Doporučení Americké urologické asociace k léčbě benigní hyperplazie prostaty – 1. část (medikamentózní léčba α-blokátory)

Benigní hyperplazie prostaty (BHP) je progredující onemocnění vyvolané proliferací hladkého svalu a epiteliálních buněk v prostatě, které vedou k jejímu zvětšení. Zvětšená žláza pak vyvolává symptomy dolních močových cest (lower urinary tract symptoms – LUTS), a to buď přímým útlakem, nebo zvýšeným tonem hladkého svalstva žlázy. Etiologie tohoto onemocnění není přesně známa. Nedávno byla vydána nová doporučení Americké urologické asociace (AUA) ohledně léčby BHP a LUTS. Následující článek představuje první část základů medikamentózní léčby podle těchto doporučení – léčbu α-blokátory.

Doporučení AUA

Prezentovaná doporučení vznikla systematickou rešerší dostupné literatury, na jejich vzniku se podílelo 69 odborníků. Podle míry shody rozlišují tato doporučení tři úrovně léčby: standardní terapie (úroveň doporučení 1), vhodná léčba (úroveň doporučení 2), alternativní léčba (úroveň doporučení 3).

Možnosti farmakologické léčby

α-blokátory

α-blokátory jsou v léčbě LUTS sekundární při BHP široce využívanou skupinou, protože noradrenergní sympatické nervstvo je zodpovědné za kontrakci hladkého svalstva v prostatě, což je považováno za součást patofyziologie LUTS při BHP. α-blokátory ve srovnání s placebem signifikantně zlepšují symptomy LUTS, zároveň zlepšují i maximální rychlost proudu moči. V klinických studiích byla léčba α-blokátory spojena s ojedinělými nežádoucími účinky, nejčastěji se jednalo o malátnost (ve 2–14 %). Při léčbě α-blokátory se při operaci katarakty rovněž může vyskytnout peroperační syndrom měkké duhovky (intraoperative floppy iris syndrome – IFIS), což je kombinace progresivní intraoperativní miózy, zvlnění a prolapsu duhovky.

Jednotlivá doporučení k léčbě

Alfuzosin, doxazosin, tamsulosin a terazosin jsou vhodné k léčbě pacientů s obtěžujícími, středně závažnými až závažnými symptomy LUTS při BHP. Efektivita jednotlivých preparátů je srovnatelná, mírně se liší jen nežádoucími účinky (úroveň doporučení 3). Starší a levnější generika jsou v léčbě rovněž použitelná, nicméně při jejich použití je nutné pečlivě vytitrovat dávku a během léčby monitorovat krevní tlak (úroveň doporučení 3). Vzhledem k výskytu peroperačního syndromu měkké duhovky u pacientů léčených α-blokátory je u mužů s LUTS při BHP nutné před zahájením terapie α-blokátory zjišťovat eventuální plánovanou operaci katarakty. V případě, že taková operace v plánu je, pak by zahájení terapie mělo být odloženo až po operaci (úroveň doporučení 2).

Jednotlivé preparáty

Alfuzosin

Alfuzosin je α₁-blokátor druhé generace, který je doporučen k léčbě středně závažných až závažných symptomů BHP. Je možné jej použít i k léčbě akutní retence moči.

Doxazosin

Doxazosin patří rovněž do skupiny α₁-blokátorů druhé generace, používané k léčbě středně závažných až závažných symptomů BHP. Léčebná odpověď je závislá na dávce, stejně jako nežádoucí účinky (např. posturální hypotenze, synkopy). Vhodnou dávku je tedy nutno u každého pacienta postupně vytitrovat.

Tamsulosin

Tamsulosin je α-blokátor třetí generace s větší afinitou k receptoru α_1A než α_1B, není proto nutná tak přesná titrace dávky. Redukován je i nežádoucí hypotenzní efekt, tamsulosin tedy může být podáván i s další medikací na hypertenzi.

Terazosin

Terazosin je selektivní α₁-blokátor s dlouhým biologickým poločasem, což umožňuje podávání 1× denně. I u terazosinu jsou léčebný efekt i nežádoucí účinky závislé na dávce, a lék je proto nutné pečlivě vytitrovat.

(epa)

Zdroj: Mcvary K. T., Roehrborn C. G., Avins A. L., et al. American Urological Association Guideline: Management of Benign Prostatic Hyperplasia (BPH).