Nejvítanějším účinkem statinů je snížení plazmatické koncentrace LDL cholesterolu (LDL-c), přičemž efekt je závislý na dávce a odlišný u různých statinů. Četné studie prokázaly lineární vztah hladiny LDL-c a rizika kardiovaskulárních nemocí a ukazuje se, že LDL částice mají jak příčinný, tak i kumulativní efekt na toto riziko. Podle metaanalýzy provedené skupinou autorů pod hlavičkou Cholesterol Treatment Trialists‘ Collaboration (CTT) vedlo každé snížení LDL-c o 1 mmol/l k poklesu rizika závažné cévní příhody (definované jako infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, koronární revaskularizace nebo ischemická choroba srdeční) o 22 %, smrti v důsledku kardiovaskulární příhody o 17−20 % a celkové mortality o 10 % během 5 let. Zároveň nebylo zjištěno zvýšení rizika nekardiovaskulárních příčin smrti (včetně onkologických onemocnění).
Kromě vlivu na LDL-c dochází díky statinům k poklesu hladiny triglyceridů (TG) až o 10−20 %. Potentnější statiny jako atorvastatin, rosuvastatin a pitavastatin působí větší úbytek TG zvláště ve vyšších dávkách a u pacientů, kteří měli vstupně vyšší TG. Vliv statinů na HDL-c je malý; dochází ke zvýšení o 1−10 %, přičemž největší vliv na HDL-c má rosuvastatin. Vliv na hladinu apolipoproteinu A je zanedbatelný.
Kromě výše uvedených známých účinků statinů byl prokázán jejich antioxidační a protizánětlivý efekt.
Nejčastější stížností pacientů léčených statiny je různě vyjádřená myalgie. Rhabdomyolýza je raritní (1−3/100 000/rok).
Léčba statiny se dále pojí s vyšším rizikem vzniku poruchy metabolismu cukrů a rozvoje diabetu mellitu (DM) 2. typu. Objevit se může i vzestup ALT – ten se vyskytne u 0,5−2 % léčených pacientů, zvláště při podávání vyšších dávek. K závažnému selhání jater nedochází často, proto se již ustoupilo od rutinního testování ALT. U rosuvastatinu byla, zejména při vyšším dávkování, zjištěna proteinurie, která je většinou přechodná a není spojená s glomerulární dysfunkcí.
Probíhají studie zkoumající možný vliv statinů na zvýšení rizika krvácivých mozkových příhod. Metaanalýza CTT ukázala na 21% zvýšení relativního rizika na každý mmol/l poklesu LDL-c, ale výsledky jiných studií včetně recentně zveřejněné rozsáhlé dánské studie tuto souvislost neprokázaly.
Jednou z novinek je statisticky významně pozitivní vliv statinů na kardiovaskulární riziko u pacientek s low-grade karcinomem prsu po chemoterapii. Výsledky kanadské studie byly prezentovány koncem března 2020. Přínos léčby statiny je zkoumán i u dalších nádorových onemocnění. Byla zjištěna možná souvislost léčby statiny s prodlouženou dobou přežití u nemocných s karcinomem prsu, ledvin a kolorektálním karcinomem. Některé studie naznačují, že u pacientů užívajících statiny může být méně často zjištěna diagnóza karcinomu prostaty.
Zajímavým účinkem léčby statiny je jejich vliv na snížení CRP u pacientů s jeho chronickou elevací. U nemocných s revmatoidní artritidou užívajících statin bylo zjištěno, že během léčby došlo k poklesu nejen CRP, ale i sedimentace, TNF-α a IL-6.
V souvislosti s probíhající pandemií onemocnění COVID-19 vyvolaného novým koronavirem je namístě zmínit, že některé studie v minulosti prokázaly snížení kardiovaskulárního rizika a možná i rizika úmrtí u pacientů, kteří byli hospitalizováni pro chřipku a pneumonii. Potenciální protizánětlivý efekt statinů byl v minulosti zkoumán i v souvislosti s koronaviry (konkrétně s virem způsobujícím onemocnění MERS) a zvažuje se jejich možný vliv na zlepšení průběhu infekce COVID-19. Zatím není možné tento efekt statinů hodnotit a vydávat doporučení na základě dosud získaných dat, nicméně léčba vysokými dávkami statinů by v indikovaných případech mohla vést k nižší pravděpodobnosti vzniku komplikací této infekce.
Na první pohled se může zdát, že léčba statiny je „stará vesta“. Přesto nás může znalost jejich účinku nejen dovést k efektivnějšímu snížení kardiovaskulárního rizika našich pacientů, ale také nám umožňuje zabrousit do nečekaných oblastí, jako je léčba zánětlivých či nádorových onemocnění, a přispět tak k celkovému zdraví těch, jež máme ve své péči.
(bos)
Zdroje:
1. Mach F., Baigent C., Catapano A. L. et al. 2019 ESC/EAS Guidelines for the management of dyslipidaemias: lipid modification to reduce cardiovascular risk. Eur Heart J 2020 Jan 1; 41 (1): 111−188, doi: 10.1093/eurheartj/ehz455.
2. Čillíková K. Šobrův den 2019: Lipidologie opět na výsluní. Medical Tribune 2019; 15 (16): B3, B7.
3. Virani S. S. Is there a role for statin therapy in acute viral infection. Cardiology Magazine, American College of Cardiology, 2020 Mar 18. Dostupné na: www.acc.org/latest-in-cardiology/articles/2020/03/18/15/09/is-there-a-role-for-statin-therapy-in-acute-viral-infections-covid-19
4. Ribe A. R., Vestergaard C. H., Vestergaard M. et al. Statins and risk of intracerebral haemorrhage in a stroke-free population: a nationwide Danish propensity score matched cohort study. EClinicalMedicine 2019 Mar 13; 8 : 78−84, doi: 10.1016/j.eclinm.2019.02.007.
5. Napoli N. Statins may protect against the heart harms of breast cancer therapies. American College of Cardiology, 2020 Mar 19. Dostupné na: www.acc.org/about-acc/press-releases/2020/03/19/09/23/statins-may-protect-against-the-heart-harms-of-breast-cancer-therapies
6. Statins may have double duty on heart disease and cancer. American Heart Association News, 2020 Jan 6. Dostupné na: www.heart.org/en/news/2020/01/06/statins-may-do-double-duty-on-heart-disease-and-cancer
7. Mundell E. J. Many drugs already approved by FDA may have promise against COVID-19. WebMD, 2020 Mar 24. Dostupné na: www.webmd.com/lung/news/20200324/fda-approved-drugs-show-promise-against-covid-19#1
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
