V článku zveřejněném v časopisu Pain and Therapy shrnují odborníci na neurovědu z Turínské univerzity dosavadní poznatky k neuropatické bolesti, jejím komorbiditám, patogenezi a psychologickým aspektům souvisejícím s chronickou bolestí s neuropatickou komponentou.
Pro neuropatickou bolest jsou charakteristické senzorické i afektivní poruchy, což odpovídá poznatkům o společných patogenetických mechanismech bolesti a poruch nálady. Pacienti trpící chronickou bolestí s neuropatickou komponentou udávají horší kvalitu života než zdravá populace a negativní dopady tohoto stavu jsou patrné i v řadě dalších sfér – u psychické kondice, poruch spánku či výkonnosti. Mezi stavy, které běžně doprovázejí neuropatickou bolest, patří poruchy paměti, kognitivní dysfunkce, deprese, anhedonie i narušené sociální vazby.
Neuropatickou bolest provázejí poruchy senzomotorických funkcí i různé typy bolesti. Modely poškození nervů ukazují, že senzorické poruchy vznikají z interakcí mezi neurony, imunitními a gliovými buňkami a dalšími zánětlivými mediátory, jako jsou cytokiny či chemokiny. V tomto ohledu je neuropatická bolest považována za neuroimunitní onemocnění.
Biologická a neurozobrazovací data dokládají, že při modulaci bolestivých a emočních prožitků se zapojují shodné části mozku. Nejčastěji se jedná o nucleus accumbens, prefrontální mozkovou kůru a periakveduktální šedou hmotu. Současný výzkum ukazuje, že existují některé psychologické proměnné společné pro různé poruchy, i když každá patologie má své specifické psychologické aspekty.
Emotivní stránka bolesti je spojována především s depresí a úzkostí. Deprese se objevuje u řady onemocnění, jako je chronická muskuloskeletální bolest, roztroušená skleróza, stavy po mozkové příhodě či Parkinsonova choroba. Bolest s neuropatickou složkou koreluje s vyšší mírou deprese i úzkosti. Lepší pochopení mechanismů neurozánětu v řízení afektivních poruch při neuropatické bolesti je tedy důležité pro rozvoj nových strategií léčby.
Cílem léčby neuropatické bolesti, při níž je nutné zohledňovat všechny psychologické aspekty, nemusí být úplné zbavení bolesti; důležité je bolest zmírnit, podpořit tak lepší kvalitu života a redukovat komorbidity.
Antidepresiva působí při léčbě neuropatické bolesti ve dvou fázích – pro první fázi je typický rychlý a přímý účinek na bolest, ve druhé se normalizuje psychika pacienta. Randomizované studie prokazují, že na bolest jsou nejúčinnější tricyklická antidepresiva a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu. V současné době se jedná o léčbu první volby při neuropatické bolesti, kterou doporučují odborné směrnice.
Antidepresiva přinášejí úlevu od chronické bolesti jak u pacientů s projevy deprese, tak bez nich. Díky svému analgetickému účinku a potenciálu ulevit od komorbidit, jako jsou depresivní poruchy a poruchy spánku, se stávají významným prvkem v léčbě neuropatické bolesti.
(pak)
Zdroj: Torta R., Ieraci V., Zizzi F. A review of the emotional aspects of neuropathic pain: from comorbidity to co-pathogenesis. Pain Ther 2017 Dec; 6 (Suppl. 1): 11–17, doi: 10.1007/s40122-017-0088-z.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
