Dlouhodobé podávání clopidogrelu u pacientů s aterosklerózou snižuje složené riziko ischemických cévních mozkových příhod (iCMP), infarktu myokardu (IM) a úmrtí z vaskulárních příčin účinněji než kyselina acetylsalicylová (ASA). Bezpečnostní profil clopidogrelu je přitom srovnatelný se střední dávkou ASA a zahrnuje navíc nižší výskyt gastrointestinálního krvácení než léčba ASA. Prokázala to již v roce 1996 studie CAPRIE.
Studie CAPRIE byla randomizovaná zaslepená mezinárodní studie, která porovnávala účinnost clopidogrelu v dávce 75 mg jednou denně a ASA v dávce 325 mg jednou denně na snížení kombinovaného rizika kardiovaskulárních příhod. Zahrnovala 19 185 pacientů s aterosklerózou, která se manifestovala jako nedávno prodělaná iCMP, nedávno prodělaný IM nebo symptomatická periferní ateroskleróza. Pacienti byli sledováni průměrně 1,9 roku (rozmezí 1 až 3 roky).
Výsledky ukázaly roční výskyt složeného sledovaného parametru 5,32 % ve skupině s clopidogrelem, což bylo statisticky významně méně než ve skupině s ASA (5,83 %, p = 0,043). To znamená snížení relativního rizika kombinace iCMP, IM a vaskulární mortality o 8,7 % ve prospěch clopidogrelu (95% interval spolehlivosti [CI] 0,3–16,5). Dalším možným vyjádřením tohoto výsledku je, že u podobné populace jako ve studii CAPRI lze očekávat, že léčba clopidogrelem zabrání za rok 24 velkým kardiovaskulárním příhodám na 1000 pacientů v porovnání s 19 příhodami při podávání ASA.
Mezi léky nebyly významné rozdíly z hlediska bezpečnosti s výjimkou významně nižšího výskytu gastrointestinálního krvácení a nauzey/zvracení ve skupině s clopidogrelem.
Přínos clopidogrelu v porovnání s ASA v prevenci trombotických příhod u pacientů s klinicky manifestní aterosklerózou je tedy znám již téměř 20 let.
(zza)
Zdroj: CAPRI Steering Committe. A randomised, blinded, trial of clopidogrel versus aspirin in patiens at risk of ischaemic events (CAPRIE). The Lancet. 1996; 348: 1329–1339.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
