VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
HIV infekce – historie, patoge
Novinky Imunitní trombocytopenie, diagnostika, klasifikace, diferenciální diagnostika
Imunitní trombocytopenii řadíme mezi autoimunitní onemocnění. V poslední době byla publikována nová doporučení stran standardizace terminologie, diagnostických vyšetření a léčebných možností u pacientů s ITP. Podrobná anamnéza, fyzikální vyšetření a krevní obraz hodnocený mikroskopicky zůstávají i dnes základními pilíři diagnostiky ITP. V rámci vyloučení sekundární imunní trombocytopenie je vhodné pro vybrané skupiny pacientů rozšířit diagnostické vyšetření i o stanovení sérologického průkazu infekcí nebo autoimunitních a lymfoproliferativních nemocí.
Novinky Paretické projevy a komplikace u aseptických zánětů CNS
Aseptické záněty centrální nervové soustavy (CNS) mají ve většině případů příznivý klinický průběh, mohou však být komplikovány parézami. V České republice se nejčastěji objevují při neuroborrelióze, klíšťové encefalitidě a herpetických neuroinfekcích. Zásadní je v těchto případech včasná diagnostika, aby mohla být zahájena kauzální léčba, je-li možná. U každého dětského pacienta s paretickými projevy je nutné vyšetření likvoru, i když nemá jiné známky neuroinfekce. U dospělých pacientů by měla být lumbální punkce provedena poté, co je zobrazovacím vyšetřením vyloučena neinfekční příčina parézy (cévní mozková příhoda, nitrolební expanze).
Novinky Antibiotika na nachlazení nezabírají! Jak mohou lékaři pomoci zastavit šíření antibiotické rezistence?
Rezistence bakterií vůči antibiotikům (ATB) představuje jednu z nejtěžších výzev medicíny 21. století. Antibiotika působila v době svého vzniku jako zázračný lék. V posledních letech se však nejen v Česku rozmohlo nadužívání a nesprávné užívání antibiotik, což zvýšilo nárůst rezistentních kmenů způsobujících obtížně léčitelné infekce. Antibiotická rezistence představuje podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jednu z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.
Novinky Cílená protizánětlivá léčba během pandemie COVID-19: Je důvod ji přerušovat?
Objev cílené léčby znamenal velký pokrok v terapii řady zánětlivých onemocnění. S podáváním cílené terapie se však pojí i určitá míra imunosuprese, která může způsobit vyšší náchylnost k infekčním nemocem. Jaké je riziko infekce novým typem koronaviru a měla by být pacientům cílená léčba plošně vysazena? Nebo je naopak protizánětlivé působení těchto léčiv u pacientů s COVID-19 vlastně žádoucí? Na základní otázky se pokusil odpovědět editorial publikovaný v Journal of Dermatological Treatment.
Novinky Léty ověřený ambroxol usnadňuje vykašlávání a zmírňuje kašel
Nejčastější příčinou kašle jsou akutní respirační infekce. U dětí školního věku se za běžný považuje výskyt 7–10 těchto epizod ročně, dospělí jedinci onemocní 2–4× za rok. Při terapii je třeba odlišit suchý dráždivý a produktivní kašel. Základem léčby produktivního kašle jsou mukoaktivní látky. Mezi ně patří i ambroxol, lék s komplexním mechanismem účinku a roky praxe ověřenou bezpečností a účinností.
Novinky Významnost interakce mezi buprenorfinem a inhibitory proteáz nepotvrzena
Vědci při universitě v San Franciscu provedli studii zacílenou na interakční potenciál buprenorfinu.