům alkoholu. Jde o kvantitu, která u mužů dvojnásobně a u žen čtyřnásobně převyšuje hranici zdravotně rizikového pití podle Světové zdravotnické organizace.

Tab. 1. Pravidelné pití alkoholických nápojů (více než 5x za poslední měsíc) a časté pití nadměrných dávek alkoholu (3x nebo častěji za poslední měsíc).
Pravidelné pití alkoholických nápojů (více než 5x za poslední měsíc) a časté pití nadměrných dávek alkoholu (3x nebo častěji za poslední měsíc).

Časté pití alkoholických nápojů udávají více chlapci, přičemž nejvíce preferovaným nápojem je u nich pivo. U dívek není preference nápoje tak výrazná jako u chlapců, nicméně od roku 1995 vzrůstá u dívek procento těch, které pravidelně pijí pivo, zatímco u jiných druhů alkoholu tomu tak není; v roce 1995 byly dokonce u dívek nejčastěji konzumovaným druhem alkoholu destiláty. Ve srovnání s rokem 1995 bylo v roce 1999 více častých konzumentů alkoholických nápojů u obou pohlaví a u všech druhů alkoholických nápojů. Mezi lety 1999 až 2007 je možné sledovat mírný pokles častého pití u chlapců a stabilizaci u dívek.

Tab. 2. Problémy v důsledku užívání alkoholu během posledního roku podle pohlaví.
Problémy v důsledku užívání alkoholu během posledního roku podle pohlaví.
* statistická významnost rozdílů mezi pohlavími p <0,01

Za indikátor již zcela nepochybně zdravotně rizikové formy konzumace alkoholu, případně také již problémového pití, lze považovat výskyt častého pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní epizodě (konzumace ekvivalentu 100 a více ml čistého lihu 3krát nebo častěji v posledním měsíci).

Výsledky naznačují, že zdravotně nežádoucí formy pití jsou velmi rozšířené u chlapců a stávají se stále běžnějšími u dívek. Výskyt v tomto smyslu definovaného rizikového pití lze v roce 2007 odhadnout na 24 % populace chlapců a 17 % populace dívek ve věku 16 let. Rozdíly mezi roky 2003 a 2007 naznačují nárůst u dívek z 12,6 % na 16,7 %. Novým fenoménem je pití alkopops, tj. limonád s obsahem alkoholu. V západoevropských zemích je rostoucí obliba alkopops mezi mladými lidmi sledována již delší dobu, u nás oblibu alkopops potvrzuje právě výzkum z roku 2007, podle kterého alkopops pilo někdy v životě 41 % dotázaných.

Očekávání ve vztahu k alkoholu

Očekávání ve vztahu k alkoholu vyjadřují funkce, které jednotlivci alkoholu připisují. Studium těchto atribuovaných funkcí je významné, protože bylo prokázáno, že očekávání mají moderující vliv na chování. Z celkem jedenácti očekávání bylo 5 pozitivních a 6 negativních, pokud jde o důsledky pití (graf 2).

Pozitivní a negativní očekávání od alkoholu.
Graf 2. Pozitivní a negativní očekávání od alkoholu.

První pozoruhodnou skutečností je, že se očekávání poměrně málo liší podle pohlaví. Druhá, ještě významnější je skutečnost, že čeští dospívající výrazně více spojují svá očekávání s pozitivním účinkem alkoholu. Zejména je alkohol vnímán jako prostředek, který zlepšuje zábavu, usnadňuje komunikaci (přátelštější, otevřenější) a navozuje uvolnění a zvyšuje pocit štěstí. Více než polovina dotázaných se také domnívá, že pití alkoholu je odpoutá od běžných starostí a trablů.

Podíváme-li se na negativní účinky, pak je zřejmé, že nejméně se mladí lidé obávají ztráty kontroly nad svým pitím. Poměrně málo jsou uváděna také možná zdravotní rizika (alkohol by mohl uškodit zdravotně). Z negativních očekávání jsou více potvrzena jen ta, která se konvenčně považují za přechodné a zdravotně nepodstatné důsledky nadměrného pití (bylo by mi špatně, kocovina). Výjimkou, která stojí za pozornost, je uvědomování si snížené kognitivní kontroly chování pod vlivem alkoholu (udělal bych něco, čeho bych litoval). Jednoznačně však převažuje očekávání pozitivních důsledků pití alkoholu, které je kulturně předáváno a spolupodílí se na kladné motivaci k pití alkoholu u mladých lidí.

Důsledky pití alkoholu

Navzdory pozitivním očekáváním zakusí nemálo mladých lidí problémy v důsledku pití. Ve studii byly sledovány problémy v interpersonálních vztazích, sexuálním chování, kriminálním chování a v oblasti zdraví.

Nejčastěji se alkohol odrazil ve zhoršení vztahů k rodičům a přátelům (19 % až 26 %). U chlapců vedl alkohol často k projevům agresivního chování. Jedna šestina dotázaných potvrdila, že v důsledku alkoholu se poranili. Shodně 18 % chlapců a dívek udává zhoršení výkonu ve škole, 11 % až 15 % problémy v sexuální oblasti, zejména sexuální zkušenost, které později litovali. Nejnižší, avšak ne zanedbatelná jsou procenta udávající zdravotní ošetření (1,9 % chlapců a 1,2 % dívek).

Individuální, rodinné a behaviorální souvislosti častého pití nadměrných dávek alkoholu

Operacionálně vymezit jednoznačný ukazatel problémového pití není snadné. Nabízelo se využít výpovědi o alkoholové intoxikaci (opilosti), zde však míra subjektivního posouzení je tak velká, že jsme se raději přidrželi doporučeného ukazatele častého pití nadměrných dávek alkoholu při jednom posezení. Toto bylo jednoznačně určeno jednak množstvím vypitých nápojů (včetně příkladů) a frekvencí za poslední měsíc, což je období, které není tolik zkreslené nepřesností vybavování. Z hlediska posouzení souvislostí pití jsme tedy pití nadměrných dávek 3krát za měsíc nebo častěji považovali za rizikové, uvědomujeme si přitom, že tato dichotomie není dokonalá, protože i mezi těmi, kdo takto nepijí, mohou být osoby se zvýšeným rizikem. Výsledky, s omezeními vyplývajícími z dané dichotomizace, shrnuje tabulka 3.

Tab. 3. Individuální, rodinné a behaviorální souvislosti častého pití nadměrných dávek alkoholu.
Individuální, rodinné a behaviorální souvislosti častého pití nadměrných dávek alkoholu.
* p <0,01

Pohlaví je první znak, který diferencuje z hlediska výskytu nadměrného pití: dívky jsou méně často nadměrnými konzumentkami oproti chlapcům. Dospívající, vyrůstající v úplné rodině, s vyšším vzděláním rodičů a s důslednějším rodičovským dohledem jsou méně často rizikovými konzumenty. Vliv má rovněž typ studované školy. U žáků učňovských škol se rizikové pití objevuje častěji. Dospívající s rizikovým pitím mají horší prospěch, často mají výrazné problémy v oblasti chování (záškoláctví). Konečně velmi výrazná je souvislost častého pití s jinými rizikovými formami chování: více se vyskytuje denní kouření, užívání marihuany, extáze nebo jiných drog.

Podrobně se souvislostem mezi alkoholem a jinými návykovými látkami u nás věnovali Nešpor et al. [13] a Sovinová et al. [14].

Mezinárodní srovnání

Letos vydaná mezinárodní zpráva [11] ukazuje ve vztahu k alkoholu na zmenšování rozdílů v pití dospívajících mezi zeměmi. Například jako univerzálně nejvíce preferovaný nápoj se objevuje pivo, a to i v zemích typicky vinařských jako např. Francie.

V tabulce 4 jsou data vybraných zemí, která naznačují, že čeští dospívající patří mezi ty, kde je míra abstinence velmi nízká (93 % pilo alkohol během posledního roku), poměrně častá (i když ne nejčastější) je opilost udávaná v posledním roce (48 % dotázaných) a poměrně časté je i pití nadměrných dávek alkoholu (52 % aspoň jednou v posledním měsíci).

Tab. 4. Alkohol v mezinárodním srovnání (vybrané státy ze studie ESPAD 2007).
Alkohol v mezinárodním srovnání (vybrané státy ze studie ESPAD 2007).

Pokud jde o kvantitu vypitou během poslední konzumace, jsou Češi se 4,5 cl čistého alkoholu zhruba v průměru.

Diskuse a závěry

Výsledky studie potvrzují, že pití alkoholu je mezi českými dospívajícími velmi rozšířené, včetně konzumace nadměrných dávek alkoholu. Konzumní chování mladých Čechů je patrně ovlivňováno tradičně velmi liberálními postoji české společnosti nejen vůči pravidelnému pití alkoholických nápojů, ale také vůči excesivnímu pití. Tolerantní normy dospělých utvářejí postoje dětí a mladých lidí k alkoholu. Ti potom brzy přijímají pití alkoholu jako normální, společensky schvalovanou součást sociálních kontaktů a téměř neodmyslitelnou součást oslav a zábav. Přitom jde o chování, které neodpovídá jejich věku a může nepříznivě působit na jejich tělesný a psychický vývoj.

Vývojové trendy užívání alkoholu u dospívajících naznačují, že i v budoucích letech zůstane alkohol závažným problémem v oblasti zneužívání návykových látek. Prevence problémů spojených s alkoholem je podceňována ve srovnání s prevencí jiných nežádoucích zdravotně-sociálních jevů, jakými jsou např. abúzus drog. V současné době je málo preventivních programů zaměřených na omezování pití alkoholu u dospívajících. Zjevně dochází k tlaku na dodržování legálního věku dostupnosti alkoholických nápojů. Častější jsou kontroly dodržování legálního věku pro podávání alkoholu, zejména v místech zábavy mládeže. Škoda je, že represivní složka je nastavena spíše proti dospívajícím a jejich rodinám než vůči zařízením, jejichž postih není dostatečný k tomu, aby je důsledně odrazoval od benevolence při podávání alkoholu nezletilým. To, že je více účinných cest a řešení, naznačuje program Zdraví 21, kde prevenci škod vyvolaných alkoholem je věnován celý jeden oddíl. Dokument vláda schválila a jde nyní o to, aby se jeho cíle skutečně naplňovaly.

V České republice se dosud nepodařilo účinným způsobem ovlivňovat postoje a zvyklosti mladých lidí, pokud jde o užívání alkoholu. Cesta k účinné prevenci nevede přes jednorázové kampaně, bez ohledu na míru jejich mediální intenzity, protože ta nikdy nemůže soupeřit s objemem reklamy, kterou zadávají výrobci či prodejci alkoholu. Reálná cesta ke změně spočívá v racionálním zapojení různých složek společnosti do prevence a časné intervence problémů s alkoholem, včetně dětských lékařů. Znamená to promítnutí problematiky zdravotních rizik vyplývajících z nadměrného pití alkoholu do systému celoživotního vzdělávání a vytvoření systému školení v krátké intervenci a motivačním rozhovoru, které by pak lékaři mohli aplikovat například v rámci pravidelných preventivních prohlídek.

Užívání alkoholu mezi českými dospívajícími je znepokojivé i v mezinárodním kontextu. Změna vztahu mládeže k alkoholu a zmírnění negativních dopadů nadměrného požívání alkoholu jsou proto aktuálními úkoly nejen pro veřejné zdravotnictví, ale také pro ostatní resorty.

Práce vznikla s podporou MZ ČR MZ0P2005.

Došlo: 2. 6. 2009

Přijato. 17. 8. 2009

PhDr. Ladislav Csémy

Psychiatrické centrum Praha

Ústavní 91

181 03 Praha 8

e-mail: csemy@pcp.lf3.cuni.cz


Zdroje

1. Her M, Rehm J. Alcohol and all-cause mortality in Europe 1982–1990: A pooled cross-section time-series analysis. Addiction 1998;9: 1335–1340.

2. Nemtsov AV. Alcohol-related human losses in Russia in the 1980s and 1990s. Addiction 2002;11: 1413–1425.

3. Evstifeeva TV, MacFarlane GJ, Robertson C. Trends in cancer mortality in central European countries: The effect of age, birth cohort and time-period. European Journal of Public Health 1997;2: 169–176.

4. WHO Global Status Report on Alcohol 2004. Geneva: WHO, 2004.

5. Csémy L. Iniciace a progrese: pití alkoholu, kouření a užívání jiných drog u pražských adolescentů. Alkoholismus a Drogové Závislosti 1999;3: 147–154.

6. Psychiatrická péče 2007. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2008.

7. Nociar A. Estimations of alcohol dependence levels among 15–19 years old students in Slovakia. Alkoholizmus a Drogové Závislosti 2007;3: 145–162.

8. Windle M. Alcohol Use Among Adolescents. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1999.

9. Jessor R. Problem behavior theory. Brit. J. Addict. 1987;82: 331–342.

10. Hamanová J, Hellerová P. Syndrom rizikového chování v dospívání. Čes. slov. Pediat. 2000;55: 380–387.

11. Hibell B, Guttormsson U, Ahlström S, Bjarnason T, Balakireva O, Kokkevi A, Kraus L. (Eds). The 2007 ESPAD Report. Substance Use Among Students in 35 European Countries. Stockholm: CAN, 2009.

12. Csémy L, Lejčková P, Sadílek P, Sovinová H. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) Výsledky průzkumu v České republice v roce 2003. Praha: Úřad vlády České republiky, 2006.

13. Nešpor K, Csémy L. Souvislosti mezi alkoholem a jinými návykovými látkami. Důsledky pro prevenci i léčbu. Praha: Sportpropag pro MZ ČR, 1999.

14. Sovinová H, Csémy L, Sadílek P. Zdraví a škodlivé návyky. Praha: Státní zdravotní ústav, 1999.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 10

2009 Číslo 10

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se