Do studie bylo zahrnuto celkem 5693 osob (43 % žen; průměrný věk 68 let) z amerického celostátního registru PALM (The Patient and Provider Assessment of Lipid Management) zahrnujícího ambulantní pacienty s ASCVD (aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním) nebo s vysokým rizikem ASCVD.
ASCVD je definováno jako:
Do studie bylo zahrnuto celkem 5693 osob (57 % mužů; průměrný věk 68 let), kteří splňovali indikaci pro statinovou terapii. Hodnoceno bylo také, zda je u dotyčného indikovaná a případně podávaná tzv. vysoce intenzivní hypolipidemická léčba. Ta je (dle tehdy platných guidelines ACC/AHA z roku 2013) doporučena u všech pacientů, kteří splňují minimálně jedno z následujících kritérií:
Prostřednictvím dotazování a stanovení parametrů lipidového spektra byla získána potřebná data týkající se subjektivních postojů pacientů i objektivní klinické údaje. V porovnání s muži byly ženy ve sledované skupině častěji tmavé pleti, měly vyšší BMI, nižší 10leté riziko ASCVD, vyšší koncentraci lipidů v séru, častěji měly ASCVD v anamnéze a méně často byly závislé na nikotinu.
Z výsledků studie vyplynulo, že ženy v USA užívají indikované statiny méně často než muži (67,0 vs. 78,4 %; p < 0,001). Stejně tak nižší podíl žen oproti mužům užívá dávku statinů doporučenou dle guidelines (36,7 vs. 45,2 %; p < 0,001). Ženy častěji uváděly, že jim nikdy nebyla statinová terapie doporučena (18,6 vs. 13,5 %; p < 0,001), ale také, že ji z nějakého důvodu odmítly (3,6 vs. 2,0 %; p < 0,001) nebo přerušily (10,9 vs. 6,1 %; p < 0,001).
Více žen než mužů uvedlo, že přerušilo užívání statinů specificky kvůli nežádoucím vedlejším účinkům (7,9 vs. 3,6 %; p < 0,001). Ženy také častěji zmiňovaly, že nemají důvěru v bezpečnost statinové terapie (47,9 vs. 55,2 % věřilo v bezpečnost; p < 0,001) či její efektivitu (68,0 vs. 73,2 % věřilo v efektivitu; p < 0,001). Ženy zařazené do studie byly v porovnání s muži méně často v ambulantní péči kardiologa (51,9 vs. 65,2 %; p < 0,001).
Rozdíly v četnosti užívání statinů mezi muži a ženami zůstaly významné i po zohlednění demografických a socioekonomických faktorů, klinických charakteristik, přesvědčení pacientů i charakteristik poskytovatelů lékařské péče. Srovnatelné odlišnosti byly pozorovány rovněž v (ne)užívání statinů v rámci primární i sekundární prevence. Rozdíl mezi pohlavími nebyl zaznamenán pouze u pacientů s LDL-c ≥ 190 mg/dl (4,9 mmol/l).
Příčin toho, proč ženy dostávají indikovanou léčbu statiny méně často a v menších dávkách než muži, může být více. Nejvýznamnější se zdá být fakt, že ženám je tato terapie méně často nabízena. Významné nedostatky v užívání statinů však nalézáme u obou pohlaví. Přispívají k tomu jak lékaři, kteří statinovou terapii nedoporučují všem indikovaným pacientům, tak sami pacienti, kteří tuto léčbu odmítají či přerušují. K optimalizaci je tedy nutná edukace ohledně bezpečnosti a účinnosti statinů, a to jak na straně pacientů, tak i lékařů.
(mafi)
Zdroj: Nanna M. G., Tracy Y. W., Xiang Q. et al. Sex differences in the use of statins in community practice. Circ Cardiovasc Qual Outcomes 2019; 12: e005562, doi: 10.1161/CIRCOUTCOMES.118.005562.
