Incidence neuropatických bolestí je v evropské populaci relativně vysoká. S věkem jejich výskyt narůstá exponenciálně. Zvládnout chronickou neuropatickou bolest u starších pacientů však mnohdy bývá obtížné, zejména vzhledem k častým komorbiditám a polypragmazii, která komplikuje terapeutickou rozvahu. Navíc zastoupení seniorů v klinických studiích zabývajících se léčbou neuropatické bolesti je obvykle nízké a nelze z něj vyvozovat plnohodnotné závěry. Cílem předkládané analýzy proto bylo zhodnotit bezpečnost a účinnost pregabalinu právě v této málo zmapované věkové kategorii.
Pregabalin je analog kyseliny gamma-aminomáselné – (S)-3-(aminomethyl)-5-methylhexanová kyselina. Váže se na přídatnou podjednotku (protein α2δ) napěťově řízených kalciových kanálů v centrálním nervovém systému. Mechanismem účinku se velmi podobá gabapentinu, pregabalin ovšem vykazuje vyšší účinnost, takže pro požadovaný výsledný efekt je potřeba nižší dávka. Klinické studie prokázaly účinnost a bezpečnost pregabalinu v terapii periferní neuropatie a postherpetické neuralgie u dospělé populace v dávkách 150–600 mg/den. Pregabalin se vylučuje převážně nezměněn močí a v lidském organismu je zanedbatelně metabolizován. Nejsou u něj známé žádné lékové interakce.
Tato post-hoc analýza byla založena na datech z 11 klinických randomizovaných dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií, jichž se účastnilo celkem 2516 pacientů s diabetickou polyneuropatií nebo postherpetickou neuralgií. Posuzovány byly bezpečnost a účinnost pregabalinu ve zmíněných indikacích. Pro hodnocení bolesti posloužila zejména stupnice Daily Pain Rating Scale (DPRS), o bezpečnosti vypovídal výskyt nežádoucích účinků. Dávka pregabalinu se pohybovala mezi 150 a 600 mg/den. Farmakokinetika pregabalinu je v rozmezí doporučené denní dávky lineární.
Z 2516 dospělých pacientů zařazených do analýzy 1513 osob trpělo diabetickou polyneuropatií (diabetes mellitus 1. typu či 2. typu) po dobu minimálně 3 měsíců a 1003 jedinců se potýkalo s postherpetickou neuralgií, taktéž aspoň po 3 měsíce. Vstupní hodnoty DPRS se v jednotlivých věkových kategoriích nelišily. Muži tvořili 53,5 %. Co se týká věkové skladby, mladších 65 let bylo 1236 pacientů, do skupiny 65−74letých patřilo 766 osob a ≥ 75letých bylo 514 nemocných.
Všechny dávky pregabalinu způsobily signifikantní pokles bolesti ve srovnání s placebem, a to ve všech věkových skupinách. Neplatilo to pouze pro nejnižší dávku (150 mg/den) u nejmladší věkové skupiny (< 65 let). Mezi nejčastější nežádoucí účinky patřily závratě, ospalost, periferní edém, astenie, sucho v ústech, zvýšení tělesné hmotnosti a výskyt infekce. Relativní riziko nežádoucích účinků stoupalo s větší dávkou, nicméně se neobjevila spojitost s věkem ani typem neuropatické bolesti.
Z výsledků prezntované analýzy vyplývá, že pregabalin v dávce 150–600 mg/den u pacientů ve věku 65 let a starších signifikantně tlumí neuropatickou bolest, a to srovnatelně s účinkem u mladší populace. Bezpečnostní profil zaznamenaný v této věkové skupině se nikterak významně nelišil od bezpečnostního profilu u mladších nemocných. Nejčastějšími nežádoucími účinky byly únava, zvýšení tělesné hmotnosti, sucho v ústech, astenie, závratě, periferní edém a infekce. Titrace pregabalinu od nejnižší dávky by měla umožnit úlevu od bolesti v kombinaci s co nejnižším výskytem nežádoucích účinků. Navíc vzhledem k absenci známých lékových interakcí je pregabalin ideální volbou pro seniory s polypragmazií.
(dos)
Zdroj: Semel D., Murphy T. K., Zlateva G. et al. Evaluation of the safety and efficacy of pregabalin in older patients with neuropathic pain: results from a pooled analysis of 11 clinical studies. BMC Fam Pract 2010 Nov 5; 11 : 85, doi: 10.1186/1471-2296-11-85.
