Definice a klasifikace chronického onemocnění ledvin dle KDIGO

Chronické onemocnění ledvin (CKD) je definováno jako abnormalita ledvinné struktury nebo funkce ledvin trvající déle než 3 měsíce, která má dopad na zdraví člověka. Kritéria pro diagnózu CKD zahrnují přítomnost jakékoliv z následujících abnormalit, jež se vyskytuje déle než 3 měsíce:

• albuminurie: AER (exkrece albuminu) ≥ 30 mg/24 hod. nebo ACR (poměr albumin : kreatinin v moči) ≥ 30 mg/g (≥ 3 mg/mmol);
• abnormality v močovém sedimentu;
• elektrolytové a další abnormality v důsledku poruchy tubulární funkce;
• abnormality zjištěné při histologickém vyšetření;
• strukturální abnormality zjištěné při zobrazovacím vyšetření;
• prodělaná transplantace ledviny;
• snížená odhadovaná glomerulární filtrace (eGFR) < 60 ml/min/1,73 m² (kategorie G3a–G5). 

Doporučuje se klasifikovat CKD podle příčiny, kategorie GFR a kategorie albuminurie. Důvod pro zařazení příčiny do klasifikace spočívá ve snaze upozornit lékaře, že CKD není diagnóza sama o sobě a že stanovení příčiny CKD je důležité pro určení prognózy a správné terapie. Příčina CKD se posuzuje podle přítomnosti nebo absence systémového onemocnění a lokalizace zjištěné renální léze nebo předpokládaného patologicko-anatomického nálezu.

Tab. 1 – Kategorie GFR

Tab. 2 – Kategorie albuminurie

Tab. 3 – Odhad rizika u pacientů s CKD podle kategorie GFR a albuminurie

(zza)

Zdroj: Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO) CKD Work Group. KDIGO 2012. Clinical Practice Guideline for the Evaluation and Management of Chronic Kidney Disease. Kidney Int Suppl. 2013; 3: 1–150.