VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Kulatý stůl: Jak v Česku zlepšit prognózu pacientů s karcinomem plic?
Každý rok se karcinom plic vyskytne zhruba u 6500 Čechů, z toho přibližně 5400 jich této nemoci podlehne. V Česku se totiž dlouhodobě daří zachytit jen asi 15 % nemocných v operabilním stadiu. Proč je cesta pacienta zdravotním systémem od podezření na karcinom plic přes diagnostiku až k případné operaci tak dlouhá? Jaké další kroky, vyjma zavedení pilotního programu časného záchytu karcinomu plic před 2 lety, by bylo vhodné učinit ve snaze zlepšit prognózu pacientů? O této problematice se diskutovalo na konci listopadu 2023 v rámci kulatého stolu na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Novinky Nové terapeutické možnosti srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin
Srdeční selhání (HF) a chronické onemocnění ledvin (CKD) jsou nezřídka koexistující stavy, které představují závažnou výzvu v klinické praxi. Navíc sdílejí řadu dalších rizikových faktorů, jako jsou hypertenze či diabetes, a jejich vzájemné ovlivňování může výrazně zhoršit prognózu pacienta. Díky novým terapeutickým možnostem, včetně kombinací léčiv s komplementárními účinky, se otevírá naděje na zlepšení léčby i výsledků u této náročné populace pacientů. Profitovat mohou také z nabídky zařazení do klinických studií.
Novinky Specifika COVID-19 u pacientů s roztroušenou sklerózou
Jaké jsou současné poznatky o riziku a průběhu onemocnění COVID-19 u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS), a to i ve vztahu ke konkrétní terapii? A jaká jsou specifická doporučení v léčbě těchto nemocných?
Novinky „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/27
Další srpnová selekce čerstvých „jednohubek“ z klinického výzkumu je připravena k servírování.
Novinky Biomarker NT-proBNP má v praxi široké využití. Usnadněte si jeho vyšetření POCT analyzátorem Afias 1
Potvrdit či vyvrátit diagnózu srdečního selhání (HF) pomocí samotné echokardiografie je příliš zdlouhavé a nákladné. Pokud se ovšem zaměříte na biomarker NT-proBNP, jehož otestování je dostupné, rychlé a snadné, stane se záchyt onemocnění v ambulantním prostředí i na urgentním příjmu mnohem efektivnějším. Toto vyšetření se využívá i při sledování efektu léčby HF. Běžně se k němu dnes používají přístroje pro přímé testování, které najdou své uplatnění i v ambulancích diabetologů v souvislosti s novým screeningovým programem pro záchyt HF u diabetiků. Nedělejte ve své praxi zbytečné kompromisy a vybavte si ji nejmodernějším modelem analyzátoru Afias 1.
Články časopisu Charakteristika a výsledky léčby mladších nemocných s akutní myeloidní leukemií pod 60 let: Analýza reálných dat z české databáze DATOOL-AML
Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v první kompletní remisi vedlo k významnému prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.
Novinky „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/1
První tác s novoročními „jednohubkami“ z výzkumu je právě na stole!