Jak zacházet s rFVIIa v praxi? Vodítko a poučení nabízejí i kazuistiky
S poslední prezentací v rámci webináře vystoupil znovu profesor Daniel Surbek z univerzitní nemocnice v Bernu. Přiblížil v ní dvě kazuistiky svých pacientek, na kterých demonstroval, za jak obtížných situací může být řešením podání rekombinantního aktivovaného faktoru VII (rFVIIa).
Kazuistika 1
V prvním případě se jednalo o ženu, která za sebou měla vaginální porod ve 40. gestačním týdnu s epidurální anestezií a během porodu nedošlo k žádným abnormalitám. Narodila se zdravá dívka s porodní hmotností 3600 g, Apgar 9-10-10, pH pupečníkové krve 7,24. Nicméně další průběh porodu byl komplikován lacerací pochvy a jako profylaxe poporodního krvácení byl intravenózně podán karbetocin 100 µg. Po trakci pupečníku došlo k porodu placenty navzdory atonii dělohy. Vzhledem k poporodnímu krvácení byla intravenózně podána kyselina tranexamová, dále žena dostala oxytocin a objemovou resuscitaci, krvácení však přetrvávalo.
Žena byla transferována z porodního na operační sál. Dostala prostaglandiny i.v. (sulproston) a byla provedena vaginální i cervikální revize i kyretáž v epidurální anestezii, při níž nebyla zjištěna přítomnost zbytků placenty. Pacientka byla stabilizovaná, ale krvácení pokračovalo. Podání 2 jednotek erymasy a zavedení balónkového katétru pod kontrolou ultrazvuku krvácení pouze zmírnilo. Teprve intravenózní aplikace rFVIIa v dávce 60 µg/kg bolusově vedla k zastavení krvácení. Nebyla tedy nutná laparotomie. Pacientka v dalším průběhu vyžadovala ještě další transfuzi erymasy.
Jako stabilizovaná bez dalšího krvácení byla převezena na porodní sál pro poporodní a pooperační dohled. Po 24 hodinách byl odstraněn balónkový katétr a krvácení již bylo hodnoceno jako normální. Vzhledem k nízké koncentraci hemoglobinu (88 g/l) bylo ještě intravenózně podáno železo.
Kazuistika 2
Druhý prezentovaný případ se týkal ženy, která podstoupila elektivní císařský řez ve 36. gestačním týdnu vzhledem k placenta praevia. Aktuálně nekrvácela, nebylo podezření na placenta accreta. Předchozí porod byl spontánní a v termínu.
Porod dítěte císařským řezem proběhl bez problémů, novorozený chlapec měl hmotnost 2800 g, Apgar 5-8-9, pH pupečníkové krve bylo 7,21. Žena dostala intravenózně karbetocin 100 µg jako profylaxi poporodního krvácení.
Při manuálním odstraňování placenty se nicméně vyskytly komplikace, byla proto provedena kyretáž zbývající placentární tkáně. Nicméně došlo ke zvýšenému krvácení z placentárního lůžka v nižším děložním segmentu. K zástavě krvácení byla intravenózně podána kyselina tranexamová, dále objemová resuscitace a nakonec i 1 jednotka erymasy. Pro pokračující krvácení bylo zahájeno i.v. podávání prostaglandinu (sulprostonu) až do zlepšení tonu dělohy. Následně lékaři provedli kompresní děložní sutury v dolním segmentu a zároveň podali rFVIIa v dávce 60 µg/kg. Poté se krvácení normalizovalo.
Pacientka dostala ještě 2 jednotky erymasy vzhledem k nízké koncentraci hemoglobinu a chirurgickému uzávěru uterotomie; vaginální krvácení a tonus dělohy byly nyní normální. Žena byla stabilizovaná. Bylo rozhodnuto o chirurgickém uzavření břicha a transferu k intermediální péči pro další dohled. Pooperační průběh byl normální, pacientka ještě dostala intravenózně železo kvůli nízké koncentraci hemoglobinu (91 g/l).
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroj: Surbek D. sPPH: two clinical cases to share. Meet the experts: an interactive discussion on use of rFVIIa in severe post-partum haemorrhage (sPPH), 2022 Oct 24.
