Vliv rizikových faktorů na celkové kardiovaskulární riziko

25. 4. 2017

Aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou celosvětově hlavní příčinou předčasných úmrtí. Lze jim přitom velmi účinně předcházet – více než 50% snížení mortality na KVO bylo dosaženo modifikací rizikových faktorů a dalších 40 % případů úmrtí na KVO bylo ovlivněno zlepšením léčebných postupů.

Inzerce

Rizikové faktory KVO

Mezi rizikové faktory KVO patří podle souhrnu Evropských doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi kouření cigaret v jakémkoliv množství, hypertenze, dyslipidémie (hlavně zvýšená hladina celkového a LDL cholesterolu, nezávislými rizikovými faktory jsou rovněž hypertriglyceridémie a nízká hodnota HDL cholesterolu), nevhodné složení stravy (malé zastoupení ovoce a zeleniny, nadměrná konzumace alkoholu, konzumace velkého množství transnenasycených mastných kyselin), absence fyzické aktivity, psychosociální faktory (stres, deprese, úzkost), nadváha a obezita (hlavně abdominální), vliv může mít také přítomnost diabetu mellitu a pokročilý věk.

Prevence KVO

Včasné rozpoznání rizikových faktorů je v prevenci KVO zásadní. Každý rizikový faktor může sám o sobě vést ke vzniku KVO, pokud není dlouhou dobu léčen. V primární i sekundární prevenci KVO by měla převládat snaha o eliminaci všech existujících rizikových faktorů. U osob s více rizikovými faktory přitom platí, že jejich negativní efekt se nesčítá, ale násobí. Pacient, který kouří a má vysokou hladinu cholesterolu, má 6× vyšší riziko akutního infarktu myokardu než zdravý nekuřák; pokud bude zmíněný pacient současně mít i hypertenzi, bude jeho riziko již 16násobné. Navržená preventivní opatření je třeba dodržovat po celý život.

Stanovení rizika

U osob s manifestním KVO je již přítomné velmi vysoké riziko dalších příhod. U těchto osob je proto nutné urychleně provést intervenci z hlediska všech rizikových faktorů. Stejně tak osoby s diabetem mellitem, středně těžkým až těžkým renálním onemocněním a velmi vysokými hladinami jednotlivých rizikových faktorů vyžadují urychlené poradenství zaměřené na prevenci KVO.

U zdánlivě zdravých dospělých bez manifestního KVO je kardiovaskulární riziko nejčastěji výsledkem řady vzájemně působících rizikových faktorů a k odhadu celkového rizika je u nich třeba využít některého systému stanovení rizika − v Evropě i Česku je nejrozšířenější a nejpropracovanější systém SCORE (Systematic COronary Risk Evaluation). Stanovení kardiovaskulárního rizika pomocí SCORE umožňuje lépe nastavit léčbu a vyvarovat se nedostatečné nebo naopak nadbytečné léčby.

Zvláštní problém v odhadu celkového kardiovaskulárního rizika představují mladí lidé s vysokou hodnotou rizikových faktorů: nízké absolutní riziko v jejich případě může zakrývat vysoké relativní riziko vyžadující změnu životosprávy již v mladém věku. Nové řešení tohoto problému představuje v rámci SCORE odhad tzv. kardiovaskulárního věku, což je zařazení pacienta do takové (vyšší) věkové kategorie, ve které je jeho riziko stejné jako riziko jedince s ideálním rizikovým profilem.

Je důležité mít na paměti, že všechny systémy stanovení rizika jsou relativně nepřesné a vyžadují zohlednění dalších upřesňujících faktorů. Elektronické systémy stanovení rizika, např. HeartScore (www.heartscore.org), umožňují do kalkulace celkového kardiovaskulárního rizika zadat i další rizikové faktory (např. HDL cholesterol, triglyceridy, srdeční frekvenci).

(epa)

Zdroje:
1. Cífková R., Vaverková H., Filipovský J., Aschermann M. Souhrn Evropských doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi (verze 2012). Připraven Českou kardiologickou společností. Cor et Vasa 2014; 56: e168–e188.
2. Grundy S. M., Pasternak R., Greenland P. et al. Assessment of cardiovascular risk by use of multiple-risk-factor assessment equations. A statement for healthcare professionals from the American Heart Association and the American College of Cardiology. Circulation 1999; 100: 1481−1492.
3. Vrablík M., Králíková E., Češka R. Kouření a kardiovaskulární onemocnění se zaměřením na metabolizmus lipidů. Kardiologická revue 2004; 4: 166−169.
4. Yusuf S., Hawken S., Ôunpuu S. et al. INTERHEART Study Investigators. Effect of potentially modifiable risk factors associated with myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): case-control study. Lancet 2004; 364: 937–952.

Štítky
Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Management statinové intolerance
Autoři: Prof. MUDr. Hana Rosolová

Familiární hypercholesterolémie
Autoři: MUDr. Martina Vaclová, Ph.D.

Léčba arteriální hypertenze
Autoři: MUDr. Marek Vícha

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se