V následujícím textu shrnujeme management podávání statinů v případě výskytu myopatie asociované s léčbou statiny. Postup vychází z guidelines České společnosti pro aterosklerózu a Slovenskej asociácie aterosklerózy.
Nežádoucí účinky statinů často omezují jejich podávání nebo dosažení cílových hodnot LDL cholesterolu. Data dokládající protektivní účinky statinů na kardiovaskulární systém jsou ale jednoznačným důvodem, proč bychom se měli snažit léčit statiny téměř všechny pacienty, u kterých je léčba indikovaná. Řada nemocných s nežádoucími účinky při léčbě statiny může tolerovat statin jiný, v nízké dávce nebo alternativním dávkování.
Diagnostická kritéria SAM jsou založena na výskytu svalových bolestí a zvýšení kreatinkinázy (CK).
Bolest a slabost je při SAM typicky symetrická a proximální, obvykle postihuje velké svalové skupiny stehen, hýždí, lýtek a zad. Objevuje se časně (4–6 týdnů po zahájení léčby statinem), ale může k ní dojít i po několika letech léčby. Může se objevit po zvýšení dávky statinu nebo při interakci s nově nasazeným lékem. Pro objektivní hodnocení svalových symptomů při podávání statinů byl na základě klinických studií navržen skórovací systém.
Vyšetřuje se před zahájením léčby statiny, a pokud je vyšší než 4násobek horní hranice normálu (ULN), statin se nenasazuje a stanovení CK se zopakuje. Během léčby se CK rutinně nemonitoruje, vyšetří se pouze, pokud se u pacienta rozvine myopatie. O elevaci CK mluvíme při hladině > 4× ULN ve 2 vyšetřeních během 2 týdnů v časové souvislosti s podáváním statinu (zahájení, přerušení a opětovné zahájení podávání).
Algoritmus, jak následně postupovat u pacientů se SAM, je přehledně shrnut v níže prezentovaném schématu.
Obr.: Terapeutický postup u myopatie asociované se statiny (SAM)
(zza)
Zdroj: Pella D., Vrablík M. et al. Myopatie asociovaná se statiny: klinické doporučení Slovenskej asociácie aterosklerózy a České společnosti pro aterosklerózu. AtheroRev 2016; 1 (1): 7–13.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
