Žena ve věku 65 let se v roce 2016 dostavila do ambulance psychiatrické kliniky kvůli úpravě medikace – psychofarmak, která již několik let užívala kvůli úzkostným stavům. 8 let byla sledována v neurologické ambulanci z důvodu atypických bolestí a svalových spasmů na pravé dolní končetině a bolesti zad. V anamnéze má uvedenu esenciální hypertenzi, hypercholesterolémii a mírnou hyperhomocysteinémii. V roce 2008 prodělala akutní myelitidu.
Medikace při první návštěvě psychiatrické ambulance zahrnovala kyselinu acetylsalicylovou, telmisartan, atorvastatin a vitamin B12. Pacientka užívala již 3 roky bromazepam (3× denně v celkové dávce 4,5 mg denně), při snaze o vysazení se ovšem její problémy zhoršovaly. Léčbu sertralinem, který užívala v dávce 50 mg ráno, hodnotí jako neúčinnou.
Pacientka udává dlouhodobé trvalé vnitřní napětí, úzkost a obavy o vývoj zdravotního stavu svého postiženého syna, o kterého pečuje. Stěžuje si na pocity bezradnosti, špatné soustředění a uvádí, že se každý den budí se strachem z nového dne. Udává bolest zad, která se propaguje z lumbosakrální oblasti do třísel a podbřišku, a svalové spasmy dolních končetin. Lékař diagnostikuje generalizovanou úzkostnou poruchu a přistupuje ke změně psychofarmak.
Lékař doporučuje postupné vysazení sertralinu z důvodu neúčinnosti i bromazepamu kvůli riziku rozvoje závislosti. Pacientce byl předepsán pregabalin s postupnou titrací do dávky 225 mg denně (75-0-150 mg) a byla jí doporučena rovněž souběžná psychoterapie. Termín kontroly byl stanoven za měsíc.
Pregabalin, který působí anxiolyticky prostřednictvím své vazby na α2δ podjednotku P/Q typu napěťově řízeného kalciového kanálu, je v léčbě GAD využíván stále častěji. Nevyvolává inhibici cytochromu P450, a má tedy jen minimum lékových interakcí. Většina nežádoucích účinků pregabalinu není závažná a nebývá důvodem k předčasnému ukončení léčby.
Stav pacientky se po měsíci, kdy dodržovala novou medikaci, výrazně zlepšil. Došlo ke zmírnění úzkostných stavů a obav, pregabalin v předepsané dávce 225 mg denně nepřinášel žádné nežádoucí účinky. Obdobně uspokojivý stav byl u pacientky pozorován i v následujících 2 letech. Aktuálně pacientka uvádí, že úzkostné stavy se dostavují jen občas, jsou mírné a že se celkově cítí dobře. Pregabalin užívá v dávce 375 mg denně (150-0-225 mg). Dočasné zhoršení stavu pozoruje v době, kdy se zhorší zdravotní stav jejího syna. V takové situaci žena užívá přechodně oxazepam. Výrazné zmírnění bolesti zad a spasmů, které v případě sledované pacientky souvisely spíš s prodělanou akutní myelitidou než s GAD, je též připisováno pregabalinu, jenž je účinný i při léčbě různých bolestivých stavů.
Prezentovaná kazuistika dokládá, že pregabalin je efektivní a bezpečnou možností terapie generalizované úzkostné poruchy rovněž u pacientů ve vyšším věku. Potvrzují se tak poznatky z řady klinických studií, že toto léčivo účinkuje u široké škály psychických i somatických příznaků GAD, a to i při dlouhodobé léčbě. Jeho účinnost je prokázaná i u závažné úzkosti a dále se uplatňuje jako doplňková terapie k antidepresivům ze skupiny SSRI či SNRI.
(pak)
Zdroj: Ustohal L. Kazuistika pacientky vyššího věku léčené pregabalinem pro generalizovanou úzkostnou poruchu. Psychiatrie pro praxi 2018; 19 (2): 76–79.
