ČESKÉ SOUHRNY


Vyšlo v časopise: ACTA CHIRURGIAE PLASTICAE, 47, 1, 2005, pp. 28-29

Historie Popáleninového centra FNsP Ostrava

Tymonová J.

Úvodní text bez souhrnu

Naše první zkušenosti s Integrou

Tymonová J., Adámková M., Klosová H., Kadlčík M., Zámečníková I.

Výhody použití Integry vedly k rozšíření její aplikace nejen k řešení rozsáhlých popáleninových traumat, ale také do oblasti rekonstrukční chirurgie po popálení, a v zahraničí i do všeobecné rekonstrukční chirurgie. V Popáleninovém centru FNsP Ostrava byla Integra poprvé použita v březnu 2003, od té doby bylo s její pomocí operováno 7 pacientů ve 14 lokalizacích, u 4 z nich byly korigovány jizvy po popálení – na krku, v axile, 2x na trupu, 2x v podkolení a 1x v meziprstním prostoru. U 3 pacientů byla umělá kůže aplikována po nekrektomii – u sedmiměsíčního a dvouletého dítěte s rozsahem popálení 25 % tělního povrchu ( 2x na trupu, 1x na horní a 2x na dolní končetině ) a u dospělé ženy na krku a v axile při menším rozsahu popálení. Jizvy jsme hodnotili za 1 rok od operace. Tento limit splnili 2 pacienti. Kosmetický vzhled byl u obou dobrý, dobrý funkční výsledek jsme zaznamenali po rekonstrukci axily, po rekonstrukci v krční oblasti a po nekrektomii na krku a v axile byly výsledky průměrné. Průměrné funkční výsledky si vysvětlujeme nedokonalou spoluprací obou pacientek při imobilizaci a následné rehabilitaci.

Chirurgické řešení elektrotraumat místní lalokovou plastikou

Crkvenjaš Z., Tymonová J., Adámková M., Kadlčík M., Klosová H., Zámečníková I.

Elektrotraumata tvoří závažnou kapitolu popáleninové medicíny, přestože nejsou příliš četná. Jedná se o popálení nevelkého rozsahu, avšak často hluboká, doprovázená systémovými komplikacemi. U většiny takto postižených pacientů je nutné chirurgické řešení spočívající ihned po přijetí v escharotomii, fasciotomii a debriedementu devitalizovaných tkání, následně v nekrektomii popálených ploch a uzávěru defektu přímou suturou, DE štěpem nebo lalokovou plastikou. Obsahem našeho sdělení jsou kazuistiky 3 pacientů, u kterých byly lokální ztráty měkkého krytu v celé tloušťce řešeny místní lalokovou plastikou.

Všichni 3 pacienti se zhojili primárně a stav nevyžadoval další korekce laloků. Konečné výsledky funkční i estetické jsou při vhodném použití místní lalokové plastiky velmi dobré.

Popálení v dětském věku

Zámečníková I., Štětinský J., Tymonová J., Kadlčík M.

Autoři zpracovali soubor 580 dětských pacientů ve věku do 15 let hospitalizovaných v Popáleninovém centru FNsP Ostrava v letech 1999-2003. Zaměřili se na mechanismus úrazu v závislosti na věku dítěte a na rozsah, hloubku, lokalizaci a lokální léčbu popálení v závislosti na mechanismu úrazu.

Soubor byl rozdělen na 4 věkové skupiny: do 2 let, 2-5 let, 5-10 let a 10-15 let. Z mechanismů úrazů autoři sledovali opaření horkými tekutinami, popálení kontaktem s horkým předmětem, elektrickým proudem, výbuchem a hořením šatstva.

V nejnižší věkové kategorii velmi výrazně převažuje opaření, ve 2. věkové skupině přibývá popálení kontaktem, u dětí ve věku 5-10 let se zvyšuje procento úrazů vzniklých hořením oděvu a v nejstarší věkové skupině dochází k nárůstu počtu poranění zapříčiněných výbuchem.

Popálení hořením šatstva má největší průměrný rozsah, většina ploch je hlubokých, lokalizováno bývá na více částech těla a operační léčbu si vyžádala téměř polovina případů. Opaření je průměrným rozsahem na 2. místě, na více než polovině ploch je však poranění povrchního charakteru, převažující lokalizace je odlišná v jednotlivých věkových skupinách a chirurgicky byla léčena přibližně pětina případů. Při výbuchu hořlavin zaznamenali autoři popálení nepříliš velkého průměrného rozsahu, zaujímající 3. místo, převážně povrchního charakteru, nejčastěji postižena bývá hlava, trup a horní končetiny, operován nebyl žádný paciant. Popálení vzniklá kontaktem s horkým předmětem jsou malého rozsahu, více než polovina ploch je hluboká, nejčastěji lokalizována na horních končetinách, operační léčba byla nutná téměř v polovině případů. Nejmenší svým průměrným rozsahem jsou popálení vzniklá elektrickým proudem, v celém rozsahu jsou však hluboká a operovány byly všechny případy.

Kritické a těžké popálení u dětí

Zámečníková I., Tymonová J., Štětinský J., Bakhtary A., Jourová I., Hladík M., Trávníček B.

Autoři prezentují sestavu 279 dětí s těžkým a kritickým popáleninovým traumatem,které byly hospitalizovány na JIP Popáleninového centra nebo dětské resuscitační jednotce FNsP Ostrava v letech 1999 – 2003.

Závažnost popáleninového traumatu u dětí je dána věkem, rozsahem a hloubkou postižení, jeho lokalizací, okolnostmi úrazu a jeho mechanismem, případně jinými závažnými chorobami dítěte.

V rozdělení souboru na dvě části vycházeli autoři z klasifikace dětského popálení na těžké a kritické, a to jak rozsahem, tak lokalizací i jinými okolnostmi. Komplexní terapie rozsáhlých popáleninových traumat u dětí spočívá v odpovídající tekutinové resuscitaci, v adekvátním ošetřování popálených ploch, v analgosedaci a vhodné antibiotické terapii.

Autoři jednoznačně potvrdili, že ve skupině dětí s diagnózou kritického popálení se komplikace vyskytují častěji, celkový průběh je závažnější a vyžaduje více terapeutických výkonů než ve skupině dětí popálených těžce.

Sociální aspekty u hospitalizovaných dětí s popáleninovým traumatem

Čermínová N., Brančíková H.

Nepříznivá sociekonomická situace vede k nárůstu počtu úrazů u dětí přicházejících z rizikového prostředí. Nepřiměřená péče o dítě je podle literatury zařazena do skupin.

Na praktických příkladech jsou doloženy typy chování deprivovaných dětí. Jsou popsány negativní i pozitivní přístupy chování ošetřovatelského personálu k těmto dětem.

Popáleninové trauma u seniorů nad 75 let

Klosová H., Tymonová J., Adámková M.

Práce je retrospektivní analýzou souboru 67 seniorů starších 75 let hospitalizovaných v Popáleninovém centru FNsP Ostrava - Poruba v letech 1999 – 2003.

V daném souboru je sledováno zastoupení mužů a žen, průměrný věk pacientů, nejčastější příčiny a mechanismy vzniku popáleninového traumatu, průměrný rozsah popálení a nejčastěji popálené oblasti. Je posuzována závažnost popáleninového traumatu u sledovaných seniorů, faktory komplikující průběh léčby a jejich vliv na konečný léčebný efekt. Zdůrazněna je nutnost specifického přístupu a individuální léčebné strategie, jakož i komplexnost léčby, a to zejména s ohledem na vedlejší onemocnění, která jsou v této věkové kategorii velmi častá. Konstatována je všestranně vysoká náročnost péče o tyto pacienty, jak po stránce personální, tak i po stránce ekonomické.

Cíle a výsledky léčby, jimiž jsou uzdravení pacienta a jeho návrat do civilního života, jsou značnou měrou determinovány a limitovány výše uvedenými faktory. Avšak každý, byť i jen částečný úspěch léčby nutno vnímat pozitivně, neboť pro pacienta, především z hlediska schopnosti sebepéče a celkové kvality života, může být naprosto zásadní.

První zkušenosti s užitím Vacuum Assisted Closure při léčení kožních defektů v Popáleninovém centru

Adámková M., Tymonová J., Zámečníková I., Kadlčík M., Klosová H.

Metoda Vacuum Assisted Closure (VAC®) byla vyvinuta počátkem 90. let Morykwasem a Argentou k léčení tkáňových defektů. Na našem pracovišti byla metoda poprvé použita v roce 2004 u 6 nemocných ve věku 54 – 91 let léčených 2x pro bércový vřed, 2x pro kožní ztrátu při zánětu na podkladě infekce, 1x pro hluboké popálení u vysoce rizikového pacienta a 1x pro hluboký defekt vzniklý iatrogenním poškozením. U všech nemocných došlo ke zlepšení prokrvení, což umožnilo brzkou dermoepidermální transplantaci.


Štítky
Chirurgie plastická Ortopedie Popáleninová medicína Traumatologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se