VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Genomika může pomoci včasné diagnostice kolorektálního karcinomu
Vznik nádoru a jeho metastatická diseminace jsou umožněny změnami ve fungování genů. Současná genomika zkoumá na molekulární úrovni změny, které definují různá stadia progrese k malignitě. Identifikace markerů těchto změn potom může pomoci se včasnou detekcí onemocnění.
Novinky Molekulární biomarkery u roztroušené sklerózy
Diagnostika roztroušené sklerózy je složitá, protože neexistuje jednoznačný diagnostický test. Ve výzkumu je celá řada biomarkerů, v klinické praxi je ale zatím využitelný jediný – měření hladiny antiAQP4 umožňuje odlišit roztroušenou sklerózu od neuromyelitis optica.
Novinky Hepatitida C může zůstat po mnoho let neodhalena
Infekcí virem hepatitidy C trpí až 3 % světové populace. Je nejčastější příčinou jaterních onemocnění ve vyspělých zemích, tedy i v České republice.
Novinky Evropa a zubní kaz: Situace se zlepšuje díky fluoridům a novým technologiím
Jak předejít vzniku zubního kazu? Touto otázkou se zabývají lékaři již několik století. K velkému průlomu došlo v 60. letech 20. století, kdy byl objeven účinek fluoridů. Později se však pozitivní trend zastavil. Proč tomu tak je a jaká jsou další východiska v moderní péči o zdraví chrupu?
Novinky Tíže astmatu u dětí je asociována s poruchami dýchání ve spánku
Ve studii, kterou provedl Ross a kolektiv, byla hodnocena korelace mezi obezitou, poruchami dýchání ve spánku (sleep-disordered breathing – SDB) a tíží astmatu ve sledované kohortě dětí vyšetřených na dětské klinice specializované na astma bronchiale.
Novinky Postavení kombinace tří inhalačních léků v terapii chronické obstrukční plicní nemoci
Kombinace dvou bronchodilatancií s inhalačním kortikosteroidem patří mezi méně probádané léčebné modality chronické obstrukční plicní nemoci. Metaanalýza publikovaná v British Medical Journal v roce 2018 hledala odpověď na otázku, zda očekávaný přínos trojkombinace vyvažuje možné vyšší riziko nežádoucích příhod a pneumonie.
Novinky Kožní problematika u pacientů s idiopatickými střevními záněty
Idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel diseases) se mohou manifestovat také na kůži. U Crohnovy nemoci (CD – Crohn’s disease) lze kožní projevy zaznamenat až u 22– 44 % pacientů a patří tak mezi nejčastější extraintestinální manifestaci nemoci. Ke kožním projevů IBD řadíme specifické změny, které mají stejný histopatologický obraz jako CD, dále reaktivní změny s odlišným histopatologickým obrazem, mezi které patří erythema nodosum, pyoderma gangrenosum či aftózní stomatitida, a asociované choroby jako je psoriáza, atopická dermatitida nebo hidradenitis suppurativa. U pacientů s IBD se také setkáváme s problematikou dermatóz v okolí stomie, vzácněji pak dermatóz z malabsorpce či malnutrice. Poslední poměrně důležitou kapitolou jsou dermatózy vzniklé v důsledku léčby IBD. Až u 20 % pacientů s IBD na biologické léčbě se objevují vedlejší kožní reakce. U těchto pacientů nejčastěji zaznamenáváme atopickou dermatitidu, dále pak paradoxní reakce a bakteriální kožní infekce tzv. pyodermie. Za paradoxní reakci považujeme indukci či exacerbaci nemoci (např. psoriázy, palmoplantární pustulózy) v průběhu léčby IBD v důsledku podávaného léku (infliximab, adalimumab), který se běžně používá k léčbě indukované nemoci. Při vzniku kožních projevů není vždy nutné podávaný lék vysadit. Vzhledem k častému výskytu rozmanitých kožních reakcí u pacientů s IBD je vhodná spolupráce gastroenterologa s dermatologem.