Autoři pracovali s daty ze 3 randomizovaných dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií s pregabalinem u PHN, DPN a SCI trvajících 13–16 týdnů a jejich otevřených prodloužení trvajících 52 týdnů. Výstupy těchto studií zahrnovaly konečné a týdenní střední skóre bolesti, skóre narušení spánku, podíl pacientů s odpovědí na léčbu, dále skóre úzkosti a deprese na škále HADS (Hospital Anxiety and Depression Scale) a skóre celkového zdraví na škále PGIC (Patient Global Impression of Change či SF-36). Hodnocen byl také podíl pacientů, kteří léčbu pregabalinem ukončili. V prodloužení studií byla hodnocena intenzita bolesti pomocí dotazníku Short-Form McGill Pain Questionnaire.
Všechny studie ukázaly významné zmírnění středního týdenního skóre bolesti i skóre narušení spánku při léčbě pregabalinem v porovnání s placebem. Toto zlepšení bylo patrné již po 1. týdnu léčby a přetrvalo po celou dobu studie (p < 0,05). Na konci studií bylo více než 30% zmírnění bolesti dosaženo u významně většího podílu pacientů ve skupině s pregabalinem než s placebem (p < 0,05). Přínos pregabalinu byl zaznamenán i na škálách SF-36 a HADS. V prodloužení studií přetrvávalo zmírnění bolesti pregabalinem po celých 52 týdnů.
Autoři citované práce ukázali, že při léčbě neuropatické bolesti spojené s PHN, DPN a SCI lze pozorovat podobnosti v profilu účinnosti pregabalinu. Zaznamenali zejména velmi obdobný čas do dosažení analgetické odpovědi a také celkovou míru odpovědi na léčbu nezávisle na typu neuropatické bolesti. Tato data tedy svědčí pro možnou extrapolaci účinnosti pregabalinu i na další typy neuropatických bolestí.
(eza)
Zdroj: Ogawa S., Arakawa A., Hayakawa K., Yoshiyama T. Pregabalin for neuropathic pain: why benefits could be expected for multiple pain conditions. Clin Drug Investig 2016; 36 (11): 877–888.
