Klinická a experimentální gastroenterologie

Vážené a milé kolegyně a kolegové,

vítám vás u prázdninového vydání našeho časopisu. Je mi potěšením představit vám v sekci klinické a experimentální gastroenterologie a hepatologie několik zajímavých článků z různých částí České republiky a Slovenska.

Objektivní hodnocení motorické aktivity žaludku je obtížné. Helena Medková z Hradce Králové vyšetřila pomocí elektrogastrografie 33 pacientů se systémovou sklerodermií, u kterých taková měření nebyla dosud provedena. U všech pacientů kromě jednoho byl nález abnormální, dominovala bradygastrie a snížená postprandiální plocha amplitud [1].

Plicní hypertenze může vzniknout sekundárně jako komplikace portální hypertenze. Petra Pavlíková z Prahy ukázala, že mezi téměř tisíci transplantovanými pacienty se jedná o komplikaci velmi vzácnou. Odhalení této závažné komplikace vycházející z echokardiografického vyšetření umožnilo u postižených pacientů podání specifické léčby a provedení transplantace jater, byť třetina pacientů nakonec zemřela [2].

Metalické lumen apoziční stenty způsobily revoluci v intervenční endosonografii. Jedná se o akcesorium, které s dostatečnou bezpečností a přiměřenou technickou náročností umožňuje nejen drenáže pankreatických kolekcí, ale také založení anastomóz mezi zažívacím traktem a okolními strukturami, jako jsou žlučovody či žlučník. Poslední novinkou jsou anastomózy s jinou volnou částí lumen zažívacího traktu. Vladimír Nosek z Jablonce nad Nisou prezentuje první a největší soubor pacientů s gastrointestinálními anastomózami v našich zemích, u části z nich se jednalo dokonce o anastomózy u pacientů s chirurgicky alterovanou anatomií. Vysoká technická a klinická úspěšnost a nízké riziko komplikací dávají této nové éře v intervenční endosonografii velkou naději [3].

Akutní pankreatitida je relativně časté, ale především závažné onemocnění. Alžběta Hujová z Prahy zpracovala soubor všech pacientů po transplantaci jater v IKEM a zjistila, že akutní pankreatitida je po transplantaci ještě častější a závažnější chorobou. Zajímavým zjištěním bylo to, že významným rizikovým faktorem vzniku pankreatitidy je chronická infekce virem hepatitidy B jako indikace k transplantaci [4].

Krvácení do horní části zažívacího traktu zůstává častým problémem. Zajištění urgentní endoskopie a hospitalizace může být v řadě případů obtížné, ale také nemusí být nutné. Glasgow-Blatchford skóre (GBS) slouží k odhadu závažnosti krvácení a potřeby léčby. Pavla Tesaříková z boskovické nemocnice zhodnotila téměř sto pacientů, kteří byli vyšetřeni se známkami krvácení. Podrobnou statistickou analýzou zjistila, že hranicí pro bezpečnou ambulantní péči je skóre ≤ 2 spíše než doposud používané ≤ 1, což by mohlo snížit nároky na endoskopickou a nemocniční péči [5].

Funkční poruchy trávicího traktu mají multifaktoriální příčinu, jedním z faktorů může být abnormální aktivita autonomního nervového systému. Peter Lipták z Martina provedl testy na aktivitu parasympatického a sympatického nervového systému u pacientů s různými typy funkční dyspepsie. Zjistil, že parasympatická regulace byla u těchto pacientů snížená jak v klidu, tak při stresové zátěži, naproti tomu regulace sympatiku byla naopak zvýšená v reakci na stresový podnět [6].

Děkuji všem autorům, kteří v době prázdnin usedli k počítačům a vyměnili cestování za přípravu článků. Jednu medičku, tři mladé lékařky a jednoho mladého lékaře z univerzitních pracovišť skvěle doplnil zkušený primář z neakademického pracoviště. Přeji vám příjemné čtení.