Níže prezentovaná práce se zabývala vyhodnocením závislosti mezi intenzitou bolesti na začátku léčby a účinkem pregabalinu u pacientů se středně silnou a silnou neuropatickou bolestí vzniklou v důsledku periferní diabetické neuropatie (pDNP).
Neuropatická bolest vzniká jako důsledek poškození nebo onemocnění somatosenzorického systému. Jde o chronický a obávaný syndrom, který postihuje asi 7–10 % celkové populace. Periferní diabetická neuropatie (pDNP) je jednou z nejčastějších příčin neuropatické bolesti. Prevalence neuropatické bolesti v důsledku pDNP v populaci činí 0,8 %, u diabetiků až 26 %. Výzkumy ukázaly, že většina pacientů s pDNP trpí středně silnou až silnou bolestí. Čím silnější je bolest, tím negativnější má dopad na celkový zdravotní stav pacienta i na jeho spánek a vede k výraznějšímu funkčnímu omezení a rozvoji přidružené deprese a úzkosti.
Léčba neuropatické bolesti bývá obtížná − problémem bývá nesprávná diagnóza, neadekvátní či nepředvídatelná reakce na léčbu, příliš nízké dávkování nebo netolerance léčby. V léčbě se v současnosti používají látky ze skupiny tricyklických antidepresiv, blokátorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu nebo ligandy α2-δ podjednotky napěťově řízených kalciových kanálů. I přes dostupnost těchto léčiv dosahuje klinicky významné úlevy od bolesti jen něco přes polovinu pacientů s pDNP.
Pregabalin se váže na α2-δ podjednotky napěťově řízených kalciových kanálů, snižuje intracelulární influx kalcia do presynaptickych nervových zakončení a tím uvolňování neurotransmiterů ovlivňujících dráhy bolesti. Několik studií ukázalo jeho vysokou účinnost v léčbě chronické bolesti u pDPN i to, že nástup jeho účinku je rychlý a účinek je závislý na dávce.
Byla analyzována data z 11 placebem kontrolovaných studií s pacienty s pDPN, kterým byly podávány fixní nebo proměnlivé dávky pregabalinu. Byla hodnocena změna intenzity bolesti (pomocí numerické škály bolesti), skóre spánkové interference v důsledku bolesti (PRSI − Pain-Related Sleep Interference) a celkový dojem pacienta ze změny (PGIC − Patient Global Impression of Change), a to jednak proti placebu a jednak mezi kohortami pacientů se středně silnou a silnou bolestí.
Před zahájením léčby trpělo 1816 pacientů středně silnou bolestí (z nich placebem bylo léčeno 627 a pregabalinem 1189 osob) a 1119 silnou bolestí (v této skupině placebo dostalo 399 a pregabalin 720 pacientů).
Pregabalin ve všech dávkách v porovnání s placebem významně snižoval bolest jakékoli intenzity (p < 0,05). U středně silné a silné bolesti pregabalin (podávaný v dávkách 300, 600 mg/den nebo flexibilních) významně snižoval průměrné skóre bolesti (p < 0,01). Toto snížení bylo výraznější u pacientů, kteří před léčbou trpěli silnou bolestí, než u pacientů se středně silnou bolestí (p < 0,0001). Pregabalin také v porovnání s placebem snižoval skóre PRSI a PGIC a i zde bylo největší zlepšení zjištěno v kohortě pacientů se silnou bolestí.
Pregabalin je účinný v léčbě středně silné a silné bolesti spojené s pDNP. Pacienti s velmi silnou bolestí vykazovali v porovnání s nemocnými se střední intenzitou bolesti větší zlepšení. Intenzita neuropatické bolesti před započetím léčby tedy může predikovat terapeutickou odpověď na podávání pregabalinu u pDNP.
(blu)
Zdroj: Parsons B., Li C. The efficacy of pregabalin in patients with moderate and severe pain due to diabetic peripheral neuropathy. Curr Med Res Opin 2016; 32 (5): 929–937, doi: 10.1185/03007995.2016.1151776.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
