Profesní problematika v alergologii
Praha, 11. listopadu 2010


Autoři: Bronislava Novotná
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2011; 150: 194-195
Kategorie: Sjezdy

V Lékařském domě v Praze 11. listopadu 2110 se konala pracovní schůze společnosti České alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) na téma Profesní problematika v alergologii, kterou moderovala MUDr. Bronislava Novotná Ph.D a doc. MUDr. Milan Teřl, PhD. Na účasti k přednáškám byl pozván tým prof. MUDr. Daniely Pelclové, CSc. z Kliniky nemocí z povolání 1. LF UK. V České republice jsou profesní astma a rýma uvedeny v seznamu nemocí z povolání v příloze nařízení vlády ČR č. 290/1995 Sb. a podle toho jsou posuzovány a příslušně odškodněny. První přednáška prof. Pelcové „Úvod do problematiky chorob z povolání se zaměřením na alergózy“ nás seznámila s tím, že v České republice existuje Národní registr nemocí z povolání, kde respirační choroby jsou zastoupeny 6,2 %. V roce 2008 byla incidence chorob z povolání 1,4/100 000 obyvatel, ale v roce 2002 to bylo 3,1/100 000. Tento pokles je vysvětlován ekonomickými a zvláštními existenčními zájmy pacientů, kteří si tuto problematiku nepřejí řešit i za cenu poškození zdraví. A dále útlumovými programy v české společnosti v některých odvětvích (zemědělství, průmyslu). Druhou přednášku „Statistika profesních onemocnění – alergóz a jejich vývojové rysy“. „Zdravotníci a nemoci z povolání“ přednesla as. MUDr. Zdenka Fenclová. Diagnóza astma bronchiale jako choroba z povolání je hlášena pro 15–88 případů/rok a alergické rýmy 8–57 případů/rok, podle regionů. Převažují ženy (63 % pro astma a 69 % pro profesní rýmu). Co se týče profesí, 1. místo obsadili zaměstnanci potravinářství a zdravotnictví se umístilo na 4. místě. Nejčastější příčinou profesního astmatu a rýmy je mouka a obilí. Desinfekční prostředky jsou příčinou ve 3 % případů. Věk, kdy jsou obě choroby hlášeny, je mezi 45 až 49 lety. Čtyři roky jsou nejčastější dobou expozice před vznikem klinických potíží. Mezi zdravotníky s profesním astmatem je nejvíce (12 %) kolegů z chirurgických oborů, 5 % z interních oborů a v 44 % není specializace uvedena. Nejčastějším alergenem je latex a dezinfekce. Více jsou postiženy zdravotní sestry než lékaři (v 62 %). Profesní alergická rýma na chemické látky, jako je chloramin nebo jodové látky, se objevuje po 5 letech expozice. Obecně bylo v diskuzi konstatováno, že klesá počet hlášených případů z výše uvedených ekonomických existenčních důvodů pacientů. Třetím sdělením nás MUDr. Pavlína Klusáčková uvedla do problematiky „Možností časné diagnózy profesionálního astmatu a rýmy“. Představila publikovaný návrh společností pracovního lékařství, Doporučený postup při diagnostice profesionálního astmatu v ČR vydaný v roce 2010 v časopisu Pracovní lékařství (2010; 62(2): 82–87) a s Dodatkem k doporučenému postupu od MUDr. Zdeny Hajdukové. K tomuto návrhu proběhla bohatá diskuze a bude připraveno oficiální vyjádření společnosti ČSAKI. Další sdělení přednášeli alergologové. MUDr. Bronislava Novotná, Ph.D. z alergologie IGEK LF MU v Brně se zamýšlela nad tématem „Alergologická praxe – riziko vzniku chorob z povolání?“ Alergolog i jeho zdravotní sestra jsou ve své práci vystaveni expozici nejen běžným alergenům, jako je latex a desinficienica, ale i alergenům, se kterými pracuje. Jde o diagnostické alergeny k provádění kožních testů a alergeny používané k léčbě alergií (specifická alergenová imunoterapie) tj. léčba alergenovými vakcínami. Prezentovala kazuistiku profesního astmatu i rýmy vzniklé na alergologické ambulanci. Dále doc. MUD. Milan Teřl, Ph.D. z Plicní kliniky LF UK v Plzni v přednášce „Role alergologa v diagnostice profesního astmatu“ nás upozornil na důležitost správné anamnézy pracovního prostředí, zvláště u nově vzniklého onemocnění v dospělosti. A dále upozornil na dostupné internetové adresy, kde je možné zjistit přítomnost alergenů, které se vztahují k určitým profesím (www.occupationalasthma.com/referencies.aspx). Program uzavřela prof. MUDr. Daniela Pelcová, CSc. „Nemoci z povolání – trendy, novinky z kongresu ERS v Barceloně“. Možnosti diagnostiky pomocí provokačních testů jsou stále omezené, proto jsou hledány nové cesty. Jednou z nich je analýza buněk v indukovaném sputu před a po provokaci v pracovním prostředí. Pro vyšetřování FeNO ve vydechovaném vzduchu jsou zatím limitované informace.

MUDr. Bronislava Novotná, Ph.D., vedoucí alergologické ambulance
Interní hepatogastroenterologická klinika LF MU a FN Brno
e-mail: bnovotna@fnbrno.cz


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se