Levocetirizin v klinické praxi při léčbě alergických obtíží dětí –⁠ efektivní lék s minimem nežádoucích účinků

Alergická onemocnění na vzestupu, zejména u dětí 

Antialergika, zejména antihistaminika či intranazální steroidy, patří mezi nejčastěji předepisované léky u dětí. Zejména proto, že alergická rinitida představuje jedno z nejčastějších chronických onemocnění dětského věku. Epidemiologické studie naznačují, že prevalence alergické rinitidy progresivně stoupá v průběhu posledních 30 let, a to zejména v rozvinutých zemích –⁠ data z Evropy ukazují incidenci v populaci mezi 20 a 30 %, v USA mezi 10 a 30 % dospělé populace. Údaje získané od dětských pacientů ukazují, že ve věkové kategorii 6−14 let se prevalence AR za poslední dvě dekády zdvojnásobila, nyní s až 40 % postižených dětí. Dalším velmi obtěžujícím a relativně častým onemocněním je pak chronická idiopatická urtikarie.

Dvě generace H₁-antihistaminik

H₁-antihistaminika patří k tradičním léčivům předepisovaným pro kontrolu alergických projevů, zejména v 1. linii léčby. První generace H₁-anithistaminik s sebou nese řadu nežádoucích účinků, zejména sedaci, ospalost, obtíže se soustředěním a oslabenými kognitivními funkcemi. Proto je tato kategorie léčiv používána u dětí velmi málo, a pokud je to nutné, pak po velmi omezenou dobu. Naopak druhá generace H₁-antihistaminik má lepší bezpečnostní profil a u dětí se používá velmi často. Nicméně dat týkajících se užívání H₁-antihistaminik získaných z velkých studií na dětských populacích je stále poskrovnu.

Levocetirizin široce studován i u dětí

Levocetirizin patří k nejlépe prostudovaným léčivům u dětí ve věku 6 měsíců až 12 let s alergickou rinitidou či idiopatickou chronickou urtikarií, pokud jde o účinnost, bezpečnost i celkovou spokojenost s léčbou.

• Ve srovnání s řadou ostatních antihistaminik 2. generace má levocetirizin velmi příznivý farmakokinetický profil s kratším poločasem a významně menším distribučním objemem.
• Levocetirizin není metabolizován v játrech cestou zahrnující cytochrom P450, a tudíž nemá riziko interakce s léčivy, která mohou funkci cytochromu P450 ovlivňovat.
• Dlouhodobě probíhající prospektivní studie EPAAC (Early Prevention of Asthma in Atopic Children) ukázala bezpečnost podávání levocetirizinu u dětí ve věku 1−3 roky s atopickou dermatitidou. Výzkum velmi detailně sledoval všechny nežádoucí příhody, důvody přerušení studie, růstové parametry dětí i psychomotorický vývoj (včetně vývoje řečových a jazykových schopností). Autoři nenašli žádné signifikantní rozdíly mezi skupinou léčenou levocetirizinem a skupinou dostávající placebo, a to jak z hlediska sledovaných bezpečnostních parametrů (zahrnujících také laboratorní testy), tak i růstových parametrů či dosažení psychomotorických vývojových kroků v průběhu celých 18 měsíců.
• Pokud jde o neurologické příhody či příhody spojené se změnami chování, byly u levocetirizinu hlášeny daleko méně často než u některých jiných antihistaminik 2. generace.
• Další dvě randomizované placebem kontrolované studie hodnotily bezpečnost léčby levocetirizinem v dávce 1,25 mg podávané 1× či 2× denně po dobu 2 týdnů u dětí ve věku 6−11 měsíců (celková dávka 1,25 mg denně) a 1−5 let (celková dávka maximálně 2,5 mg denně). Celková incidence nežádoucích příhod byla podobná mezi skupinami léčenými levocetirizinem a placebem.
• Studie u dětí ve věku 6−12 let opakovaně prokázaly bezpečnost a účinnost levocetirizinu v léčbě alergické rinitidy i chronické urtikarie. Navíc také potvrdily velmi dobré hodnocení účinku, ať již dětmi, či jejich rodiči a lékaři. V jedné ze studií spokojenost s léčbou levocetirizinem dosahovala 80−85 % na rozdíl od 53−61 % pacientů z placebové skupiny.

Závěr 

Autoři tohoto přehledového článku hodnotícího dostupné informace o používání levocetirizinu u dětských pacientů shrnují, že farmakokinetická data, data týkající se bezpečnosti, efektivity a obecné preference rodičů i lékařů činí z levocetirizinu velmi vhodnou terapeutickou možnost pro děti ve věku 6 měsíců až 12 let s alergickou rinitidou a chronickou urtikarií.

(eza)

Zdroj: Pampura A. N., Papadopoulos N. G., Špičák V. et al. Evidence for clinical safety, efficacy, and parent and physician perceptions of levocetirizine for the treatment of children with allergic disease. Int Arch Allergy Immunol 2011; 155 : 367–378, doi: 10.1159/000321181.