Proč ženy v USA dostávají indikovanou léčbu statiny méně a v nižších dávkách než muži?

Metodika studie a sledovaná populace

Do studie bylo zahrnuto celkem 5693 osob (43 % žen; průměrný věk 68 let) z amerického celostátního registru PALM (The Patient and Provider Assessment of Lipid Management) zahrnujícího ambulantní pacienty s ASCVD (aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním) nebo s vysokým rizikem ASCVD.

ASCVD je definováno jako:

1. onemocnění věnčitých tepen (prodělaný infarkt myokardu, ICHS, anamnéza perkutánní koronární intervence, koronární bypass…)
2. onemocnění periferních tepen (anamnéza aneuryzmatu břišní aorty, stenózy karotidy, tepenné revaskularizace…)
3. cerebrovaskulární onemocnění (cévní mozková příhoda, tranzitorní ischemická ataka) v anamnéze

Do studie bylo zahrnuto celkem 5693 osob (57 % mužů; průměrný věk 68 let), kteří splňovali indikaci pro statinovou terapii. Hodnoceno bylo také, zda je u dotyčného indikovaná a případně podávaná tzv. vysoce intenzivní hypolipidemická léčba. Ta je (dle tehdy platných guidelines ACC/AHA z roku 2013) doporučena u všech pacientů, kteří splňují minimálně jedno z následujících kritérií:

• ASCVD v anamnéze a věk ≤ 75 let
• LDL-c ≥ 190 mg/dl (= 4,9 mmol/l)
• věk 40–75 let + DM a vypočtené 10leté riziko ASCVD ≥ 7,5 % (s LDL-c ≥ 70 mg/dl = 1,8 mmol/l u pacientů bez statinové terapie; bez ohledu na koncentraci LDL-c u nemocných již léčených statiny)

Prostřednictvím dotazování a stanovení parametrů lipidového spektra byla získána potřebná data týkající se subjektivních postojů pacientů i objektivní klinické údaje. V porovnání s muži byly ženy ve sledované skupině častěji tmavé pleti, měly vyšší BMI, nižší 10leté riziko ASCVD, vyšší koncentraci lipidů v séru, častěji měly ASCVD v anamnéze a méně často byly závislé na nikotinu.

Výsledky

Z výsledků studie vyplynulo, že ženy v USA užívají indikované statiny méně často než muži (67,0 vs. 78,4 %; p < 0,001). Stejně tak nižší podíl žen oproti mužům užívá dávku statinů doporučenou dle guidelines (36,7 vs. 45,2 %; p < 0,001). Ženy častěji uváděly, že jim nikdy nebyla statinová terapie doporučena (18,6 vs. 13,5 %; p < 0,001), ale také, že ji z nějakého důvodu odmítly (3,6 vs. 2,0 %; p < 0,001) nebo přerušily (10,9 vs. 6,1 %; p < 0,001).

Více žen než mužů uvedlo, že přerušilo užívání statinů specificky kvůli nežádoucím vedlejším účinkům (7,9 vs. 3,6 %; p < 0,001). Ženy také častěji zmiňovaly, že nemají důvěru v bezpečnost statinové terapie (47,9 vs. 55,2 % věřilo v bezpečnost; p < 0,001) či její efektivitu (68,0 vs. 73,2 % věřilo v efektivitu; p < 0,001). Ženy zařazené do studie byly v porovnání s muži méně často v ambulantní péči kardiologa (51,9 vs. 65,2 %; p < 0,001).

Rozdíly v četnosti užívání statinů mezi muži a ženami zůstaly významné i po zohlednění demografických a socioekonomických faktorů, klinických charakteristik, přesvědčení pacientů i charakteristik poskytovatelů lékařské péče. Srovnatelné odlišnosti byly pozorovány rovněž v (ne)užívání statinů v rámci primární i sekundární prevence. Rozdíl mezi pohlavími nebyl zaznamenán pouze u pacientů s LDL-c ≥ 190 mg/dl (4,9 mmol/l). 

Diskuse a závěr

Příčin toho, proč ženy dostávají indikovanou léčbu statiny méně často a v menších dávkách než muži, může být více. Nejvýznamnější se zdá být fakt, že ženám je tato terapie méně často nabízena. Významné nedostatky v užívání statinů však nalézáme u obou pohlaví. Přispívají k tomu jak lékaři, kteří statinovou terapii nedoporučují všem indikovaným pacientům, tak sami pacienti, kteří tuto léčbu odmítají či přerušují. K optimalizaci je tedy nutná edukace ohledně bezpečnosti a účinnosti statinů, a to jak na straně pacientů, tak i lékařů.

(mafi)

Zdroj: Nanna M. G., Tracy Y. W., Xiang Q. et al. Sex differences in the use of statins in community practice. Circ Cardiovasc Qual Outcomes 2019; 12: e005562, doi: 10.1161/CIRCOUTCOMES.118.005562.