What is Arterial Hypertension? Lessons to be Drawn from Fifty Years of Research and Therapy
Over the past years the understanding of the pathogenesis of hypertension has increased considerably and many new antihypertensive drugs have been introduced. However, only a minority of patients are treated effectively and there is still concern about full potential for reversing coronary heart disease in hypertensive patients. It is necessary to distinguish between the treatment of a hypertensive population selected in prospective studies and a representative individual patient. The heterogeneity of the population, the individual variability of blood pressure and the rigid numerical criteria to define hypertension and normotension are the main sources of errors and false evaluations. In the future, ambulatory blood pressure measurement devices and better designed trials that conform better to clinical practice will be introduced. Moreover, initiation of antihypertensive treatment, choice of drugs and their doses and combinations should not be based on the number of millimetres of mercury but rather on a careful evaluation of the pathogenetic mechanism and risk factors, since hypertension is not an isolated elevation of blood pressure; it rather is a metabolic impairment of tissue function at the cellular level, genetically conditioned and triggered by various endogenous and external factors.
Key words: arterial hypertension, ambulatory blood pressure, variability of blood pressure, dippers/non-dippers, ultradian rhythms, clinical studies, pharmacotherapy, bosentan, mivazerol.
Autoři: P. Jerie Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 1998; : 739-742 Kategorie: Články
V posledních letech byly podstatně prohloubeny znalosti o patogenezi hypertenze a rozšířily se i možnosti medikamentózní terapie. Přesto není léčba hypertoniků uspokojivá, a to jak z hlediska účinnosti, tak pokud jde o záchyt pacientů. Navíc chybí definitivní průkaz korelace mezi snížením krevního tlaku a poklesem morbidity a mortality na koronární chorobu srdeční. Heterogenita vyšetřované populace, individuální variabilita krevního tlaku a pouhé číselné vymezení hranice mezi hypertenzí a normotenzí jsou zdrojem nejčastějších chyb při vyhodnocování a interpretaci výsledků velkých multicentrických studií, jež nelze přenášet na individuálního pacienta. V budoucnosti bude proto nutné vyloučit vliv kolísání tlaku tím, že bude registrován 24hodinový ambulantní krevní tlak přístroji s digitální registrací, že protokoly studií budou vypracovávány na základě klinických zkušeností a s ohledem na praxi, a to tak, aby jejich výsledky byly navzájem srovnatelné. Medikamentózní terapie hypertenze se nemá řídit primárně jen výškou krevního tlaku, nýbrž klinickým obrazem. Musí být zaměřena na etiologii onemocnění i rizikové faktory. Nejde totiž jen o zvýšení krevního tlaku, nýbrž o syndrom - komplexní metabolickou poruchu na buněčné bázi, geneticky podmíněnou, projevující se klinicky za spoluúčasti endogenních i zevních faktorů.
Klíčová slova: arteriální hypertenze, ambulantní krevní tlak, variabilita TK, dippers/non-dippers, ultradiánní rytmy, klinické studie, medikamentózní léčba, bosentan, mivazerol.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
