Post hoc analýza dvou prospektivních studií zkoumala efekt intenzivní hypolipidemické terapie na kompozitní výsledek kardiovaskulárního rizika u pacientů se zánětlivým onemocněním kloubů nebo bez něj. Z výsledků studie vyplývá, že obě skupiny z intenzivní hypolipidemické terapie profitují.
Zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob u pacientů s revmatoidní artritidou je všeobecně známé. Zvýšení kardiovaskulární morbidity a mortality oproti obecné populaci je také dokumentováno u pacientů s psoriatickou artritidou a ankylozující spondylitidou. Statinová terapie je pevně stanovenou modalitou intervence v prevenci kardiovaskulárních chorob a několik studií prokázalo efektivitu statinů u různých vysoce rizikových skupin pacientů. Navzdory zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku u pacientů s ankylozující spondylitidou a psoriatickou artritidou však neexistuje žádná evidence-based studie, která by potvrdila efektivitu hypolipidemické terapie na snížení kardiovaskulárního rizika u těchto jedinců.
Post hoc analýza dvou prospektivních studií se proto zabývala efektem intenzivní hypolipidemické terapie na sérovou hladinu lipidů a lipoproteinů a kompozitní kardiovaskulární koncové ukazatele u pacientů s revmatoidní artritidou, psoriatickou artritidou nebo ankylozující spondylitidou v porovnání s pacienty bez anamnézy zánětlivého kloubního onemocnění.
Post hoc analýza hodnotila výsledky studií IDEAL (Incremental Decrease in End Points Through Aggressive Lipid Lowering) a TNT (Treating to New Targets). IDEAL byla otevřená komparační studie, jež hodnotila vysokodávkovou terapii atorvastatinem (80 mg) a konvenční terapii simvastatinem (20–40 mg) u pacientů po infarktu myokardu (n = 8 888) s průměrnou dobou sledování 4,8 roku. TNT byla dvojitě zaslepená studie, které se zúčastnili pacienti s klinicky evidentní ischemickou chorobou srdeční (n = 10 001). Účastníci této studie byli rozděleni k terapii atorvastatinem v dávce 10 nebo 80 mg 1× denně. Medián sledování činil 4,9 roku.
Studií se zúčastnilo celkem 18 889 pacientů, přičemž 199 z nich trpělo revmatoidní artritidou, 46 ankylozující spondylitidou a 35 psoriatickou artritidou. Pro tuto analýzu byl použit kombinovaný koncový výstup pro kardiovaskulární morbiditu a mortalitu zahrnující hospitalizace pro anginu pectoris, nefatální a fatální akutní infarkt myokardu, intervence v podobě perkutánní koronární intervence a koronární bypass, cévní mozkovou příhodu a tranzitorní ischemickou ataku. Změny v hladinách lipidů byly vyhodnoceny analýzou kovariance. Efekt na kardiovaskulární rizika byl vyhodnocen Coxovou regresní analýzou a byly provedeny testy heterogenity.
Pacienti s revmatickými chorobami byly rovnoměrně rozděleni v obou studiích i terapeutických skupinách. Proporce nemocných s revmatickými chorobami byla mírně vyšší ve skupině podstupující intenzivní hypolipidemickou terapii (p = 0,05). Základní demografická fakta se mezi pacienty s revmatickými chorobami a bez anamnézy revmatických chorob nelišila, s výjimkou mírně vyššího věku a vyššího podílu žen ve skupině nemocných s revmatickými chorobami.
U pacientů s revmatoidní artritidou a ankylozující spondylitidou byly naměřeny nižší vstupní hladiny celkového cholesterolu v porovnání s kontrolní skupinou (průměr nejmenších čtverců ± SEM; 4,7 ± 0,06 mmol/l, respektive 4,6 ± 0,12 mmol/l vs. 4,8 ± 0,05 mmol/l; p = 0,03, respektive p = 0,05). Hladiny apolipoproteinu A1 byly vyšší u pacientů s revmatoidní artritidou v porovnání se všemi ostatními pacienty.
Redukce hladiny aterogenních lipidů a lipoproteinových složek byla srovnatelná u všech terapeutických skupin při porovnání pacientů s revmatickým onemocněním a kontrolní skupiny. Byl však zaznamenán signifikantní rozdíl mezi intenzivní a konvenční hypolipidemickou terapií. Atorvastatin v dávce 80 mg indukoval největší redukci hladiny aterogenních lipidů a lipoproteinů u pacientů s revmatickým onemocněním i u kontrolní skupiny. U pacientů podstupujících statinovou terapii atorvastatinem v dávce 80 mg také bylo zaznamenáno snížení kardiovaskulárního rizika o 20 % v porovnání s méně intenzivní statinovou terapií (p = 0,36 pro nemocné s revmatickým onemocněním a p < 0,0001 pro pacienty bez revmatického onemocnění).
Z výsledků studie vyplývá, že pacienti s revmatickým onemocněním nebo bez něj profitují ze srovnatelných účinků intenzivní statinové terapie, a to v parametrech snížení hladiny aterogenních lipidů a lipoproteinů a redukce kardiovaskulárního rizika.
(holi)
Zdroj: Semb A. G., Kvien T. K., DeMicco D. A. et al. Effect of intensive lipid-lowering therapy on cardiovascular outcome in patients with and those without inflammatory joint disease. Arthritis Rheum 2012; 64 (9): 2836–2846, doi: 10.1002/art.34524.
