Pozitivní důsledky změny stávající léčby CHOPN

2. 10. 2019

V letech 2012–2015 probíhala v severozápadní Anglii zajímavě koncipovaná Salfordská plicní studie. Mimo jiné ukázala, že u velké části zdánlivě dobře zaléčených pacientů s chronickou obstrukční plicní nemoci (CHOPN) je vhodné uvažovat o změně stávající medikace.

Inzerce

Salfordská plicní studie byla nezaslepená, multicentrická a s měkkými vstupními kritérii. Proto mohlo být zařazeno větší množství pacientů, kteří by v jiných studiích nesplnili vstupní kritéria z důvodu komorbidit, další užívané medikace apod. Salfordská plicní studie tak – na rozdíl od jiných výzkumů – byla zaměřena nikoliv na úzce selektovaný vzorek, ale na běžné pacienty v ordinacích praktických lékařů.

Proč měnit stávající léčbu CHOPN?

Dopad CHOPN na kvalitu života a denní aktivity pacienta byl hodnocen široce používaným dotazníkem CAT (COPD Assessment Test). Při vstupu do studie mělo skóre CAT < 10 pouhých 9 % pacientů. Jedině u této malé části tak bylo možno konstatovat, že nemoc je pod kontrolou; u všech ostatních (91 % pacientů!) bylo jistě vhodné pokusit se o zlepšení léčby.

Výsledky studie

Do větve Salfordské plicní studie, která se zabývala CHOPN, bylo zařazeno 2269 pacientů ve věku od 40 let. Po randomizaci 1135 pacientům byla stávající inhalační léčba změněna, a to na novou fixní kombinaci kortikosteroidu a beta2-agonisty – flutikason-furoátu s vilanterolem. 1134 pacienti pokračovali ve stávající inhalační léčbě:

  • bronchodilatans s dlouhodobým účinkem ze skupiny beta2-agonistů (LABA) nebo anticholinergik (LAMA) či jejich kombinace (podskupina 1; vstupně 276, po randomizaci 140 pacientů, tj. 12 %);
  • kortikosteroid, eventuálně v kombinaci s LABA či s LAMA (podskupina 2; 762, resp. 380 pacientů, tj. 34 %);
  • kortikosteroid + LABA + LAMA (podskupina 3; 1231, resp. 614 pacientů, tj. 54 %).

Pacienti byli sledováni po dobu 12 měsíců.

Pozitivní dopady změněné medikace

Hlavním sledovaným parametrem byl výskyt středně těžkých a těžkých exacerbací v průběhu roku. Změnou terapie bylo dosaženo statisticky významného poklesu četnosti exacerbací, a to napříč všemi podskupinami bez ohledu na vstupní léčbu. Nicméně v podskupině 2 byl tento efekt vyjádřen nejvíc, s poklesem o 15,6 %.

Patrný byl také pozitivní vliv na kvalitu života s CHOPN, definovaný jako zlepšení skóre v dotazníku CAT alespoň o 2 body. V podskupinách 2 a 3 přibylo takto zlepšených pacientů po změně léčby 26 %, resp. 37 %.

Bezpečnost léčby

Změna terapie nevedla k zvýšenému výskytu nežádoucích příhod. Incidence pneumonie ve skupině s ponechanou stávající léčbou činila 6 %, při změně na flutikason-furoát/vilanterol 7 %. Tento minimální rozdíl není statisticky významný.

Závěr

Velká část zdánlivě dobře zaléčených pacientů s CHOPN může mít přínos ze změny stávající léčby na fixní kombinaci flutikason-furoát/vilanterol. Touto změnou medikace je možno snížit četnost exacerbací a zlepšit kvalitu života pacienta bez obav z vyššího rizika nežádoucích příhod.

(thr)

Zdroj: Bakerly N. D., Woodcock A., Collier S. et al. Benefit and safety of fluticasone furoate/vilanterol in the Salford Lung Study in chronic obstructive pulmonary disease (SLS COPD) according to baseline patient characteristics and treatment subgroups. Respir Med 2019; 147: 58–65, doi: 10.1016/j.rmed.2018.12.016.



Štítky
Alergologie a imunologie Pneumologie a ftizeologie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Chronická obstrukční plicní nemoc
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Chronická obstrukční plicní nemoc – diagnostika a léčba
Autoři: MUDr. Václava Bártů, Ph.D.

Astma - doporučené postupy v léčbě
Autoři: MUDr. Ester Seberová

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se