Ketogenní dieta není bez rizika

29. 1. 2020

Omezení příjmu sacharidů nepatří k novinkám na trhu. Ketogenní dieta byla předepisována po staletí k léčbě různých onemocnění, od diabetu až po epilepsii. Ve svých mírnějších podobách je známá od 70. let 20. století a v různých obměnách přežívá dodnes, kdy zaznamenala opětovný nárůst a stala se nejvyhledávanější dietou roku 2018.

Inzerce

Když nepomáhá farmakologie

Ketogenní dieta využívaná v léčbě epilepsie je složena z 90 % z tuků; bílkoviny jsou přijímány v maximálním množství 1 g na 1 kg tělesné hmotnosti a zbylých pár gramů připadne na sacharidy. Je indikovaná pod dohledem lékaře a nutričního terapeuta, kdy je nutné sledovat dostatečný příjem všech živin, zejména vitaminů a minerálních látek. U dětských pacientů, kde nepomáhá obvyklá farmakoterapie, často přináší jedinou naději. Mimo léčebné prostředí se ovšem za ketogenní diety často vydávají různé krabičkové či práškové varianty, které přitom nemají s tou skutečnou mnoho společného.

Pro každého na míru

Univerzální ketogenní dieta neexistuje, a lze se tak setkat s různými doporučeními, například s obsahem 80 % tuků, ale i s mírnějšími variantami. Podstata zůstává však stejná – musí dojít k navození ketózy, při které tělo jako primární zdroj energie využívá tuk a z něj v játrech tvořené ketolátky. Glukóza se během několika dnů hladovění vyčerpá a ketolátky tak slouží pro organismus jako plán B. I mozek, který pracuje zásadně na glukózu, umí energii čerpat z ketolátek.

Často se také ketogenní dieta zaměňuje s nízkosacharidovou, ale důležitým rozdílem je střídmá konzumace bílkovin. Pokud by jich bylo více, metabolismus by upřednostnil výrobu glukózy z aminokyselin a nenastala by ketóza. 

Tukem ku zdraví?

Tak vysoký příjem tuků ovlivňuje mnoho parametrů včetně hladiny cholesterolu v krvi. Do jisté míry je možné zvyšující se hladinu lipoproteinů usměrnit tím, jaké zdroje tuků jsou konzumovány. Jejich většinový podíl ve stravě automaticky neznamená naprostou svobodu v jejich volbě. Strávník by měl věnovat maximální pozornost pestrosti omezených potravin ať už na poli masa, tučných ryb či zeleniny nebo v případě povolených tučných potravin volit ty s nízkým obsahem nasycených mastných kyselin (čili avokádo, rostlinné oleje, ořechy a semínka). Těmi si navíc doplní vlákninu, vitaminy skupiny B a minerální látky.

I tak jsou ovšem výsledky studií o přínosech diety nejednoznačné, a i když ukazují na zlepšení lipidového profilu, z dlouhodobého hlediska nejsou prokázané. Navíc se s ketogenní dietou pojí další rizika – od trávicích obtíží spojených s nedostatkem vlákniny přes různé deficience vitaminů a minerálních látek až po hrozbu ledvinových a žlučníkových kamenů, osteoporózu, zvýšené riziko selhání jater nebo pankreatitidu.

Na hubnutí do plavek to nevypadá

Ačkoliv ketogenní dieta může pomoci při léčbě epilepsie u dětí a skrývá v sobě slibný potenciál i u jiných onemocnění, zůstává u běžné populace a v oblasti redukce hmotnosti stále mnoho nezodpovězených otázek. Krátkodobé výsledky mohou ukazovat na snížení váhy, nicméně v delším časovém horizontu (více než 1 rok) jsou srovnatelné s jinými druhy diet.

Jeden optimální druh stravování pro všechny neexistuje a je možné, že ketogenní dieta může být pro někoho prospěšná. Ukazuje se však, že pro prevenci civilizačních onemocnění je přesto nejlepší konzumace ovoce, zeleniny, dostatku celozrnných potravin, luštěnin, kvalitních bílkovin a tuků spolu s pohybovou aktivitou.

(eha)

Zdroje:

  1. De Lima A. P., Prudêncio B. M., Murakami D. K. et al. Effect of classic ketogenic diet treatment on lipoprotein subfractions in children and adolescents with refractory epilepsy. Nutrition 2017; 33: 271–277, doi: 10.1016/j.nut.2016.06.016.
  2. Tong T. Y. N., Wareham N. J., Khaw K. et al. Prospective association of the Mediterranean diet with cardiovascular disease incidence and mortality and its population impact in a non-Mediterranean population: the EPIC-Norfolk study. BMC Med 2016; 14 (1): 135, doi: 10.1186/s12916-016-0677-4.
  3. Paoli A., Rubini A., Volek J. S., Grimaldi K. A. Beyond weight loss: a review of the therapeutic uses of very-low-carbohydrate (ketogenic) diets. Eur J Clin Nutr 2013; 67 (8): 789–796, doi: 10.1038/ejcn.2013.116.
  4. Bergqvist Ch. A. G. Long-term monitoring of the ketogenic diet: Do's and Don’ts. Epilepsy Res 2012; 100 (3): 261–266, doi: 10.1016/j.eplepsyres.2011.05.020. 
  5. Volek J. S., Sharman M. J., Forsythe C. E. Modification of lipoproteins by very low-carbohydrate diets. J Nutr 2005; 135 (6): 1339–1342, doi: 10.1093/jn/135.6.1339.
  6. Diet Review: Ketogenic Diet for Weight Loss. Harvard School of Public Health, 2020. Dostupné na: www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/healthy-weight/diet-reviews/ketogenic-diet


Štítky
Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×