Jak zdraví matek a otců ovlivňuje láskyplná péče o dítě?

Otisk rodičovské péče v mozku

Mozek matek během těhotenství a po porodu podléhá změnám daným strukturální a funkční plasticitou. Zobrazování mozku ovšem naznačilo, že i samotná péče o dítě může zpomalovat jeho stárnutí.

V práci publikované v roce 2021 bylo prokázáno, že mateřství může být prospěšné pro funkci mozku v pozdním životě. V souboru 220 zdravých starších žen (73,82 ± 3,53 roku) a 252 zdravých starších mužů (73,95 ± 3,50 roku) vědci s využitím funkční magnetické rezonance (fMRI) posuzovali případnou ochrannou moc rodičovství pro stárnoucí mozek, a to tak, že porovnávali konektivitu mozku v klidovém stavu oproti 3 různým modelům změny související s věkem. U žen zjistili pozitivní spojitost, přičemž roli hrál i počet dětí, které žena porodila. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší počet dětí, tím lepší kondice mozku. U mužů autoři studie žádný obdobný dopad rodičovství nenašli.

Částečně jiné závěry ovšem přinesla rozsáhlá práce na podobné téma, do níž byla zahrnuta data 19 964 žen a 17 607 mužů z UK Biobank, a to v tom smyslu, že zde rodičovství příznivě ovlivnilo mozek žen i mužů. Z toho vyplývá, že změny provázející rodičovství mohou přinést výhody pro zdraví mozku na celý zbytek života a měnit trajektorii stárnutí, což odpovídá například i poznatkům získaným na zvířecích modelech. Navíc pozorování tohoto jevu u žen i mužů naznačuje, že se jedná spíše o dopad projevované péče, a tedy lásky, než pouze těhotenství.

Kojení jako prevence chorob

Zdravotní přínosy kojení jsou dobře známy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) u dětí snižuje výskyt respiračních infekcí i riziko úmrtí na infekční onemocnění. U matek zase snižuje riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu a karcinomů vaječníků a prsu.

Podle metaanalýzy 8 studií provedených v letech 1986 až 2009 v Austrálii, Číně, Norsku, Japonsku a USA a jedné nadnárodní lze do tohoto výčtu přidat i nižší pravděpodobnost vzniku onemocnění srdce či cévní mozkové příhody nebo úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO). Výsledky zveřejnil Journal of American Heart Association (JAMA). Přehled zahrnoval zdravotní záznamy téměř 1,2 milionu žen (průměrný věk při prvním narozeném dítěti byl 25 let) a vyplynulo z něj mimo jiné následující:

• 82 % žen v životě kojilo.
• Ženy, které někdy kojily, měly oproti těm, které nikdy nekojily, o 11 % nižší riziko vzniku KVO.
• Během 10letého sledování měly ženy, které v životě kojily, o 14 % nižší pravděpodobnost, že se u nich vyvine ischemická choroba srdeční, o 12 %, že u nich dojde k CMP, a o 17 % nižší pravděpodobnost, že zemřou na KVO.
• U žen, které kojily alespoň 12 měsíců, byla zjištěna snížená pravděpodobnost, že se u nich vyvine KVO, než u těch, jež nikdy nekojily.

Nebyly zjištěny významné rozdíly v riziku kardiovaskulárních chorob podle věku nebo počtu těhotenství.

(esr)

Zdroje:
1. Orchard E. R., Ward P. G. D., Chopra S. et al. Neuroprotective effects of motherhood on brain function in late life: A resting-state fMRI study. Cereb Cortex 2021; 31 (2): 1270–1283, doi: 10.1093/cercor/bhaa293.
2. Orchard E. R., Chopra S., Ooi L. Q. R. et al. Protective role of parenthood on age-related brain function in mid- to late-life. Proc Natl Acad Sci U S A 2025 Mar 4; 122 (9): e2411245122, doi: 10.1073/pnas.2411245122.
3. Breastfeeding reduces mothers’ cardiovascular disease risk, review found. JAHA 2022 Jan 11. Dostupné na: www.newsroom.heart.org/news/breastfeeding-reduces-mothers-cardiovascular-disease-risk-review-found