#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jorveza® – očekávaný preparát k léčbě eozinofilní ezofagitidy


Autoři: Kajzrlíková Mikoviny I.
Působiště autorů: Beskydské Gastrocentrum, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku‑Místku, p.  o.
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2020; 74(4): 357-359
Kategorie: Lékový profil
doi: https://doi.org/10.14735/amgh2020357

Přípravek Jorveza® je první schválený topický kortikosteroid přímo určený k léčbě eozinofilní ezofagitidy u dospělých. Registrace je schválena pro indukci a nově i pro udržení remise a platí pro všechny členské státy Evropské unie vč. ČR.

Eozinofilní ezofagitida je lokální imunitně podmíněný chronický zánět jícnu charakterizovaný klinicky symptomy dysfunkce jícnu a histologicky hypereozinofilií sliznice jícnu (nález 15 a více eozinofilů / high power field). K diagnostice je dále nutné vyloučení dalších příčin hypereozinofilie. Jedná se o chronické progresivní onemocnění, v průběhu nemoci dochází k remodelaci jícnu a k trvalým změnám. Vzhledem k tomu je nutné časné zahájení léčby s cílem dosažení a udržení remise. Dle aktuálních Evropských guidelines jsou momentálně k dispozici tři ověřené terapeutické modality, které zahrnují podání topických kortikosteroidů, inhibitorů protonové pumpy a eliminační dietu. Volba léčebného postupu by měla být individuální a zohledňovat preferenci pacienta. Po dosažení remise je doporučena dlouhodobá udržovací léčba z důvodu vysokého rizika relapsu [1].

Lokálně aplikované topické kortikosteroidy mají vliv na genovou regulaci v epiteliálních buňkách jícnu, spouští buněčnou apoptózu a působí proti fibrotizaci jícnu [2]. Z topických kortikosteroidů lze použít buď off-label flutikason inhaler (ne k inhalaci, ale k polykání, jehož preskripce ovšem není v možnostech gastroenterologa), nebo budesonid suspenzi, kterou je nutné připravovat magistraliter. Dle randomizované studie z roku 2019 srovnávající flutikason s budesonidem mají oba preparáty srovnatelný efekt na úpravu obtíží, endoskopického nálezu a snížení počtu eozinofilů [3].

V roce 2019 byla publikována multicentrická randomizovaná studie, která prokázala účinnost budesonidu ve formě orálně rozpustných tablet (Jorveza®) [4]. Přípravek Jorveza® je zpracovaný v inovativní galenické formě orodispergovatelných tablet, které se rozpustí v ústech a postupným polykáním se slinami působí budesonid v celé délce jícnu. Rozpuštění tablety v ústech je zajištěno přidáním natrium hydrogen citrátu, natrium citrátu a hydrogen uhličitanu sodného. Pacient by si měl tabletu umístit mezi jazyk a patro a vyčkat rozpuštění tablety, tableta by se neměla kousat ani polykat nerozpuštěná. Pro nejvyšší účinnost se doporučuje užít tabletu po jídle a poté min. 30 min lačnit. Jorveza® je schválena pro použití u dospělých, studie v pediatrické populaci momentálně probíhají, zatím bez publikace dílčích výsledků. Pro indukci remise je doporučena dávka 1 mg 2× denně po dobu 6 týdnů, s možností prodloužit cyklus na 12 týdnů u pacientů s nedostatečnou odpovědí. Pro udržování remise jsou možné režimy 0,5 mg nebo 1 mg 2× denně dle individuálních potřeb pacienta.

V randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené klinické studii fáze III (EOS-1), do níž bylo zařazeno 88 dospělých pacientů s aktivní eozinofilní ezofagitidou, vedlo podávání dávky 1 mg budesonidu 2× denně ve formě tablety dispergovatelné v ústech po dobu 6 týdnů ke kompletní klinicko-patologické remisi u 34 z 59 pacientů (58 %) oproti 0 z 29 pacientů (0 %) ve skupině s placebem. Sekundární cíl, jímž byla histologická remise, dosáhlo 94 % pacientů oproti 0 % ve skupině s placebem. Otevřená rozšířená studie léčby budesonidem v dávce 1 mg ve formě tablety dispergovatelné v ústech podávané 2× denně po dobu dalších 6 týdnů pacientům, u nichž ve dvojitě zaslepené fázi studie k remisi nedošlo, zvýšila počet pacientů s kompletní klinicko-patologickou remisí na 85 %. V open-label indukční studii s podáváním budesonidu v orodispergovatelných tabletách 1 mg 2× denně po dobu 6 týdnů, která byla součástí studie EOS-2, došlo k dosažení histologické a klinické remise u 69,6 % pacientů (obr. 1) [4,5].

V randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené klinické studii fáze III (EOS-2), do níž bylo zařazeno 204 dospělých pacientů s eozinofilní ezofagitidou v klinicko-patologické remisi, byli pacienti randomizováni k léčbě, při které jim byla po dobu 12 měsíců (48 týdnů) podávána dávka 0,5 nebo 1 mg budesonidu nebo placebo ve formě tablet dispergovatelné v ústech. Primárním cílovým parametrem byl počet pacientů bez selhání léčby, s udržením remise. Ve 48. týdnu udrželo remisi 73,5 % pacientů s dávkou 0,5 mg a 75,0 % pacientů s dávkou 1 mg budesonidu ve srovnání s 4,4 % pacientů užívajících placebo. Nejpřísnějšího sekundárního cílového parametru, jímž byla hluboká klinická, endoskopická a histologická remise, dosáhlo 52,9 % pacientů s dávkou 1 mg ve srovnání s 39,7 % s dávkou 0,5 mg budesonidu. Vyšší dávka budesonidu je tedy přínosná při dosažení a udržení hluboké remise onemocnění (obr. 2) [6].

Dle dvojitě zaslepené studie srovnávající budesonid ve formě suspenze a orodispenzibilních tablet měly oba způsoby podání srovnatelnou efektivitu a bezpečnost, ovšem naprostá většina pacientů preferovala užívání ve formě tablet (80 vs. 17 % pacientů) [7].

Bezpečnostní profil přípravku Jorveza® je velmi příznivý. U pacientů bylo zaznamenáno pouze nesignifikantní ranní snížení kortisolu, nejčastějším nežádoucím účinkem je jícnová a orofaryngeální kandidóza, která se může vyskytnout u 11–16 % pacientů, většinou probíhá mírně a dobře reaguje na podání antimykotik [6].

Jorveza® je v ČR registrována a probíhají jednání o stanovení maximální ceny a o podmínkách úhrady jak pro indukci remise, tak pro udržovací léčbu. Momentálně je dostupná v režimu individuálního dovozu. Očekává se, že v první polovině příštího roku bude mít schválenou úhradu od pojišťoven a rozšíří naše stávající terapeutické možnosti, zlepší komfort podávání léčby, a tím i spolupráci pacientů s léčbou eozinofilní ezofagitidy.

MUDr. Ivana Mikoviny Kajzrlíková, Ph.D.

Beskydské Gastrocentrum

Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku‑Místku, p.o.

Elišky Krásnohorské 321

738 01 Frýdek-Místek

kajzrlikova@nemfm.cz


Zdroje

1. Lucendo AJ, Molina-Infante J, Arias A et al. Guidelines on eosinophilic esophagitis: evidence-based statements and recommendations for diagnosis and management in children and adults. United European Gastroenterol J 2017; 5 (3): 335–358. doi: 10.1177/2050640616689525.

2. Menclová A, Hojný M, Dulavová M et al. Nové možnosti léčby eozinofilní ezofagitidy pomocí magistraliter připravovaného léčiva. Prakt Lékáren 2016; 12 (1): 26–28. doi: 10.36290/lek.2016.006.

3. Dellon ES, Woosley JT, Arrington A et al. Efficacy of budesonide vs fluticasone for initial treatment of eosinophilic esophagitis in a randomized controlled trial. Gastroenterology 2019; 157 (1): 65–73.e65. doi: 10.1053/j.gastro.2019. 03.014.

4. Schlag C, Miehlke S, Lucendo A et al. Efficacy of budesonide orodispersible tablets for induction of remission in patients with active eosinophilic esophagitis: results from the 6-weeks open-label treatment phase of EOS-2 trial. Gastroenterology 2019; 156 (6): S-715. doi: 10.1016/S0016-5085 (19) 38723-2.

5. Lucendo AJ, Miehlke S, Schlag C et al. Efficacy of budesonide orodispersible tablets as induction therapy for eosinophilic esophagitis in a randomized placebo-controlled trial. Gastroenterology 2019; 157 (1): 74–86.e15. Gastroenterology 2019; 157 : 74–86 e15.

6. Lucendo A, Miehlke S, Vieth M et al. Budesonide orodispersible tablets are highly effective to maintain clinico-histological remission in adult patients with eosinophilic esophagitis: results from the 48 weeks, double-blind, placebo-controlled, Pivotal EOS-2 trial. Gastroenterology 2019; 156 (6): S-1509. doi: 10.1016/S0016-5085 (19) 40852-4.

7. Miehlke S, Hruz P, Vieth M et al. A randomised, double blind trial comparing budesonide formulations and dosages for short-term treatment of eosinophilic oesophagitis. Gut 2016; 65 (3): 390–399. doi: 10.1136/gutjnl-2014-308815.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 4

2020 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Vliv funkčního chrupu na paměť a učení
Autoři: doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#