Systémový lupus erythematodes (SLE) poškozuje řadu orgánů, mimo jiné srdce a koronární arterie. Důsledkem může být ischemická choroba srdeční se všemi důsledky, a to už ve velmi mladém věku.
Systémový lupus erythematodes (SLE) poškozuje řadu orgánů, mimo jiné srdce a koronární arterie. Důsledkem může být ischemická choroba srdeční se všemi důsledky, a to už ve velmi mladém věku.
Systémový lupus erythematodes je autoimunitní onemocnění, které postihuje především mladé ženy. Kromě kloubů a ledvin zasahuje také srdce − perikard, převodní systém, myokard, chlopně i koronární arterie. Postižení koronárních arterií je kombinací akcelerované aterosklerózy, arteritidy, trombózy, embolizace, spasmů a abnormalit průtoku krve.
Z hlediska epidemiologie je postižení koronárních arterií u SLE velmi zvláštní − právě tím, že postihuje mladé ženy, u kterých se vzhledem k protektivnímu vlivu estrogenu ischemická choroba srdeční s tradičními rizikovými faktory prakticky nevyskytuje. SLE zvyšuje riziko infarktu myokardu 9−50× a riziko fatálního infarktu myokardu 3×. Pacienti se SLE mají obecně vysokou kardiovaskulární mortalitu.
Většina tradičních kardiovaskulárních rizikových faktorů se podle dostupných údajů vyskytuje u osob se SLE víceméně v obdobné míře jako v obecné populaci. Je zde zvýšená prevalence metabolického syndromu, ale ne natolik, aby mohl sám o sobě výrazněji ovlivnit kardiovaskulární riziko.
Mezi rizikové faktory, které jsou označovány jako „netradiční“, řadíme například poškození ledvin a užívání kortikoidů, které jsou pro osoby trpící lupusem typické a je třeba s nimi počítat. Dalším důležitým faktorem je zánět − systémové zánětlivé procesy jsou známy tím, že signifikantně urychlují aterosklerózu. Na cévy má vliv zejména uvolňování zánětlivých mediátorů, endotelové poškození zprostředkované imunokomplexy a antifosfolipidové protilátky. Jak významně se ale tyto pochody uplatňují v případě SLE, není zcela jasné.
SLE by podle některých autorů měl být považován za nezávislý rizikový faktor, protože riziko, které přináší, je vyšší než prostý součet všech známých patofyziologických pochodů, které s ním lze asociovat.
Klinický přístup k pacientům se SLE by měl být z kardiologického hlediska založen na:
(pez)
Zdroj: Zeller C. B., Appenzeller S. Cardiovascular disease in systemic lupus erythematosus: the role of traditional and lupus-related risk factors. Curr Cardiol Rev 2008; 4 (2): 116−122, doi: 10.2174/157340308784245775.
