Ranní myopický posun a oslnění u pacientů pokročilou Fuchsovou endotelovou dystrofií rohovky
Čerstvě publikovaná práce německého týmu analyzuje u pacientů s Fuchsovou endotelovou dystrofií rohovky ranní a odpolední rozdíly různých parametrů s cílem zjistit, které z nich přispívají k subjektivním zrakovým obtížím po ránu.
Cíle studie
Subjektivní snížení zrakové ostrosti po ránu s postupným zlepšováním během dne je patognomickým příznakem dysfunkce endotelu rohovky. Cílem této práce tak bylo analyzovat výkyvy centrální tloušťky rohovky, refrakce a kolísání zrakové ostrosti během dne u pokročilého stadia Fuchsovy endotelové dystrofie rohovky.
Metodika a průběh
Do prospektivní kohortové studie byli zařazeni pacienti s dystrofií rohovky (29 očí) a kontrolní skupina jedinců s normálními rohovkami (22 očí). Rutinní klinické vyšetření zahrnovalo biomikroskopii a optickou koherenční tomografii makuly. V 16 hodin večer a následující den v 8 hodin ráno bylo dále provedeno vyšetření na přístroji Pentacam, stanovení refrakce a nejlépe korigované zrakové ostrosti (NKZO) za běžných podmínek a při použití optotypu s oslňujícím osvícením po stranách.
Výsledná zjištění
Rozdíly mezi odpoledními a ranními hodnotami centrální tloušťky rohovky byly mezi oběma skupinami významné, u pacientů s Fuchsovou dystrofií bylo naměřeno průměrně 41,45 ± 34,1 µm (SD) (p < 0,001), u kontrolní skupiny 5,5 ± 6,72 µm (SD) (p = 0,001).
Hodnoty naměřené u pacientů s Fuchsovou endotelovou dystrofií rohovky pro sférický ekvivalent (−0,64 ± 0,6; p < 0,001) a celkovou refrakční sílu rohovky (0,60 ± 0,83 D; p = 0,001) se v porovnání s kontrolami také diurnálně významně měnily.
To samé se týkalo zrakové ostrosti. U jedinců s Fuchsovou dystrofií činily rozdíly mezi měřeními NKZO 0,15 ± 0,18 logMAR (p < 0,001) a u NKZO při oslnění 0,34 ± 0,25 logMAR (p < 0,001).
Závěr
Studie prokázala, že u pacientů s Fuchsovou endotelovou dystrofií rohovky ráno dochází k myopickému posunu, vyšší míře oslnění a v souladu s tím i ke ztluštění rohovky, což může u pokročilé formy onemocnění obzvláště přispívat k subjektivním zrakovým obtížím během prvních hodin po probuzení. Tyto nálezy je třeba brát v potaz při posuzování stavu pacienta a rozhodování o případném chirurgickém řešení.
(lis)
Zdroj: Loreck N., Adler W., Siebelmann S. et al. Morning myopic shift and glare in advanced Fuchs endothelial corneal dystrophy. Am J Ophthalmol 2020 May; 213: 69−75, doi: 10.1016/j.ajo.2020.01.011.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
