Přípravek je v České republice hrazen dospělým pacientům s těžkou formou atopické dermatitidy po selhání (nedostatečné účinnosti) alespoň jednoho ze způsobů konvenční systémové imunosupresivní terapie (s výjimkou kortikosteroidů) nebo u nemocných, kteří systémovou terapií nemohou být léčeni z důvodu intolerance či kontraindikace.
Dupilumab je plně humánní monoklonální protilátka, která inhibuje signální dráhu interleukinů (IL) 4 a 13. IL-4 a IL-13 jsou hlavními faktory zánětlivé reakce typu 2, která se uplatňuje v patogenezi atopické dermatitidy, astmatu a CRSwNP. Bylo prokázáno, že dupilumab prostřednictvím inhibice signální dráhy IL-4/IL-13 vede k poklesu řady mediátorů zánětu typu 2.
V klinických studiích prokázal dupilumab u pacientů s atopickou dermatitidou významné snížení indexu plochy a závažnosti ekzému (EASI-75), vyšší počet pacientů s dosažením čisté nebo téměř čisté pokožky, zmírnění svědění a zlepšení kvality života ve srovnání s placebem. Přínos přetrvával po dobu 52 týdnů.
U pacientů s astmatem dupilumab v porovnání s placebem snížil výskyt závažných exacerbací, zlepšil plicní funkce a snížil nutnost užívání systémových kortikosteroidů.
Studie s pacienty s CRSwNP ukázaly zmírnění nosní kongesce, pokles skóre nosních polypů, zlepšení opacity paranazálních dutin a menší ztrátu čichu v porovnání s placebem.
Dupilumab je k dispozici v předplněné injekční stříkačce nebo v předplněném peru k jednorázovému použití. Léčbu by měl zahájit lékař se zkušenostmi s diagnostikou a léčbou stavů, pro něž je dupilumab indikován.
Dávkování závisí na indikaci a věku pacienta. Atopická dermatitida – dospělí (stanovená úhrada ze zdravotního pojištění): Doporučená úvodní dávka dupilumabu u dospělých pacientů je 600 mg, následovaná dávkou 300 mg každý 2. týden formou subkutánní injekce.
Dupilumab lze používat společně s topickými kortikosteroidy nebo bez nich. Souběžně mohou být podávány také topické inhibitory kalcineurinu.
Detalnější informace včetně farmakodynamiky najdete zde.
Pacienty s těžkým astmatem je vhodné odeslat do jednoho ze 13 center, která fungují při krajských a fakultních nemocnicích. Jejich kompletní přehled najdete na následujícím odkazu: www.tezke-astma.cz/index.php?pg=narodni-centrum-pro-tezke-astma. Odborníci na diagnostiku a léčbu pacientů s těžkým astmatem zde vyšetří komplikující faktory a komorbidity, potvrdí diagnózu a navrhnou nejvhodnější léčebný postup. Tím může být i biologická léčba, ke které se pacienti u svého ošetřujícího lékaře nedostanou. Stejně tak nemocné s těžkou atopickou dermatitidou je namístě referovat do jednoho z 18 center biologické léčby. Jejich úplný seznam i s kontakty na daná pracoviště je dostupný zde: www.dermanet.cz/cs/kozni-ordinace/centra-biologicke-lecby.
(zza)
Zdroje:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
