Kardiovaskulární (KV) onemocnění jsou u pacientů, u nichž je diagnostikován systémový lupus erythematodes (SLE), významnou příčinou dlouhodobé morbidity. Přehledová práce nizozemských autorů se zabývala důkazy podporujícími používání statinů v prevenci KV chorob u této skupiny nemocných.
SLE je systémové autoimunitní onemocnění, které postihuje řadu orgánů včetně kůže, kloubů, ledvin, serózních membrán a hematopoetického systému. Zatímco zánět v těchto tkáních je spojen s akutními vzplanutími onemocnění, nejdůležitější příčinou dlouhodobé mortality jsou renální selhání, infekce a kardiovaskulární onemocnění, mezi která patří ICHS, cerebrovaskulární choroby a nemoci periferních tepen.
Dle výsledků nedávno publikované metaanalýzy je standardizovaný poměr mortality pro kardiovaskulární onemocnění u pacientů se SLE 2,7. Ve velké kohortě pacientek se SLE bylo zjištěno 2–52× vyšší riziko infarktu myokardu oproti kontrolní skupině. Také další projevy KV onemocnění se u pacientů se SLE vyskytují s vyšší prevalencí: studie ukázaly 1,3–2,3× zvýšené riziko cerebrovaskulárních příhod a 9,4× vyšší incidenci onemocnění periferních tepen.
Hlavní příčinou kardiovaskulárních onemocnění je u SLE předčasný rozvoj aterosklerózy. K tomu přispívá několik faktorů. Zánět sám o sobě stimuluje aterogenezi a léčiva, která se používají k jeho zmírnění (kortikosteroidy, DMARDs), často mají vedlejší KV účinky. U pacientů se SLE také byla zjištěna vyšší prevalence klasických rizikových faktorů KV onemocnění, jako jsou kouření, hypertenze a obezita.
Existuje několik léčebných strategií redukce KV mortality u pacientů se SLE. Základem je použití protizánětlivých látek pro léčbu celkového zánětu a tím snížení jím podmíněné aterosklerózy. Další důležitou intervencí je léčba dyslipidémie za pomoci statinů. Kromě snižování syntézy cholesterolu mají statiny rovněž pleiotropní účinky, mezi které patří inhibice trombózy a endotelové dysfunkce, stabilizace aterosklerotických plátů a imunomodulační účinky. Nedávno publikovaná metaanalýza ukázala, že statiny u pacientů se SLE snižují koncentraci hs-CRP.
V The Netherlands Journal of Medicine byla zveřejněna přehledová práce zabývající se podáváním statinů v prevenci kardiovaskulárních onemocnění u pacientů se SLE. V databázi PubMed bylo nalezeno 9 relevantních klinických studií. Sedm studií, které hodnotily radiologické změny korelující s aterosklerózou, ukázalo, že léčba statiny vedla k mírnému snížení progrese intimomediální tloušťky stěny karotid a ke zvýšení dilatace navozené průtokem.
Dvě studie se zabývaly KV chorobami a mortalitou. V malé studii, která byla provedena na subpopulaci pacientů se SLE po transplantaci ledvin, došlo ke kardiovaskulární příhodě u 3 pacientů z 23 léčených statiny v porovnání se 4 z 10 kontrolních pacientů s placebem.
Retrospektivní studie, do které byli zařazeni pacienti se SLE a dyslipidémií, ukázala, že u 777 pacientů užívajících statiny došlo v porovnání se statiny neléčenou skupinou (n = 1317) k výraznému poklesu výskytu koronárních onemocnění (poměr rizik [HR] 0,20), cerebrovaskulárních onemocnění (HR 0,14), onemocnění ledvin v konečném stadiu (HR 0,22) a ke snížení mortality (HR 0,44). Zároveň byl prokázán dobrý bezpečnostní profil statinů u pacientů se SLE.
Statiny jsou široce používané pro prevenci kardiovaskulárního rizika v běžné populaci i u pacientů s revmatoidní artritidou (RA). Výsledky studií zahrnutých v tomto přehledu ukazují na přínos a bezpečnost podávání statinů u pacientů se SLE, u něhož je KV riziko ještě vyšší než u RA.
(blu)
Zdroj: Yousef Yengej F. A., Limper M., Leavis H. L. Statins for prevention of cardiovascular disease in systemic lupus erythematosus. Neth J Med 2017; 75 (3): 99–105.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
