#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Diabetes mellitus 2. typu – prevalence a diagnostika

22. 9. 2015

Diabetes mellitus 2. typu a dyslipidémie patří v české populaci mezi závažné metabolické choroby s vysokou prevalencí. Podle posledních údajů z roku 2013 trpí v naší zemi diabetem více než 861,6 tisíce pacientů. Metabolický syndrom, jehož součástí bývá i diabetes mellitus 2. typu, přitom může zahrnovat až 25–30 % dospělé populace.

V současné době tvoří nemocní s diabetem mellitem asi 8 % populace České republiky, podle posledních údajů z roku 2013 se jednalo o více než 860 tisíc pacientů. Další část pacientů však zůstává nediagnostikována, odhaduje se, že se jedná až o další 2 %. Výskyt diabetu narůstá s věkem, v populaci nad 65 let diabetici tvoří asi 20 % populace. Počet nemocných s diabetem se neustále zvyšuje, což vedlo k označení tohoto stavu za epidemii. Takzvaný prediabetes, do něhož se řadí hraniční glykémie nalačno a porušená glukózová tolerance, postihuje asi 5 % populace. Současně podle odhadů trpí 25–30 % populace metabolickým syndromem. Ten je definován přítomností arteriální hypertenze, porušenou glukózovou tolerancí nebo hyperglykémií, abdominální obezitou a aterogenní dyslipidémií, s charakteristicky zvýšenou hladinou TAG a sníženou hladinou HDL-cholesterolu v krvi.

Diagnóza diabetu

Diagnóza diabetu je založena na průkazu hyperglykémie za stanovených podmínek. Klinická symptomatologie je v případě diabetu variabilní a nekonstantní, tudíž její nepřítomnost onemocnění nevylučuje. Mezi standardní metody diagnostiky patří glykémie nalačno, náhodná glykémie a glykémie ve 120. minutě orálního glukózového tolerančního testu (oGTT). Za standardní hodnoty glykémie nalačno se považuje referenční rozmezí 3,8–5,6 mmol/l. V případě glykémie nalačno je diabetes diagnostikován při hodnotách ≥ 7 mmol/l. V případě oGTT je diagnóza diabetu stanovena při glykémii ≥ 11,1 mmol/l. Poslední možností diagnózy je přítomnost klasických příznaků cukrovky a náhodná glykémie ≥ 11,1 mmol/l. Glykémie nalačno nižší než 5,6 mmol/l vylučuje onemocnění diabetem. U pacientů se zvýšeným rizikem diabetu je však vhodné doplnit postprandiální glykémii nebo provést oGTT. Jedná se například o jedince trpící metabolickým syndromem nebo s kardiovaskulární příhodou v osobní anamnéze. K diferenciální diagnóze mezi diabetem 1. a 2. typu slouží stanovení protilátek proti kyselině glutamové (antiGAD) nebo stanovení C-peptidu.

(holi)

 

Zdroje: Karen I., Svačina Š., Škrha J. Diabetes mellitus. Doporučený postup péče o pacienty s diabetes mellitus. Novelizace 2013.
Soška V. et al. Stanovisko výboru ČSAT k doporučením ESC/EAS pro diagnostiku a léčbu dyslipidémií z roku 2011. Interní medicína 2013; 15 (10): 322–326. Zdravotnická ročenka ČR 2013, ÚZIS.



Štítky
Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#