Tématem nejnovější metaanalýzy z roku 2015 bylo zjistit výskyt nežádoucích cerebrovaskulárních a GIT příhod u pacientů užívajících klopidogrel společně s inhibitory protonové pumpy.
Duální antitrombocytární léčba aspirinem a klopidogrelem je doporučována u pacientů po akutním koronárním syndromu a po perkutánních koronárních zákrocích (zavedení stentu) s cílem snížit riziko nežádoucích kardiovaskulárních příhod. Jejím rizikem je však fakt, že může zvýšit riziko krvácení. Je známo, že inhibitory protonové pumpy (PPI) signifikantně snižují riziko krvácení z horní části gastrointestinálního traktu (GIT) u pacientů s protidestičkovou léčbou. Aktivace klopidogrelu je závislá na hepatálním cytochromu P450, který může být inhibován účinkem PPI. Na základě těchto údajů vydala americká FDA varování týkající se současného užívání klopidogrelu s omeprazolem nebo esomeprazolem. Je nutné zdůraznit, že většina dat o klinické významnosti interakce mezi PPI a klopidogrelem byla získána z observačních studií, jejichž výsledky jsou rozporuplné. Cílem metaanalýzy, publikované v roce 2015 v časopisu Open Heart, bylo zjistit výskyt nežádoucích cerebrovaskulárních a GIT příhod u pacientů užívajících klopidogrel společně nebo bez PPI. Současně se autoři metaanalýzy snažili najít rizikové faktory pro interakci mezi PPI a duální antitrombocytární terapií.
Jako zdroje dat byly užity databáze PubMed, Scopus a Cochrane Central Register of Controlled Trials, ve kterých byly autory vyhledány klinické observační studie u pacientů užívajících klopidogrel současně s či bez PPI. Do metaanalýzy bylo zahrnuto celkem 39 studií s celkem 214 851 pacienty, z nichž 73 731 (34,3 %) dostávalo kombinaci klopidogrelu a PPI. V analýze sloučených dat ze studií vyplynulo, že byla nalezena vyšší incidence obecné mortality, infarktů myokardu, trombóz stentů a cerebrovaskulárních příhod ve skupině probandů užívajících oba dva uvedené léky. Výsledky však mohly být ovlivněny rozdílnou strukturou studií a nejednotnými základními charakteristikami souborů pacientů (vyšší komorbidita u pacientů s PPI). Naopak při hodnocení 8 kontrolovaných randomizovaných klinických studií s celkem 23 552 pacienty s klopidogrelem a PPI a odpovídajících klinických studií pacientů bez PPI však nebyly nalezeny žádné rozdíly v incidenci mortality či ischemických příhod. Tyto studie dokumentovaly zároveň signifikantní redukci rizika krvácení do gastrointestinálního traktu u pacientů užívajících PPI společně s klopidogrelem.
Závěrem metaanalýzy bylo konstatováno, že PPI je u pacientů současně užívajících klopidogrel považován spíše za rizikový faktor kardiovaskulárních nežádoucích příhod než za kauzální příčinu těchto událostí. Vzájemné ovlivnění farmakodynamiky obou preparátů nemá s velkou pravděpodobností klinickou významnost. Navíc u pacientů s klopidogrelem a současnou terapií PPI zůstává nesporným benefitem snížení krvácení do gastrointestinálního traktu.
(moa)
Zdroj: Cardoso R. N., Benjo A. M., DiNicolantonio J. J. et al. Incidence of cardiovascular events and gastrointestinal bleeding in patients receiving clopidogrel with and without proton pump inhibitors: an updated meta-analysis. Open Heart 2015 Jun 30; 2 (1): e000248.
