Psychologické aspekty neuropatické bolesti

Poruchy chování u neuropatické bolesti

Pro neuropatickou bolest jsou charakteristické senzorické i afektivní poruchy, což odpovídá poznatkům o společných patogenetických mechanismech bolesti a poruch nálady. Pacienti trpící chronickou bolestí s neuropatickou komponentou udávají horší kvalitu života než zdravá populace a negativní dopady tohoto stavu jsou patrné i v řadě dalších sfér – u psychické kondice, poruch spánku či výkonnosti. Mezi stavy, které běžně doprovázejí neuropatickou bolest, patří poruchy paměti, kognitivní dysfunkce, deprese, anhedonie i narušené sociální vazby.

Pozadí chronické bolesti s neuropatickou složkou

Neuropatickou bolest provázejí poruchy senzomotorických funkcí i různé typy bolesti. Modely poškození nervů ukazují, že senzorické poruchy vznikají z interakcí mezi neurony, imunitními a gliovými buňkami a dalšími zánětlivými mediátory, jako jsou cytokiny či chemokiny. V tomto ohledu je neuropatická bolest považována za neuroimunitní onemocnění.

Biologická a neurozobrazovací data dokládají, že při modulaci bolestivých a emočních prožitků se zapojují shodné části mozku. Nejčastěji se jedná o nucleus accumbens, prefrontální mozkovou kůru a periakveduktální šedou hmotu. Současný výzkum ukazuje, že existují některé psychologické proměnné společné pro různé poruchy, i když každá patologie má své specifické psychologické aspekty.

Nejčastější psychické komorbidity

Emotivní stránka bolesti je spojována především s depresí a úzkostí. Deprese se objevuje u řady onemocnění, jako je chronická muskuloskeletální bolest, roztroušená skleróza, stavy po mozkové příhodě či Parkinsonova choroba. Bolest s neuropatickou složkou koreluje s vyšší mírou deprese i úzkosti. Lepší pochopení mechanismů neurozánětu v řízení afektivních poruch při neuropatické bolesti je tedy důležité pro rozvoj nových strategií léčby.

Antidepresiva v léčbě neuropatické bolesti

Cílem léčby neuropatické bolesti, při níž je nutné zohledňovat všechny psychologické aspekty, nemusí být úplné zbavení bolesti; důležité je bolest zmírnit, podpořit tak lepší kvalitu života a redukovat komorbidity.

Antidepresiva působí při léčbě neuropatické bolesti ve dvou fázích – pro první fázi je typický rychlý a přímý účinek na bolest, ve druhé se normalizuje psychika pacienta. Randomizované studie prokazují, že na bolest jsou nejúčinnější tricyklická antidepresiva a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu. V současné době se jedná o léčbu první volby při neuropatické bolesti, kterou doporučují odborné směrnice.

Antidepresiva přinášejí úlevu od chronické bolesti jak u pacientů s projevy deprese, tak bez nich. Díky svému analgetickému účinku a potenciálu ulevit od komorbidit, jako jsou depresivní poruchy a poruchy spánku, se stávají významným prvkem v léčbě neuropatické bolesti.

(pak)

Zdroj: Torta R., Ieraci V., Zizzi F. A review of the emotional aspects of neuropathic pain: from comorbidity to co-pathogenesis. Pain Ther 2017 Dec; 6 (Suppl. 1): 11–17, doi: 10.1007/s40122-017-0088-z.