Ketogenní dieta využívaná v léčbě epilepsie je složena z 90 % z tuků; bílkoviny jsou přijímány v maximálním množství 1 g na 1 kg tělesné hmotnosti a zbylých pár gramů připadne na sacharidy. Je indikovaná pod dohledem lékaře a nutričního terapeuta, kdy je nutné sledovat dostatečný příjem všech živin, zejména vitaminů a minerálních látek. U dětských pacientů, kde nepomáhá obvyklá farmakoterapie, často přináší jedinou naději. Mimo léčebné prostředí se ovšem za ketogenní diety často vydávají různé krabičkové či práškové varianty, které přitom nemají s tou skutečnou mnoho společného.
Univerzální ketogenní dieta neexistuje, a lze se tak setkat s různými doporučeními, například s obsahem 80 % tuků, ale i s mírnějšími variantami. Podstata zůstává však stejná – musí dojít k navození ketózy, při které tělo jako primární zdroj energie využívá tuk a z něj v játrech tvořené ketolátky. Glukóza se během několika dnů hladovění vyčerpá a ketolátky tak slouží pro organismus jako plán B. I mozek, který pracuje zásadně na glukózu, umí energii čerpat z ketolátek.
Často se také ketogenní dieta zaměňuje s nízkosacharidovou, ale důležitým rozdílem je střídmá konzumace bílkovin. Pokud by jich bylo více, metabolismus by upřednostnil výrobu glukózy z aminokyselin a nenastala by ketóza.
Tak vysoký příjem tuků ovlivňuje mnoho parametrů včetně hladiny cholesterolu v krvi. Do jisté míry je možné zvyšující se hladinu lipoproteinů usměrnit tím, jaké zdroje tuků jsou konzumovány. Jejich většinový podíl ve stravě automaticky neznamená naprostou svobodu v jejich volbě. Strávník by měl věnovat maximální pozornost pestrosti omezených potravin ať už na poli masa, tučných ryb či zeleniny nebo v případě povolených tučných potravin volit ty s nízkým obsahem nasycených mastných kyselin (čili avokádo, rostlinné oleje, ořechy a semínka). Těmi si navíc doplní vlákninu, vitaminy skupiny B a minerální látky.
I tak jsou ovšem výsledky studií o přínosech diety nejednoznačné, a i když ukazují na zlepšení lipidového profilu, z dlouhodobého hlediska nejsou prokázané. Navíc se s ketogenní dietou pojí další rizika – od trávicích obtíží spojených s nedostatkem vlákniny přes různé deficience vitaminů a minerálních látek až po hrozbu ledvinových a žlučníkových kamenů, osteoporózu, zvýšené riziko selhání jater nebo pankreatitidu.
Ačkoliv ketogenní dieta může pomoci při léčbě epilepsie u dětí a skrývá v sobě slibný potenciál i u jiných onemocnění, zůstává u běžné populace a v oblasti redukce hmotnosti stále mnoho nezodpovězených otázek. Krátkodobé výsledky mohou ukazovat na snížení váhy, nicméně v delším časovém horizontu (více než 1 rok) jsou srovnatelné s jinými druhy diet.
Jeden optimální druh stravování pro všechny neexistuje a je možné, že ketogenní dieta může být pro někoho prospěšná. Ukazuje se však, že pro prevenci civilizačních onemocnění je přesto nejlepší konzumace ovoce, zeleniny, dostatku celozrnných potravin, luštěnin, kvalitních bílkovin a tuků spolu s pohybovou aktivitou.
(eha)
Zdroje:
