Alkohol z pohledu veřejného zdraví v ČR: fakta a souvislosti


Alcohol as an issue of the public health in the Czech Republic: facts and context

Alcohol consumption has a direct impact on the extent of the alcohol related damage, including health and quality of life impacts. Alcohol policy, especially the availability of alcoholic beverages, affects the overall alcohol consumption. The Czech Republic is a very liberal country in relation to alcohol consumption and is known for the widespread availability of cheap alcohol beverages. The Czech Republic is regularly ranked among countries with the highest per capita rate of alcohol consumption in international comparison. Excessive drinking of alcoholic beverages has a negative impact on health and socio-economic situation of a large part of the Czech population. Czech policy should be inspired by foreign experience which shows that limitation of  alcohol availability is an effective way of reducing overall alcohol consumption and related harms, including health impacts.

Keywords:

alcohol, alcohol policy, alcohol consumption, alcohol related damage, health of the Czech population


Autoři: Helena Hnilicová ;  Karolína Dobiášová
Působiště autorů: Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2018; 157: 248-253
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Spotřeba alkoholu ve společnosti má přímý dopad na rozsah škod způsobených jeho nadměrným užíváním, a to včetně dopadů na zdraví a kvalitu života. Alkoholová politika, zejména dostupnost alkoholických nápojů, ovlivňuje celkovou spotřebu alkoholu. ČR je ve vztahu k alkoholu velmi liberální, dostupnost alkoholických nápojů je všeobecně velmi vysoká, což způsobuje, že obsazujeme v mezinárodním srovnání první příčky ve spotřebě alkoholu na hlavu. Nadměrné pití alkoholických nápojů má negativní vliv na zdraví a sociálně-ekonomickou situaci velké části českého obyvatelstva. ČR by se měla inspirovat zahraničními zkušenostmi, které ukazují, že alkoholová politika spočívající v omezené dostupnosti alkoholu je účinným prostředkem snižování spotřeby a škod způsobených alkoholem, včetně jejích dopadů na zdraví.

Klíčová slova:

alkohol, alkoholová politika, spotřeba alkoholu, škodlivé účinky, zdraví české populace

ÚVOD

Výše spotřeby alkoholu ve společnosti má přímý dopad na rozsah škod způsobených nadměrným užíváním alkoholu. Je prokázáno, že alkoholová politika ovlivňuje celkovou spotřebu alkoholu (buď ji omezuje, nebo ji naopak může zvýšit), což má posléze ve společnosti řadu dopadů, včetně zdraví populace (1–4). Kontrola spotřeby alkoholu se tak stává důležitou otázkou veřejného zdraví (3, 5). Proto si kupříkladu Estonsko v rámci svého předsednictví EU v roce 2017 stanovilo jako prioritu omezení škodlivých dopadů alkoholu na společnost (6).

Podpora bezpečnějších vzorců pití alkoholu je ve vyspělých zemích součástí národní zdravotní politiky. Alkoholová politika představuje tu její část, která se týká výroby, distribuce, prodeje a vzorců pití alkoholických nápojů. Konkrétně to znamená řadu legislativních opatření zaměřených především na dostupnost alkoholických nápojů, specificky pak ve vztahu k mladistvým a dětem. Součástí je rovněž problematika alkoholu v kontextu bezpečnosti silničního provozu. Alkoholová politika se týká i reklamy na alkohol, osvětových a vzdělávacích preventivních programů i samotné léčby alkoholiků.

Na úrovni poskytování zdravotní péče je to především primární péče, kde se v tomto ohledu nabízí nejvíce možností. Zde je efektivním řešení problematiky vysoké spotřeby alkoholu provádění alkoholového screeningu a poskytování rychlých intervencí, a to ve spolupráci s organizacemi, jež se zabývají léčbou i sociální pomocí závislým osobám (7). Překážkou pro využívání těchto postupů jsou obecně nedostatečné znalosti lékařů v primární péči o vztazích mezi pitím alkoholu a zvýšeným rizikem řady onemocnění, zejména onkologických nebo diabetu mellitu, což snižuje jejich motivaci provádět screening i rychlou intervenci v praxi (7, 8).

Celkově lze alkoholovou politiku ve vyspělých zemích charakterizovat snahou o snížení spotřeby alkoholu a tím omezení jeho škodlivých dopadů na společnost (1, 9–12). Výsledky zahraničních výzkumů ukazují, že nejúčinnější jsou opatření zaměřená na regulaci prodeje a ceny alkoholických nápojů (13–15). V některých zemích však tyto osvědčené strategie nejsou dostatečně, někdy dokonce nejsou uplatňovány vůbec, přičemž obvykle jsou udávány důvody ekonomické a politické. Nejčastěji se argumentuje svobodným trhem, právem na svobodu rozhodování, individuální odpovědností za důsledky vlastního chování a také daňovými výnosy z prodeje a výroby alkoholických nápojů (16). Není ovšem žádným tajemstvím, že v politickém diskurzu ohledně alkoholu hrají významnou roli představitelé alkoholového byznysu, tedy výrobci i prodejci alkoholických nápojů, a jejich ekonomické zájmy (14, 17).

SPOTŘEBA ALKOHOLU JAKO TÉMA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

Z medicínského hlediska je alkohol považován za teratogen, neurotoxin a karcinogen (3). Je empiricky potvrzeno, že nadměrné pití je spojeno s běžným pitím a že celková spotřeba alkoholických nápojů určuje rozsah a objem škod souvisejících s alkoholem (3, 18). Jde především o závažné zdravotní problémy (19) a rozšíření sociálněpatologických jevů (20, 21). Epidemiologové identifikovali alkohol jako jeden ze 4 hlavních rizikových faktorů, které jsou společnou příčinou epidemie civilizačních nemocí (3, 19). Jeho vysoká spotřeba vede nejen k závislosti, ale spolupodílí se také na vzniku až 200 onemocnění, z nichž nejméně v případě 12 diagnóz ze seznamu Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) je alkohol považován za jejich přímou či přinejmenším nepřímou příčinu.

Pro ilustraci uveďme například alkoholickou neuropatii, alkoholickou kardiomyopatii a zhoubné novotvary rtů, dutiny ústní a hltanu (22). Každé čtvrté úmrtí evropských mužů ve věku 15–29 let souvisí s alkoholem; ve střední a východní Evropě je to dokonce každé třetí úmrtí (3, 23). Je zarážející, že až 9 z 10 obyvatel Evropy neví, že alkohol zvyšuje riziko rakoviny, přestože o tom již nelze pochybovat v případech onkologických onemocnění ústní dutiny, hltanu, hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva a rekta a také pankreatu (10, 24). Alkohol v kombinaci s jinými riziky také významně přispívá ke vzniku karcinomu prsu (25), který je u nás dlouhodobě nejčastější malignitou u žen a jehož incidence nadále roste (26). Až 10 % všech úmrtí na zhoubné nádory v Evropě přímo souvisí s alkoholem (10).

Pro závažnost škod způsobených alkoholem svědčí také poznatek, že fetální alkoholický syndrom, tj. poškození plodu alkoholem, který ženy konzumují v době těhotenství, je v celosvětovém měřítku nejčastější příčinou mentální retardace u dětí (27).

Je všeobecně známé, že alkohol je závažným kriminogenním faktorem ovlivňujícím bezpečnost a kvalitu života ve společnosti (20, 21, 28). V posledních letech je kladen důraz na škody, jež alkoholici způsobují svému okolí. V této souvislosti se hovoří o tzv. pasivním pití (angl. secondhand drinking), jehož dopady jsou ve své podstatě mnohem komplexnější a rozsáhlejší než u pasivního kouření.

Dříve často uváděný protektivní účinek alkoholu na kardiovaskulární nemoci je dnes zpochybňován (12, 29), zejména poté, co byl jeden z protagonistů tohoto názoru usvědčen z falšování výsledků výzkumu (30). V současné době se již mezi odborníky nehovoří o bezpečné dávce alkoholu, ale o množství alkoholu, které je spojené s nízkým rizikem (12). Britská metaanalýza výzkumných studií o vlivu alkoholu na zdraví ukázala, že možný protektivní efekt se uplatňuje jen u starších osob a spíše u žen a týká se pití velmi malého množství alkoholu denně (ne více než jedné jednotky[1]).

Z hlediska současných vědeckých poznatků neexistuje žádný dostatečný důvod doporučovat pití jakéhokoliv množství alkoholu ze zdravotních důvodů (12). Revidované denní množství alkoholu spojené s nízkým zdravotním rizikem je podle britských odborníků pro muže 24 g čistého alkoholu (půl litru 12° piva nebo 2 dcl vína) a pro ženy jenom 16 g (malé pivo nebo 1,5 dcl vína) (12).

FAKTA O SPOTŘEBĚ ALKOHOLU V ČR A JEHO DOPADY

Je realitou, že s roční spotřebou téměř 12 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let figurují Češi na předním místě v celosvětovém žebříčku (31). Nejnovější údaje ukazují, že přibližně 18 % populace konzumuje alkohol ve zdravotně rizikových dávkách (32) a tato situace se dlouhodobě nelepší, spíše naopak. Podle pravidelných reprezentativních průzkumů společnosti SANEP lze proti roku 2011 pozorovat nárůst jak občasných, tak zejména pravidelných konzumentů alkoholu a závislých alkoholiků (33). Přitom jenom malá část lidí s problémovým pitím alkoholu vyhledá lékařskou pomoc.

Vysoká společenská nebezpečnost spočívá ve všeobecné toleranci alkoholu a jeho akceptování jako nezbytného doprovodu zábavy a odpočinku i veškerého společenského života (4, 34, 35). Korespondují s tím opakovaná zjištění, že mladí lidé v ČR nejenže pijí alkohol častěji než jejich vrstevníci v jiných zemích, ale také se častěji opíjejí (36–38). Současná generace středoškoláků a učňů vypije dvojnásobek alkoholu než jejich vrstevníci v polovině 90. let, jak ukazují výsledky mezinárodních srovnávacích studií ESPAD (European School Project on Alcohol and other Drugs) z let 1995 a 2015 (37). Za vysoce rizikovou skupinu lze pokládat téměř čtvrtinu dospívajících, kteří jsou v důsledku pravidelného pití alkoholu ohroženi poškozením mozku a zhoršením kognitivních funkcí (39, 40). V dospělé populaci je pak asi 14 % těch, kteří udávají, že pijí alkohol téměř denně (32). Ve skutečnosti to bude pravděpodobně větší podíl, protože subjektivní údaje o pití alkoholu bývají podhodnocovány.

Zdravotní dopady

Alkohol negativně ovlivňuje zdraví lidí téměř všech věkových kategorií a obou pohlaví, nejvýrazněji u střední generace ve věku 35–45 let. Podílí se na 25 % úmrtí mužů a 17 % úmrtí žen v této věkové kategorii (41).

Alkohol je významným faktorem ovlivňujícím stále vysokou úmrtnost českých mužů na úrazy, poranění a otravy. Úrazy spojené s alkoholem si ročně vyžádají 4–5 tisíc hospitalizací (vyžádaná data od ÚZIS ČR z roku 2014) a zásadně ovlivňují práci zdravotnické záchranné služby. Záchranáři již dlouho pozorují, že zejména o víkendech jsou jejich častými pacienty opilí a agresivní lidé (42). V roce 2015 bylo téměř 5 tisíc českých dětí a mladistvých ošetřeno na chirurgických ambulancích kvůli úrazu v souvislosti s alkoholem či užitím drog (43).

Nadměrná spotřeba alkoholu také zkracuje život lidem ve vyšších věkových kategoriích. Jeden z našich nejnovějších výzkumů, postavený na analýze dat z provedených pitev, dokládá, že zemřelí lidé ve věku nad 65 let, u kterých byl při pitvě zjištěn v krvi alkohol, byli významně mladší než ti, kteří v krvi alkohol neměli (44).

Statistiky tak neúprosně ukazují, že vedle rozšířeného kuřáctví a rostoucí obezity patří nadměrná konzumace alkoholu v ČR mezi největší – a přitom ovlivnitelná – zdravotní rizika (4, 31). Je prokázané, že vzájemné působení zmíněných rizikových faktorů má na incidenci nejčastějších civilizačních onemocnění synergický efekt (45, 46). Logickým důsledkem pak je, že v mezinárodním srovnání patříme k 5 zemím na světě s nejvyšší a v posledních letech téměř neklesající kardiovaskulární úmrtností (47, 48). Také u některých onkologických nemocí, kde se uplatňuje zmíněný efekt, obsazujeme dlouhodobě přední příčky v incidenci i úmrtnosti. Za všechny lze uvést kolorektální karcinom a nádorové onemocnění s jednou z nejvyšších úmrtností – karcinom pankreatu (48, 49). Podle epidemiologických studií zaměřených na karcinom pankreatu je kouření v kombinaci s nárazovým pitím alkoholu silným rizikovým faktorem, uplatňujícím se zejména u mužů (50).

Alkohol je ovšem „zabijákem“ sám o sobě. České veřejnosti není příliš známo, že každý rok u nás bez jakékoliv publicity umírá okolo 350 lidí na otravu etanolem (41), což je násobně více než počet obětí metanolové kauzy v roce 2012, která ve své době vzbudila nebývalý zájem médií i obyvatelstva (51).

Samostatnou kapitolou je alkoholické onemocnění jater. V roce 2015 zemřelo v České republice na tuto diagnózu (K70) více než 1300 nemocných (41). Přitom úmrtnost na alkoholickou cirhózu jater v mnoha vyspělých zemích klesá, a to nejvíce v souvislosti s poklesem spotřeby alkoholu (31, 52). U nás naopak stoupá a přibývá žen s tímto onemocněním. Pro ilustraci lze uvést, že standardizovaná úmrtnost na nemoci jater a cirhózu je u českých mužů ve srovnání s norskými muži více než 4násobná (53). Je alarmující, že druhou nejčastější příčinou úmrtí u žen ve věku 20–54 let bylo v roce 2014 alkoholické onemocnění jater (54).

Alkoholismus ohrožuje duševní zdraví. Poruchy chování vyvolané alkoholem představují cca 18 % hospitalizací v psychiatrických nemocnicích a patří k 5 nejčastějším diagnózám v ambulantní psychiatrické péči (55).

Závažnost problematiky alkoholismu podtrhuje fakt, že v současné době je léčení závislostí, a to nejčastěji na alkoholu, nejfrekventovanějším důvodem přijetí do psychiatrických nemocnic (55). Lze dovodit, že pacienti s touto diagnózou představují pro své rodiny i sociální okolí obrovskou zátěž a ohrožení kvality života. Podle průzkumu z roku 2015 uvedlo 11 % všech respondentů, kteří pijí alkohol, že jsou po jeho požití agresivní a 6 % dotazovaných přiznalo, že své partnery či potomky v opilosti fyzicky napadli (32).

Alkoholismus je také známým rizikovým faktorem demence. Alkoholová demence jako důsledek chronického alkoholismu je v ČR problémem zejména v rámci dlouhodobé péče; lidé s touto diagnózou patří z hlediska ošetřovatelské péče k nejnáročnějším a obtížně umístitelným. V současné době nemáme podrobnější epidemiologické údaje, které by prevalenci alkoholové demence mapovaly. Nicméně podle některých psychiatrů není toto onemocnění vzhledem k vysoké spotřebě alkoholu nijak vzácným jevem (56).

Ekonomické a sociální dopady

Nejen zdravotní, ale i ekonomické náklady spojené s konzumací alkoholu jsou u nás velmi vysoké (20, 21, 28).

Šmídová (2013) porovnávala ve své dizertační práci daňové příjmy státu z výroby a prodeje alkoholu a společenské náklady související s předčasným úmrtím, nemocností a ztrátou schopnosti pracovat. Do analýzy zahrnula také hmotné škody u autonehod v souvislosti s alkoholem a škody způsobené trestnou činností včetně nákladů na léčbu obětí alkoholismu. Podle autorky dosáhly celkové ekonomické ztráty způsobené alkoholem v roce 2006 až 87 miliard Kč (28).

Závažnost celospolečenských důsledků rozšířeného pití alkoholu dokládá, že 60 % rozvádějících udává jako jednu z příčin rozvodu problémy s alkoholem u jednoho z partnerů (28). Důsledkem je velký počet dysfunkčních či zcela rozpadlých rodin (28) a domácí násilí zasahující především ženy a děti (57, 58). Zkušenosti sociálních pracovníků ukazují, že alkoholismus rodičů je častým důvodem zanedbávání a týraní dětí a jejich následného odebrání rodičům a umístění do náhradní rodinné péče (59).

Alkoholismus je také pozadím a velmi častou příčinou vzniku bezdomovectví, jehož nárůst je v naší společnosti patrný. Téměř každé české město má dnes komunitu bezdomovců, jejíž přítomnost ovlivňuje vzhled a čistotu veřejných prostranství i hygienu veřejné dopravy. V průzkumu provedeném v roce 2015 Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím obcí s rozšířenou působností bylo zjištěno, že u 80 % bezdomovců byl alkoholismus hlavní příčinou, proč skončili na ulici (60). Téměř polovina všech trestných činů je páchána pod vlivem alkoholu (28).

Alkoholismus v českém mediálním diskurzu

Vysoká spotřeba alkoholu ovlivňuje vnímání i pověst ČR na mezinárodní úrovni. Všeobecně rozšířená konzumace alkoholu spolu se světovým prvenstvím v rozšíření dalších závislostí je fenoménem, kterým se naše země v celosvětovém měřítku negativně prezentuje. V roce 2012 jsme „díky“ vysoké konzumaci alkoholu a drog, vysokému procentu kuřáků a gamblerů obsadili první místo na světě v tzv. indexu dekadence (61). Skutečnost, že se situace dosud nezměnila, dokazují data za rok 2017, kdy byla Česká republika v mezinárodním ratingu týkajícím se konzumace alkoholu, míry kouření a obezity prohlášena za nejnezdravější národ na světě (62).

Naštěstí se zdá, že nebezpečí rozšířeného alkoholismu si lidé v ČR stále více uvědomují. Z ojedinělého průzkumu společnosti SANEP v roce 2011 vyplynulo, že nadpoloviční počet respondentů zastával názor, že alkoholismus je v ČR závažným celospolečenským problémem, který se rozmáhá až do podoby epidemie (33). Přílišné pití alkoholu se stává stále častějším mediálním tématem, diskutuje se také nechvalně známé světové prvenství v prevalenci závislostí na návykových látkách (34, 61), a objevují se dokonce názory, že alkoholismus se dnes týká téměř každé české rodiny (63). Zatím bez viditelnějšího dopadu na změnu politiky ve vztahu k dostupnosti alkoholu.


1 Jedna jednotka alkoholu odpovídá 8 g čistého alkoholu, tj. cca 1 dcl vína.


ALKOHOLOVÁ POLITIKA V ČR – SOUČASNÁ PRAXE V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

Přes uvedená alarmující a dlouhodobě známá fakta Česká republika patří k zemím, kde chybí jasně definovaná a účinná protialkoholová politika (4). Podle odborníků Světové zdravotnické organizace (WHO) není v Evropě žádná jiná země, která by byla k pití alkoholu tak tolerantní jako Česká republika (63). Česká společnost nadměrné pití alkoholu nejenom toleruje, ale také svým způsobem podporuje. V českých restauracích je obvykle pivo levnější než voda a alkoholické nápoje je možné zakoupit téměř kdykoliv a kdekoliv, a to v mezinárodním srovnání za nízkou cenu. Podle údajů z roku 2017 je pivo v ČR nejlevnější na světě (65). Jednou z mála výjimek je zákaz prodeje alkoholu dětem a mladistvým do 18 let. To ovšem neznamená, že by dospívající mládež měla problém opatřit si alkoholické nápoje. Studie ESPAD z roku 2015 ukázala, že 80 % dotázaných studentů si dokáže obstarat alkohol snadno či velmi snadno (37, 38).

Popsané skutečnosti jednoznačně ukazují, že česká alkoholová politika je dlouhodobě neefektivní. Spotřeba alkoholu významně neklesá a sociální i zdravotní důsledky alkoholismu narůstají. Přestože národní drogový koordinátor na problém alkoholismu upozorňuje, politická reprezentace této otázce nevěnuje adekvátní pozornost. Rozšířené pití alkoholu mezi mladými lidmi sice vzbuzuje určité znepokojení, ale reakcí je pouze větší pozornost věnovaná dodržování zákazu prodeje alkoholu mladistvým a zvyšování zdravotní gramotnosti.

Šance, že dojde ke změně, která se naskytla v souvislosti s přijímáním zákona o ochraně zdraví před škodlivým dopadem návykových látek (zákon č. 65/2017 Sb., tzv. protikuřácký zákon), nebyla využita. Problematika kouření a drog problematiku alkoholu zastínila. V novém zákoně došlo pouze k nepatrným změnám, jež nemají na dostupnost alkoholických nápojů téměř žádný vliv. Stále je možné velmi snadno koupit v alkohol v neomezeném množství v e-shopech, kde je ověření věku kupujícího postaveno pouze na jeho vlastním prohlášení (64).

Ministerstvo zdravotnictví ČR i národní protidrogový koordinátor sázejí na kvalitnější preventivní protialkoholní programy ve školách a zvyšování zdravotní gramotnosti (65). Nicméně odborníci na podporu zdraví poukazují, že preventivní vzdělávací programy jsou v případě alkoholu a kouření bez omezení jejich dostupnosti jen velmi málo efektivní (65). Fakt, že nemálo zdravotníků, u kterých lze předpokládat dostatek informací o škodlivosti kouření, stále kouří, to jenom potvrzuje.

Účinnost omezení dostupnosti alkoholu dobře dokládá významný pokles spotřeby alkoholu v Estonsku poté, co estonská vláda již více než 10 let prosazuje protialkoholní politiku zaměřenou na snížení dostupnosti (67, 68). V současné době je spotřeba alkoholu v této zemi na úrovni průměru EU, i když ještě v roce 2008 bylo Estonsko ve spotřebě alkoholu srovnatelné s ČR. Dosavadní politická praxe i v dalších zemích ukázala, že nejefektivnější cestou ke snížení devastujících důsledků nadměrného pití je omezení dostupnosti, kterého lze dosáhnout prostřednictvím řady opatření.

Ve většině zemí je prodej alkoholu omezován jak z hlediska doby, kdy je možné alkoholické nápoje prodávat, tak i místa prodeje. I v zemích, které byly až donedávna v oblasti alkoholu velmi liberální, je dnes omezena doba, kdy je možné v maloobchodní síti i v restauracích a barech koupit alkoholické nápoje, obvykle na dobu od 10.00 do 21.00 či 22.00 hod (např. Maďarsko, Polsko, Estonsko, Rusko, Irsko, Finsko, Švédsko, Slovinsko, Španělsko, Skotsko). Ve Skotsku se v restauracích podávají alkoholické nápoje pouze k jídlu. Samotné pití alkoholu je umožněno především v barech a hospodách, které k tomu mají speciální licenci a kam je zakázán vstup osobám mladším 18 let (69).

Ve skandinávských zemích (Norsko, Švédsko, Finsko) uplatňují dlouhodobě přísnou regulaci výroby i prodeje alkoholu, včetně státního monopolu. Alkoholické nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 3–4 % lze prodávat jenom ve speciálních prodejnách, jejichž síť je regulovaná. Do těchto prodejen nemají přístup děti ani mladiství. Osoby prodávající a servírující alkoholické nápoje v restauracích a barech mají právo v odůvodněných případech kontrolovat věk zákazníků a jsou proškoleny k rozpoznání projevů opilosti, aby takovým osobám alkohol již nepodávaly (3, 70). V jiných zemích (Estonsko, Španělsko) se destiláty mohou umisťovat pouze v určené části prodejny, která není její „nejviditelnější“ částí (68, 71).

Neméně důležitým faktorem, který spotřebu alkoholu reguluje, je jeho cena. Stát může ovlivňovat cenu alkoholu prostřednictvím spotřební daně i výše sazby DPH. V zemích, kde je výroba alkoholických nápojů privatizována, to však může mít jenom omezený efekt. Výrobci alkoholických nápojů totiž z obavy z možného poklesu prodeje mohou snížit cenu, což je pravděpodobné zejména tam, kde mezi nimi panuje velká konkurence.

Další možností je zákonem daná minimální cena za jednotku alkoholu. Tato strategie je vhodná tam, kde je příliš nízká cena alkoholických nápojů a zároveň velký počet rizikových konzumentů. Nejvíce totiž zvýšenou cenu pocítí konzumenti, kteří pijí alkohol ve velkém množství a preferují destiláty s vysokým obsahem alkoholu. Pro umírněné konzumenty se cena zvýší jen velmi málo (69, 72). Minimální cena za jednotku alkoholu byla zavedena v Kanadě, v některých státech USA, ale také – v rámci boje s alkoholismem – v Rusku a na Ukrajině a nejnověji rovněž ve Skotsku a Irsku. V dohledné době se s tímto opatřením počítá v Anglii (73).

V některých zemích je součástí alkoholové politiky povinné upozornění na zdravotní rizika spojená s pitím alkoholu, včetně varování před pitím alkoholických nápojů v těhotenství a při řízení motorových vozidel. V USA je tato povinnost dána zákonem již od roku 1988 (74). Zdravotní varování na etiketách alkoholických nápojů lze najít také v dalších zemích, například ve Velké Británii, Irsku, Francii, Švédsku, Rusku, Jižní Koreji, Thajsku, na Tchaj-wanu, v Brazílii či Kostarice (75, 76). Výsledky výzkumů podporují zdravotní varování na etiketách, přinejmenším to přispívá ke zvýšení zdravotního povědomí ohledně alkoholu ve společnosti. Nebylo však dosaženo jednoznačného konsenzu, které konkrétní informace jsou nejvhodnější a jak by měly být formulovány (75, 76).

Je otázkou odborné i politické diskuse, jak by měla být česká protialkoholní politika formulována, aby došlo k pozitivnímu obratu v množství vypitého alkoholu na osobu a byly nastartovány zodpovědnější vzorce pití, včetně důsledné ochrany dětí a mladistvých před následky předčasného pití alkoholu. Z praxe posledních desetiletí vidíme, že je chybou spoléhat pouze na preventivní osvětové programy (77, 78). V prostředí, kde je velká tolerance k pití alkoholu a alkohol je cenově, místně i časově snadno dostupný, jsou tyto programy víceméně neúčinné. Pro děti a mládež jsou v pití alkoholických nápojů nejdůležitějším vzorem dospělí, jimiž by se oni sami chtěli co nejdříve stát, proto je také napodobují, a to i v pití alkoholu. Preventivní programy mají jen malou šanci tento mechanismus ovlivnit.

Jistou inspiraci pro zavedení efektivních opatření bychom také mohli nalézt v minulosti. V 80. letech 20. století spotřeba alkoholu v ČR podobně jako ve většině vyspělých zemí klesala. Koncem 80. let jsme dosahovali spotřeby odpovídající průměru zemí OECD (4). Nepochybně k tomu přispělo také to, že v té době i u nás fungovala některá opatření omezující dostupnost alkoholických nápojů, např. zákaz jejich prodeje před 10. hodinou dopolední či restrikce vystavování alkoholických nápojů ve výlohách a zákaz upoutávek na prodej alkoholu (4). I když není k dispozici objektivní srovnávací cenová analýza, pamětníci mohou potvrdit, že cena většiny alkoholických nápojů byla v té době v poměru ke kupní síle obyvatelstva více než dvojnásobná a zejména destiláty byly ve srovnání s dneškem několikanásobně dražší.

ZÁVĚR

Vysoká spotřeba alkoholu má na českou společnost prokazatelně negativní zdravotní, sociální, ekonomické i bezpečnostní dopady. Tato skutečnost je z dlouhodobého hlediska závažným rizikovým faktorem ohrožujícím její zdravotní i sociálně-ekonomický rozvoj. Přestože mírná konzumace alkoholu má ve společenském životě své místo, nadměrná či riziková konzumace alkoholu ohrožuje zdraví, životní úroveň a kvalitu života českých obyvatel. Je proto na čase, aby se alkoholové politice věnovala přiměřená pozornost a toto téma se stalo součástí politické agendy i veřejné diskuse.

Za pozitivní zprávu lze v tomto ohledu považovat závěry nedávného jednání ministra zdravotnictví ČR a představitelů českého zdravotnictví se skupinou expertů Světové zdravotnické organizace o prioritách v dalším rozvoji zdravotní péče v naší zemi. Závěrečné komuniké kromě jiného zmiňuje vysokou spotřebu alkoholu jako jeden z akutních problémů k řešení (79). Aktivní účast lékařů a podpora odborných lékařských společností by k tomu mohla významně přispět.

Adresa pro korespondenci

PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D.

Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK v Praze

Karlovo náměstí 40, 128 00  Praha

Tel.: 224 963 275

e-mail: hhnil@lf1.cuni.cz


Zdroje
  1. Tusini S. The decrease in alcohol consumption in Italy: sociological interpretations. Contemporary Drug Problems 2007; 34(2): 253–285.
  2. Chaloupka FJ, Grossman M, Saffer H. The effects on price of alcohol consumption and alcohol related Problems. Alcohol Res Health 2002; 26(1): 2234.
  3. Anderson P. Tackling alcohol-related harms. In: McDaid D, Sassi F, Merkur S (eds.). Promoting health, preventing disease: the economic case. Open University Press, New York, 2015: 81–100.
  4. Hnilicová H, Nome S, Dobiášová K et al. Comparison of alcohol consumption and alcohol policies in the Czech Republic and Norway. Cent Eur J Public Health 2017; 25(2): 145–151.
  5. Voas RB, Fell JC. Preventing alcohol-related problems through health policy research. Alcohol Res Health 2010; 33(1–2): 18–28.
  6. Pfauser L. Zdravotní priority estonského předsednictví. Tempus medicorum 2017; 26(10): 38.
  7. Pennay A, Lubman D, Frei M. Alcohol: prevention, policy and primary care responses. Aust Fam Physican 2014; 43: 356–361.
  8. United European Gastroenterology. Alcohol and digestive cancer accross Europe: time for change. House of European Gastroenterology, Vídeň, 2017.
  9. Anderson P, Møller L, Galea G. Alcohol in the European Union: consumption, harm and policy approaches. World Health Organization, Kodaň, 2012.
  10. Allamani A, Pepe P, Baccini M et al. Europe. An analysis of changes in the consumption of alcoholic beverages: the interaction among consumption, related harms, contextual factors and alcoholic beverage control policies. Subst Use Misuse 2014; 49(12), 1692–1715.
  11. Craplet M. Alcohol policy in France. Between tradition and paradoxes. ANPAA, Eurocare, CH4V. Dostupné na: https://intra.tai.ee/images/eventlist/events/27-11-15-alkokonverents_4_craplet.pdf
  12. Chief Medical Officer. Alcohol Guidelines Review – Report from the Guidelines Development Group to UK, 2016. Dostupné na: www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/545739/GDG_report-Jan2016.pdf.
  13. Xin X, Chaloupka FJ. The effects of prices on alcohol use and its consequences. Alcohol Res Health 2011; 34(2), 236–246.
  14. Hope A. The influence of alcohol industry on alcohol policy in Ireland. Nordic Studies on Alcohol and Drugs 2006; 63: 467–481.
  15. Moodie R, Stuckler D, Monteiro C et al. Profits and pandemics: prevention of harmful effects of tobacco, alcohol, and ultra-processed food and drink industries. Lancet 2013; 381: 670–679.

16. Nicholls JQ. Liberties and licenses. Alcohol in liberal thought. Int J Cult Stud 2006; 9(2): 131–151.

  1. Savell E, Fooks G, Gillmore AB. How does the alcohol industry attempt to influence marketing regulations? A systematic review. Addiction 2016; 111(1): 18–32.
  2. Rehm J, Shield KD, Joharchi N, Shuper PA. Alcohol consumption and the intention to engage in unprotected sex: systematic review and metaanalysis of experimental studies. Addiction 2012; 107: 51–59.
  3. WHO. Noncommunicable diseases: key facts. WHO 2015. Dostupné na: www.who.int/mediacentre/factsheets/fs355/en
  4. Richter J. Vybrané druhy kriminality páchané pod vlivem alkoholu a drog. Rigorózní práce. Právnická fakulta UK, Praha, 2013.
  5. Štefunková M. Alcohol, násilí a kriminalita z kriminologické perspektivy. Adiktologie 2012; 12(2): 128–136.
  6. Cipriani F, Landucci L. Alcohol-related mortality and morbidity data sources and a tentative analysis of alcohol-related mortality in Europe. In: Bloomfield K et al. Alcohol Consumption and Alcohol Problems among Women in European Countries. Project Final Report. Institute for Medical Informatics, Biostatistics & Epidemiology, Free University of Berlin, Berlín, 1999: 205–234.
  7. McKee M, Britton A. The positive relationship between alcohol and heart disease in eastern Europe: potential physiological mechanisms. J R Soc Med 1998; 91(8): 402–407.
  8. Baan R, Straif K, Grosse Y et al. Carcinogenicity of alcoholic beverages. Lancet Oncol 2007; 8(4): 292–293.
  9. Chen WY, Rosner B, Hankinson SE et al. Moderate alcohol consumption during adult life, drinking patterns, and breast cancer risks. JAMA 2011; 306(17): 1884–1890.
  10. ÚZIS. Novotvary 2014 ČR. Ústav zdravotnických informací a statistiky, Praha, 2015.
  11. Abel EL, Sokol RJ. Incidence of fetal alcohol syndrome and economic impact of FAS-related anomalies. Drug Alcohol Dependence 1987: 51–70.
  12. Šmídová I. Spotřeba alkoholu a její vliv na ekonomiku ČR. Doktorská práce. Lékařská fakulta MU, Brno, 2013.
  13. Norström T, Ramstedt M. Mortality and population drinking: a review of the literature. Drug Alcohol Rev 2005; 24(6): 537–547.
  14. Jaslow R. Red wine researcher Dr. Dipak K. Das published fake data: UConn. CBS, 2012 Jan 12. Dostupné na: www.cbsnews.com/news/red-wine-researcher-dr-dipak-k-das-published-fake-data-uconn
  15. OECD. Tackling harmful alcohol use country note – Czech Republic. OECD, 2012. Dostupné na: www.oecd.org/czech/Tackling-Harmful-Alcohol-Use-Czech-Republic-en.pdf
  16. Váňová A, Skývová M, Csémy L. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2016. SZÚ, Praha, 2017. Dostupné na: www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/uzivani_tabaku_2016_17_7.pdf
  17. SANEP. Téměř desetina Čechů připouští závislost na alkoholu, patrný je i nárůst alkoholismu u dětí. SANEP, Praha, 2015. Dostupné na: www.protext.cz/zprava.php?id=23577
  18. ČTK. Čeští politici neřeší dopady konzumace alkoholu, stěžuje si expert Světové zdravotnické organizace. ČTK, Praha, 20. 10. 2016. Dostupné jako převzaté na: http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/cesti-politici-neresi-dopady-konzumace-alkoholu-stezuje-si-expert-zdravotnicke-organizace-1324260
  19. Blažková T. Česká kultura je proalkoholní, tvrdí primář adiktologie. iDnes.cz, Praha, 19. 5. 2016. Dostupné na: https://praha.idnes.cz/petr-popov-rozhovor-cesi-alkohol-dq7-/praha-zpravy.aspx?c=A160519_2247319_praha-zpravy_rsr
  20. Chomynová P, Csémy L, Grolmusová L, Sadílek P. European school study on alcohol and drugs ESPAD: Results of the survey in the Czech Republic 2011. Úřad vlády ČR, Praha, 2014.
  21. Chomynová P, Csémy L. Dostupnost alkoholu a mládež: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Příspěvek přednesený na národní konferenci Alkohol a jeho společenské dopady v ČR. Úřad vlády ČR, Praha, 20. 10. 2016.
  22. Chomynová P, Csémy L, Mravčík V. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2015. Zaostřeno 2016; 14: 1–16.
  23. Zima T. Metabolizmus alkoholu a jeho důsledky pro poškození organizmu. Adiktologie 2006; 6(2): 152–161.
  24. Csémy L, Nešpor K. Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek. Vitalia.cz, 31. 7. 2013. Dostupné na: www.vitalia.cz/clanky/ctvrtina-mladych-cechu-si-vypiji-mozek/?ic=articles-related&icc=item-6
  25. ÚZIS ČR. Zemřelí 2015. ÚZIS, Praha, 2016.
  26. Šeblová J, Knorr J. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Grada, Praha, 2013.
  27. ÚZIS ČR. Závažné dětské úrazy v letech 2010–2015. ÚZIS, Praha, 2016. Dostupné na: http://docplayer.cz/21906152-Detske-urazy-v-cr-v-letech-2010-2015-nove-udaje-za-rok-2015.html
  28. Juríčková L, Ivanová K, Dobiáš M et al. Manner of death of older people with regard to blood alcohol concentration. Cent Eur J Public Health 2017; 25(4): 266–70.
  29. Salaspuro V, Salaspuro M. Synergistic effect of alcohol drinking and smoking on in vivo acetaldehyde concentration in saliva. Int J Cancer 2004; 111(4): 480–483.
  30. Prabhu A, Obi KO, Rubenstein JH. The synergistic effects of alcohol and tobacco consumption on the risk of esophageal squamous cell carcinoma: a meta-analysis. Am J Gastroenterol 2014; 109(6): 822–827.
  31. Björnberg A. Euro Health Consumer Index. 2016 Report. Health Consumer Powerhouse, Marseillan, 2017.
  32. OECD. Czech Republic: Country Health Profile 2017, State of Health in the EU. Paris/European Observatory on Health Systems and Policies at OECD, Brusel, 2017. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.1787/9789264283336-en
  33. Cancer Research UK. Pancreatic Cancer Risks and Causes. Cancer Research UK, Londýn, 2017, Dostupné na: www.cancerresearchuk.org/about-cancer/pancreatic-cancer/risks-causes
  34. Gupta S, Wang F, Holly EA, Bracci PM. Risk of pancreatic cancer by alcohol dose, duration, and pattern of consumption, including binge drinking: a population-based study. Cancer Causes Control 2010; 21(7): 1047–1059.
  35. Jadrný P. Kauza Metanol: 117 otrávených, 48 mrtvých, 15 000 litrů závadného alkoholu. Metropolitní deník, 22. dubna 2018. Dostupné na: www.rozhlas.cz/regina/denik/_zprava/kauza-metanol-117-otravenych-48-mrtvych-15-000-litru-zavadneho-alkoholu--1796300
  36. Corrao G, Ferrari P, Zambon A, Torchio P. Are the recent trends in liver cirrhosis mortality affected by the changes in alcohol consumption? Analysis of latency period in European countries. J Stud Alcohol 1997; 58(5), 486–494.
  37. Nome S. Impact of alcohol consumption on selected alcohol-related diseases: comparison of the Czech Republic and Norway. Přednáška na semináři k česko-norskému projektu Health determinats in the Czech Republic and Norway. Evropský dům Praha, 1. 6. 2015.
  38. ČSÚ. Demografická ročenka České republiky 2016. ČSÚ, Praha, 2017.
  39. ÚZIS. Psychiatrická péče 2016, ÚZIS, Praha, 2017.
  40. Duchoňová K. Když dojde k narušení paměti. Zdravotnické noviny, Pacientské listy, 25. 10. 2010. Dostupné na: https://zdravi.euro.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/kdyz-dojde-k-naruseni-pameti-455246
  41. Topinka D. Domácí násilí z perspektivy aplikovaného výzkumu. Základní fakta a výsledky. SocioFactor, Ostrava, 2016.
  42. Kredátus J, Sedlák J. Alkohol a domácí násilí. Psychologická poradna, Brno, 2007. Dostupné na: www.cmps.ecn.cz/pd/2006/texty/pdf/kredatus_sedlak.pdf
  43. Topinka D. Zpráva o příčinách umisťování dětí mimo vlastní rodinu z perspektivy orgánů sociálně-právní ochrany dětí. SocioFactor, MPSV ČR, Praha, 2017.
  44. MPSV ČR. Vyhodnocení průzkumu řešení bezdomovectví v obcích s rozšířenou působností. MPSV ČR, Praha, 2016. Dostupné na: www.mpsv.cz/files/clanky/24488/Vyhodnoceni_pruzkumu_reseni_bezdomovectvi_v_obcich_s_rozsirenou_pusobnosti.pdf
  45. ČTK. Česko se drží na špici indexu neřesti, vede v užívání marihuany. ČTK, Praha, 29. 7. 2013. Dostupné převzaté na: https://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/cesko-se-drzi-na-spici-indexu-neresti-vede-v-uzivani-marihuany-1002373
  46. Petter O. Czech Republic named most unhealthy country in the world. Independent, Londýn, 25. 9. 2017. Dostupné na: www.independent.co.uk/life-style/health-and-families/czech-republic-most-unhealthy-country-world-diet-drink-food-exercise-smoking-drinking-a7966306.html
  47. Kubínová B. Výzva: Bývalý „čistokrevný alkáč“ se snaží zachránit další životy. Seznam.cz, Praha, 21. 7. 2018. Dostupné na: www.seznamzpravy.cz/clanek/byvaly-cistokrevny-alkac-josef-formanek-se-snazi-zachranit-dalsi-zivoty-alkoholismus-se-tyka-skoro-kazde-ceske-rodiny-52430?menu--open
  48. WHO. Global status report on alcohol and health. WHO, Ženeva, 2014. Dostupné na: http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/112736/1/9789240692763_eng.pdf
  49. Bussiness Insider. Here’s how much it costs to grab a beer around the world. Axel Springer, New York, 10. 5. 2017. Dostupné na: www.businessinsider.com/cost-of-beer-around-the-world-2017-5
  50. Česká televize. Koupit si alkohol na internetu není pro děti problém. Česká televize, Praha, 10. 11. 2014. Dostupné na: https://ct24.ceskatelevize.cz/media/1010159-koupit-si-alkohol-na-internetu-neni-pro-deti-problem
  51. MZ ČR. Zdraví 2020: Akční plán 4c k omezení škod působených alkoholem. MZ ČR, Praha, 2015. Dostupné na: www.mzcr.cz/Admin/_upload/files/5/akční plány - přílohy/AP 04c_rev AV.pdf
  52. Lai T, Habicht J. Decline in alcohol consumption in Estonia: combined effects of strengthened alcohol policy and economic downturn. Alcohol & Alcoholism 2011; 46(2): 200–203.
  53. Ministry of Social Affairs, Republic of Estonia. Short overview of Estonian alcohol policy. EU2017.ee, Talin, 2017. Dostupné na: www.eu2017.ee/sites/default/files/2017-07/Short overview of Estonian Alcohol policy.pdf
  54. Woodhouse J. Alcohol: Minimum pricing. Briefing Paper Number 5021. UK Parliament, Londýn, 9. 3. 2018. Dostupné na: www.parliament.uk/commons-library
  55. Rossow I, Storvoll EE. Long-term trends in alcohol policy attitudes in Norway. Drug Alcohol Rev 2014; 33(3): 220–226.
  56. Matrai S, Casajuana Ch, Allamani A et al. The relationships between the impact of alcoholic beverage control policies, selected contextual determinants, and alcohol drinking in Spain. Subst Use Misuse 2014; 49: 1665–1683.
  57. Wood S, Bellis M. Socio-economic inequalities in alcohol consumption and harm: evidence for effective interventions and policy across EU countries. European Union, Brusel, 2017.
  58. Congress of the USA. Alcoholic Beverage Labeling Act of 1988. Dostupné na: www.govtrack.us/congress/bills/100/s2047
  59. Hassan LM, Shiu E. Alcohol warning labels: a review and research agenda. In: Rossi P (ed). Marketing at the Confluence between Entertainment and Analytics. Developments in Marketing Science: Proceedings of the Academy of Marketing Science. Springer, Cham, 2017. Dostupné na: https://doi.org/10.1007/978-3-319-47331-4_101
  60. Moreno JM, Harris ME, Breda J et al. Enhanced labelling on alcoholic drinks: reviewing the evidence to guide alcohol policy. Eur J Public Health 2013; 23(6): 1082–1087. Dostupné na: https://doi.org/10.1093/eurpub/ckt046
  61. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K et al. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2016 (Annual Report on Drug Situation 2016 – Czech Republic). Úřad vlády ČR, Praha, 2017.
  62. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K et al. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2012 (Annual Report on Drug Situation 2012 – Czech Republic). Úřad vlády ČR, Praha, 2013.
  63. MZ ČR. Experti Světové zdravotnické organizace navštívili Ministerstvo zdravotnictví ČR. Tisková zpráva. MZ ČR, Praha, 13. 7. 2018. Dostupné na: www.mzcr.cz/dokumenty/experti-svetove-zdravotnicke-organizace-navstivili-ministerstvo-zdravotnictvi-cr_15773_1.html
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se