Cílená protizánětlivá léčba během pandemie COVID-19: Je důvod ji přerušovat?

Úvod

V současné době nejsou dostupná žádná data, která by hodnotila riziko infekce COVID-19 u pacientů s chronickými dermatologickými či jinými onemocněními na cílené protizánětlivé terapii. Guidelines a souhrny údajů o přípravcích sice doporučují vysazení těchto léčiv při výskytu klinicky významné aktivní infekce, v případě zvýšeného rizika přenosu infekce v komunitě ovšem doporučení k jejich vysazení nejsou.

Inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru

Inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α) patří mezi nejčastěji užívaná léčiva v rámci cílené protizánětlivé terapie. Nejsou dostupné specifické důkazy svědčící pro zvýšení rizika nákazy COVID-19 při cílené terapii inhibitory TNF-α. Ačkoli patogen je odlišný, lze zmínit, že u pacientů užívajících inhibitory TNF-α není pozorováno ani vyšší riziko infekce chřipkovými viry v porovnání s běžnou populací.

Inhibitory TNF-α naopak mohou zlepšit klinický průběh infekce novým koronavirem − obdobné hypotézy se objevily již při epidemii SARS. Poškození plic při infekci COVID-19 je alespoň částečně zprostředkováno imunitním systémem a vysokými hladinami TNF-α v rámci takzvané cytokinové bouře. Terapie inhibitory TNF-α by tak mohla přispět k regulaci cytokinové odpovědi organismu a snížit riziko excesivního poškození plicní tkáně. V současnosti dokonce probíhají klinické studie hodnotící účinek adalimumabu v terapii závažných případů pneumonie při COVID-19.

Další cílená léčiva

Specifické důkazy chybějí i pro další skupiny cílených protizánětlivých léčiv, mezi něž patří např. antagonisté interleukinů IL-17 a IL-23. Obdobně jako v případě inhibitorů TNF-α je málo pravděpodobné, že by jejich užívání vedlo k signifikantnímu zvýšení rizika infekce COVID-19. Například při užívání anti-IL-12/23 protilátky ustekinumabu dochází k rozvoji dobré imunitní odpovědi při očkování proti virům chřipky. Ve studiích obecně nebylo pozorováno signifikantní zvýšení rizika infekce u pacientů užívajících antagonisty IL-17 a IL-23 v porovnání s placebem.

Před několika dny navíc byla započata mezinárodní klinická studie fáze III, která bude čítat téměř 330 pacientů a bude hodnotit účinnost antagonisty IL-6 tocilizumabu v terapii pacientů se závažnou pneumonií při onemocnění COVID-19. Toto léčivo se běžně užívá například v terapii středně těžké až těžké revmatoidní artritidy. Studie vznikla v návaznosti na skutečnost, že tocilizumab byl používán u některých pacientů s COVID-19 v Číně a při jeho užití došlo ke zmírnění excesivní imunitní reakce a významnému zlepšení klinického stavu pacientů.

Závěr

Odborníci vyzývají k opatrnosti stran kvapného či neuváženého vysazování jakékoliv cílené terapie, jelikož do současné doby nebylo potvrzeno signifikantní zvýšení rizika a zhoršení průběhu infekce COVID-19 při užívání těchto látek. Naopak se zdá, že některá cílená protizánětlivá léčiva by mohla mít pozitivní účinky. Důležité je individuální posouzení klinických přínosů a rizik pro konkrétního pacienta, pečlivé monitorování a důrazná edukace o preventivních opatřeních snižujících riziko nákazy.

(holi)

Zdroje:
1. Bashyam A. M., Feldman S. R. Should patients stop their biologic treatment during the COVID-19 pandemic. J Dermatolog Treat 2020 Mar 19: 1−2, doi: 10.1080/09546634.2020.1742438 [Epub ahead of print].
2. Keown A. Roche launches phase III study of rheumatoid arthritis drug for COVID-19 pneumonia. BioSpace, 2020 Mar 16. Dostupné na: www.biospace.com/article/roche-launches-phase-iii-study-of-ra-drug-actemra-for-covid-19-pneumonia