Farmakologická léčba neuropatické bolesti, které postihuje přibližně 6–8 % populace, má omezenou účinnost, a proto se řada pracovišť věnuje problematice redukce bolesti prostřednictvím různých psychologických přístupů. Jedním z nich je technika mindfulness, jejíž účinek na snížení neuropatické bolesti dokládá kazuistika prezentovaná psychology z Univerzity Edith Cowanové v australském Perthu.
Mindfulness je meditativní technika založená na vědomém soustředění a momentálním prožitku bez rušivých myšlenek, které brání koncentraci na vlastní mysl a pocity. Mindfulness má využití u řady duševních i tělesných onemocnění, jelikož prokazatelně zmírňuje subjektivní vnímání bolesti. Provázanost emocí a bolesti je známým jevem – pozitivní naladění psychiky souvisí s menší bolestí, negativní pocity naopak přinášejí větší vnímavost vůči bolesti. Za jeden z mechanismů působení mindfulness je považováno právě přijetí bolesti.
Přínos této praktiky při neuropatické bolesti po mozkové mrtvici byl sledován u 62leté pacientky, která neuropatickou bolestí trpí 18 let. V minulosti u ní byla bolest neúspěšně léčena různými farmaky, u většiny z nich pacientka pociťovala nežádoucí účinky. Dlouhodobě v minulosti užívala také antidepresiva. Neuropatická bolest postihuje celou levou dolní končetinu a stav se zhoršuje, pokud je pacientka nadměrně aktivní, nebo se naopak stupeň její aktivity příliš sníží.
V rámci 12týdenního programu mindfulness probíhalo každodenní 25minutové cvičení, při němž se pacientka řídila audioinstrukcemi z CD. Ty zahrnovaly návod, jak zaujmout vhodnou pozici, jak dýchat a u dýchání počítat, a dále mluvené slovo na podporu soustředění. Pokyny se zaměřily rovněž na správné zakončení meditace.
Hlavním cílem bylo zhodnocení okamžitého účinku této techniky na neuropatickou bolest, jejího krátkodobého efektu (po 12 týdnech praktikování) a dlouhodobých účinků (hodnoceno po dalších 12 týdnech). Hodnocení probíhalo pomocí nástrojů jako Short-Form McGill Pain Questionnaire 2 (SF-MPQ-2) nebo Pain Intensity Numerical Rating Scale. Sekundárním cílem bylo hodnocení dopadu této meditativní techniky na psychickou pohodu a emoční reaktivitu například pomocí Short Form 36 Health Survey nebo Perth Emotional Reactivity Scale.
Hodnocení neuropatické bolesti dle SF-MPQ-2 před intervencí v podobě tréninku mindfulness dosahovalo hodnoty 3,17, po 12 týdnech tréninku byla hodnota 2,83. Při kontrole stavu za další 3 měsíce bez pokračování programu dosáhlo skóre hodnoty 3,5. Hodnoty pro kontinuální bolest činily před zahájením tréninku 2,13, po jeho skončení 0,5 a za 3 měsíce 3,25.
Lze konstatovat, že pacientka vykazovala klinicky významné zmírnění bolesti bezprostředně po absolvování cvičení. Po skončení programu bylo pozorováno zlepšení u neuropatické bolesti, kontinuální bolesti i afektivní stránky bolesti. Účinek nepřetrval do dalšího hodnocení, které proběhlo 3 měsíce po skončení tréninku.
Hodnocení sekundárního cíle mělo smíšené výsledky. Zatímco u projevů deprese a stresu bylo po skončení programu patrné zlepšení stavu, u úzkosti tento trénink neprokázal účinnost. Po 3 měsících se ovšem skóre hodnotící projevy deprese a stres opět zvýšilo. Výsledky u hlavního i druhotného cíle svědčí o tom, že mindfulness vyžaduje dlouhodobé praktikování.
Využití techniky mindfulness při léčbě neuropatické bolesti má opodstatnění a může zlepšit pacientův fyzický i psychický stav. Dlouhodobý efekt ovšem nebyl prokázán a zdá se, že její přínos má krátkodobější charakter. Je také třeba podotknout, že pacientka, jejíž případ prezentovala tato kazuistika, po 12týdenním vedeném programu nepokračovala ve využívání naučené techniky individuálně. Je tedy možné usuzovat, že k dosažení dlouhodobého efektu by byla potřeba větší vytrvalost.
(pak)
Zdroj: Brown A., Becerra R. Mindfulness for neuropathic pain: a case study. Int J Psychol Psychological Ther 2017 Jan; 1 : 17–35.
