Dlouhodobý příznivý vliv podávání atorvastatinu a antihypertenziv na kardiovaskulární a celkovou mortalitu prokázala studie The Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial (ASCOT) Legacy Study, která 16 let sledovala britské účastníky původní klinické studie ASCOT. Výsledky byly prezentovány na kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v roce 2018 a publikovány v časopisu The Lancet.
ASCOT byla multicentrická randomizovaná klinická studie s 2 × 2 faktoriálním designem s randomizací k antihypertenzní léčbě a k léčbě hypolipidemické. Původní studie zahrnovala 19 257 pacientů s hypertenzí ve věku 40–79 let a aspoň 3 dalšími kardiovaskulárními rizikovými faktory, ale bez kardiovaskulárních příhod, cerebrovaskulárních příhod a aktuální léčby anginy pectoris v anamnéze a v průběhu 3 měsíců od randomizace.
Cílem bylo srovnání dvou antihypertenzních strategií v rameni studie nazvaném ASCOT-BPLA (blood pressure lowering arm): léčby založené na amlodipinu s léčbou založenou na atenololu. Z těchto pacientů byl u osob s hladinou celkového cholesterolu ≤ 6,5 mmol/l v rameni ASCOT-LLA (lipid lowering arm) dále srovnáván účinek atorvastatinu (skupina LLA) proti placebu (skupina non-LLA). Primárním cílem byly nefatální infarkt myokardu a fatální ischemická koronární příhoda.
Po mediánu doby sledování 3,3 roku bylo rameno LLA předčasně ukončeno pro nepochybný přínos atorvastatinu z hlediska primárního cíle. Pacienti byli dále sledováni až do skončení BPLA a bylo jim nabídnuto open-label užívání atorvastatinu (spolu s určenou antihypertenzní medikací). Větev BPLA byla ukončena po 5,5 roku (medián) pro významně nižší mortalitu a výskyt iktu v amlodipinové skupině.
U 8 580 britských účastníků, kteří se všichni zúčastnili BPLA a 4 605 z nich LLA, byla po dobu 15,7 roku (medián; mezikvartilový rozptyl [IQR] 9,7–16,4 roku) sledována celková a kardiovaskulární mortalita. Celkem 38,3 % pacientů v průběhu sledování zemřelo, z toho 1 640 (38,4 %) z 4 275 pacientů léčených atenololem a 1 642 (38,1 %) z 4 305 pacientů s léčbou založenou na amlodipinu. V rameni LLA z 4 605 osob zemřelo 1 768, z toho 903 (39,5 %) z 2 288 zařazených do placebové skupiny a 865 (37,3 %) z 2 317 léčených atorvastatinem.
Celkem 1 210 (36,9 %) ze všech úmrtí bylo z kardiovaskulárních příčin. Mezi pacienty ve větvi BPLA nebyl mezi dvěma léčebnými strategiemi zjištěn významný rozdíl v celkové mortalitě (adjustovaný poměr rizik [HR] 0,90; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,81–1,01; p = 0,0776), ale ve skupině léčené amlodipinem byl zjištěn významně nižší výskyt úmrtí v důsledku iktu (adjustovaný HR 0,71; 95% CI 0,53–0,97; p = 0,0305). U 3 975 pacientů v non-LLA skupině bylo méně úmrtí z kardiovaskulárních příčin zjištěno u pacientů s léčbou založenou na amlodipinu (adjustovaný HR 0,79; 95% CI 0,67–0,93; p = 0,0046).
U pacientů léčených atorvastatinem (LLA skupina) bylo v porovnání s placebem zjištěno významně méně úmrtí z kardiovaskulárních příčin (HR 0,85; 95% CI 0,72–0,99; p = 0,0395). Tento výsledek potvrzuje dlouhodobý přínos terapie statiny ve snižování rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby. Mechanismus tohoto dlouhodobého účinku může být dle autorů studie založen na iniciální stabilizaci aterosklerotického plátu v průběhu původní studie.
Vyhodnocení studie ASCOT po 10 letech od jejího skončení ukazuje dlouhodobý přínos léčby hypercholesterolemie a hypertenze z hlediska mortality. Podávání atorvastatinu po dobu 3,3 roku snížilo kardiovaskulární mortalitu o 15 %. Přínos léčby s časem rostl, a to dokonce i u pacientů, kteří léčbu ukončili.
(blu)
Zdroj: Gupta A., Mackay J., Whitehouse A. et al. Long-term mortality after blood pressure-lowering and lipid-lowering treatment in patients with hypertension in the Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial (ASCOT) Legacy study: 16-year follow-up results of a randomised factorial trial. Lancet 2018 Sep 29; 392 (10153): 1127–1137, doi: 10.1016/S0140-6736(18)31776-8.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
