U širokého spektra revmatických onemocnění je prokázáno zvýšené kardiovaskulární (KV) riziko. To jen podtrhuje význam prevence, diagnostiky a léčby KV rizikových faktorů u těchto pacientů. V říjnu 2016 vyšla aktualizace doporučení Evropské ligy proti revmatismu (EULAR) pro řešení KV rizik u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a dalšími revmatickými chorobami.
Aktuální guidelines vycházejí z nových důkazů publikovaných od vydání předchozích doporučení v roce 2009. Vytvořil je mezioborový 26členný výbor sestavený ze zástupců pacientů, revmatologů, kardiologů, internistů, epidemiologů a dalších zdravotníků ze 13 zemí. Aktualizace přináší 3 zastřešující principy a 10 doporučení, z nichž je 1 zcela nové a 6 bylo pozměněno. Každé doporučení má uvedenou úroveň důkazů (1–4) a sílu doporučení (A–D; viz tab. níže).
Cílem aktualizace těchto doporučení, jejichž shrnutí přináší následující článek, je pomoci lékařům řešit KV riziko pacientů s revmatickými chorobami na základě posledních důkazů.
| 1. U všech pacientů s RA, AS a PsA je třeba optimální kontrola onemocnění z důvodu snížení KV rizika. |
2b–3 |
B |
| 2. U všech pacientů s RA, AS a PsA je doporučeno hodnocení KV rizika nejméně 1× za 5 let. Je vhodné i po významné změně antirevmatické léčby. |
3–4 |
C |
| 3. KV riziko je třeba stanovit podle národních doporučení nebo − pokud nejsou k dispozici − podle modelu SCORE. |
3–4 |
C–D |
| 4. Stanovení lipidémie se provádí v období stabilizace onemocnění nebo remise, nemusí být nalačno a měří se i celkový a HDL cholesterol. |
3 |
C |
| 5. Pokud používaný model predikce KV rizika v sobě již nezahrnuje přítomnost RA, je třeba vypočtené riziko vynásobit faktorem 1,5. |
3–4 |
C |
| 6. Jako součást zhodnocení KV rizika u pacientů s RA lze zvážit screening asymptomatické aterosklerózy ultrasonografickým vyšetřením karotických tepen. |
3–4 |
C–D |
| 7. U všech pacientů mají doporučení pro úpravu životního stylu zahrnovat zdravou stravu, pravidelný pohyb a zanechání kouření. |
3 |
C |
| 8. Léčba KV rizikových faktorů se má řídit podle národních doporučení u RA, SA a PsA, antihypertenziva a statiny lze podávat jako u běžné populace. |
3–4 |
C–D |
| 9. Při předepisování NSAIDs je třeba opatrnosti, zvlášť u pacientů s doloženým KV onemocněním nebo s KV rizikovými faktory. |
2a–3 |
C |
| 10. V dlouhodobé léčbě je třeba podávat co nejnižší možnou dávku kortikosteroidů, při remisi nebo nízké aktivitě choroby je vhodné pokusit se jejich dávku snížit. Důvody pokračující léčby kortikosteroidy je nutné pravidelně přehodnocovat. |
3–4 |
C |
(zza)
Zdroj: Agca R., Heslinga S. C., Rollefstad S. et al. EULAR recommendations for cardiovascular disease risk management in patients with rheumatoid arthritis and other forms of inflammatory joint disorders: 2015/2016 update. Ann Rheum Dis 2017; 76 (1): 17–28, doi: 10.1136/annrheumdis-2016-209775.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
