Post hoc analýza dvou prospektivních studií zkoumala efekt intenzivní hypolipidemické terapie na kompozitní výsledek kardiovaskulárního rizika u pacientů se zánětlivým onemocněním kloubů nebo bez něj. Z výsledků studie vyplývá, že obě skupiny z intenzivní hypolipidemické terapie profitují.
Zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob u pacientů s revmatoidní artritidou je všeobecně známé. Zvýšení kardiovaskulární morbidity a mortality oproti obecné populaci je také dokumentováno u pacientů s psoriatickou artritidou a ankylozující spondylitidou. Statinová terapie je pevně stanovenou modalitou intervence v prevenci kardiovaskulárních chorob a několik studií prokázalo efektivitu statinů u různých vysoce rizikových skupin pacientů. Navzdory zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku u pacientů s ankylozující spondylitidou a psoriatickou artritidou však neexistuje žádná evidence-based studie, která by potvrdila efektivitu hypolipidemické terapie na snížení kardiovaskulárního rizika u těchto jedinců.
Post hoc analýza dvou prospektivních studií se proto zabývala efektem intenzivní hypolipidemické terapie na sérovou hladinu lipidů a lipoproteinů a kompozitní kardiovaskulární koncové ukazatele u pacientů s revmatoidní artritidou, psoriatickou artritidou nebo ankylozující spondylitidou v porovnání s pacienty bez anamnézy zánětlivého kloubního onemocnění.
Post hoc analýza hodnotila výsledky studií IDEAL (Incremental Decrease in End Points Through Aggressive Lipid Lowering) a TNT (Treating to New Targets). IDEAL byla otevřená komparační studie, jež hodnotila vysokodávkovou terapii atorvastatinem (80 mg) a konvenční terapii simvastatinem (20–40 mg) u pacientů po infarktu myokardu (n = 8 888) s průměrnou dobou sledování 4,8 roku. TNT byla dvojitě zaslepená studie, které se zúčastnili pacienti s klinicky evidentní ischemickou chorobou srdeční (n = 10 001). Účastníci této studie byli rozděleni k terapii atorvastatinem v dávce 10 nebo 80 mg 1× denně. Medián sledování činil 4,9 roku.
Studií se zúčastnilo celkem 18 889 pacientů, přičemž 199 z nich trpělo revmatoidní artritidou, 46 ankylozující spondylitidou a 35 psoriatickou artritidou. Pro tuto analýzu byl použit kombinovaný koncový výstup pro kardiovaskulární morbiditu a mortalitu zahrnující hospitalizace pro anginu pectoris, nefatální a fatální akutní infarkt myokardu, intervence v podobě perkutánní koronární intervence a koronární bypass, cévní mozkovou příhodu a tranzitorní ischemickou ataku. Změny v hladinách lipidů byly vyhodnoceny analýzou kovariance. Efekt na kardiovaskulární rizika byl vyhodnocen Coxovou regresní analýzou a byly provedeny testy heterogenity.
Pacienti s revmatickými chorobami byly rovnoměrně rozděleni v obou studiích i terapeutických skupinách. Proporce nemocných s revmatickými chorobami byla mírně vyšší ve skupině podstupující intenzivní hypolipidemickou terapii (p = 0,05). Základní demografická fakta se mezi pacienty s revmatickými chorobami a bez anamnézy revmatických chorob nelišila, s výjimkou mírně vyššího věku a vyššího podílu žen ve skupině nemocných s revmatickými chorobami.
U pacientů s revmatoidní artritidou a ankylozující spondylitidou byly naměřeny nižší vstupní hladiny celkového cholesterolu v porovnání s kontrolní skupinou (průměr nejmenších čtverců ± SEM; 4,7 ± 0,06 mmol/l, respektive 4,6 ± 0,12 mmol/l vs. 4,8 ± 0,05 mmol/l; p = 0,03, respektive p = 0,05). Hladiny apolipoproteinu A1 byly vyšší u pacientů s revmatoidní artritidou v porovnání se všemi ostatními pacienty.
Redukce hladiny aterogenních lipidů a lipoproteinových složek byla srovnatelná u všech terapeutických skupin při porovnání pacientů s revmatickým onemocněním a kontrolní skupiny. Byl však zaznamenán signifikantní rozdíl mezi intenzivní a konvenční hypolipidemickou terapií. Atorvastatin v dávce 80 mg indukoval největší redukci hladiny aterogenních lipidů a lipoproteinů u pacientů s revmatickým onemocněním i u kontrolní skupiny. U pacientů podstupujících statinovou terapii atorvastatinem v dávce 80 mg také bylo zaznamenáno snížení kardiovaskulárního rizika o 20 % v porovnání s méně intenzivní statinovou terapií (p = 0,36 pro nemocné s revmatickým onemocněním a p < 0,0001 pro pacienty bez revmatického onemocnění).
Z výsledků studie vyplývá, že pacienti s revmatickým onemocněním nebo bez něj profitují ze srovnatelných účinků intenzivní statinové terapie, a to v parametrech snížení hladiny aterogenních lipidů a lipoproteinů a redukce kardiovaskulárního rizika.
(holi)
Zdroj: Semb A. G., Kvien T. K., DeMicco D. A. et al. Effect of intensive lipid-lowering therapy on cardiovascular outcome in patients with and those without inflammatory joint disease. Arthritis Rheum 2012; 64 (9): 2836–2846, doi: 10.1002/art.34524.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
