Obezita jako kardiovaskulární riziko
Zdravotní – a především kardiovaskulární – rizika spojená s obezitou či nadváhou shrnul profesor Aleš Linhart. Věnoval se rovněž výsledkům zkoumání redukce tělesné hmotnosti na snížení KV rizik.
Komorbidity spojené s obezitou
V roce 2019 mělo v Česku obezitu/nadváhu 68,1 % mužů a 51,9 % žen. Je přitom dobře doloženo, že obezita zvyšuje kardiovaskulární (KV) riziko. S rostoucí hodnotou body mass indexu (BMI) také klesá předpokládaná délka dožití – zatímco jedinec s normálním BMI má šanci na dožití 70 let asi 80 %, při BMI 35–40 kg/m2 klesá tato šance zhruba na 60 % a při BMI 40–50 kg/m2 na 50 %. Důvodem je fakt, že obezita je spojená s řadou komorbidit. Můžeme je rozdělit na kardio-metabolické (diabetes mellitus 2. typu [DM2], hypertenze, dyslipidémie, ischemická choroba srdeční [ICHS], cévní mozková příhoda [CMP], srdeční selhání [HF], trombóza, plicní embolie, dna, astma, jaterní steatóza spojená s metabolickou dysfunkcí [MASLD], žlučové kameny, neplodnost, maligní nádory), mechanické (inkontinence, artróza, obstrukční spánková apnoe [OSA], chronické bolesti zad, omezení fyzické funkčnosti) a psychické (deprese, anxiozita).
Vyčíslení rizik
Z kardiologického hlediska je významným faktem, že s rostoucím BMI stoupá riziko KV příhod. Projekt zahrnující téměř 200 tisíc osob ukázal, že celoživotní riziko KV příhody je v porovnání s jedinci s normálním BMI (20–25 kg/m2) v případě nadváhy (BMI 25–30 kg/m2) relativně zvýšené o 21 %, v případě obezity (BMI 30–39,9 kg/m2) o 67 % a při BMI ≥ 40 kg/m2 dokonce 3,14násobně u mužů a o 32 %, resp. o 85 %, resp. 2,53násobně u žen. K tomuto riziku přispívají vzájemné kardio-metabolické interakce poruch často se vyskytujících současně s obezitou, jakými jsou hypertenze, DM2, dyslipidémie, ateroskleróza, ICHS, srdeční selhání, MASLD nebo chronické onemocnění ledvin (CKD). Nadváha/obezita ale zvyšuje riziko KV příhod i při absenci jiných metabolických abnormalit.
Obezita také významně zvyšuje riziko srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí levé komory (HFpEF). Vzniká v důsledku interakce komorbidit (obezita, DM2, hypertenze), které vedou k sekundárním poruchám (ICHS, CMP, OSA, fibrilace síní [FiS]) a následkem je rozvoj HFpEF. Dokládají to studie s pacienty s HFpEF (průměrného věku 72 let), které ukazují průměrný BMI kolem 30 kg/m2, přítomnost hypertenze zhruba u 90 % jedinců, DM2 u 41–49 % a pokles renálních funkcí (eGFR < 60 ml/min/1,73 m2) asi u 50 %.
Dalšími kardiologickými komplikacemi obezity jsou arytmie a náhlá srdeční smrt. Prokázáno je zvýšené riziko FiS a podle 2 velkých databází (Jižní Korea a UK Biobank) připadá na každé zvýšení BMI o 5 kg/m2 zvýšení rizika náhlé srdeční smrti o 16 %.
Vliv redukce tělesné hmotnosti na KV riziko
Redukce tělesné hmotnosti pomocí intervence stran životního stylu podle dat z UK Biobank prokazatelně přispívá ke snížení rizika hypertenze, OSA, osteoartrózy a CKD, nebyl však prokázán příznivý vliv na snížení rizika infarktu myokardu (IM), HF a FiS. Jediná studie, která ukázala příznivý vliv redukce tělesné hmotnosti na prodloužení přežití bez FiS, byla LEGACY se 1415 pacienty s BMI > 27 kg/m2, u nichž dlouhodobé snížení hmotnosti pomocí cíleného programu o ≥ 10 % vedlo k 6násobnému zlepšení přežití bez FiS.
Ostatní výzkumy takový efekt neprokázaly. Ve studii Look AHEAD u pacientů s DM2 a obezitou/nadváhou nevedla redukce hmotnosti pomocí intervenčních programů ke snížení rizika velkých KV příhod (IM, CMP, hospitalizace pro anginu pectoris, KV mortalita). Metaanalýza 54 randomizovaných kontrolovaných studií s 30 206 účastníky neprokázala vliv snížení tělesné hmotnosti prostřednictvím cílených intervencí na pokles KV mortality ani rizika KV příhod. Důvodem může být pozdní zásah nebo selhání dlouhodobého udržení redukce hmotnosti. To by mohla vyřešit farmakologická léčba obezity jako součást KV prevence zahrnující kompenzaci dyslipidémie, DM2, hypertenze, endotelové dysfunkce a prevenci trombózy.
MUDr. Zuzana Zafarová
redakce proLékaře.cz
Zdroj: Linhart A., Šoupal J., Brunerová E. Léčba nadváhy a obezity... proč a jak? XXXIII. kongres ČKS, 28. 4. 2025.
