Nová metoda odlišení nádorové tkáně může zpřesnit resekci glioblastomů
Výzkumný tým českého Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) a Stanfordovy univerzity objevil nový způsob, jak co nejpřesněji označit rozsah glioblastomu, pro něhož je typický infiltrační růst. Nová metoda funguje na principu molekulárních sond a jejich fluorescence, ke které dochází v nádorové tkáni působením specifických proteáz. Vzniká tak výrazný kontrast s okolní zdravou tkání. Přesná lokalizace glioblastomu neurochirurgům umožní odstranit co nejvíce nádorové tkáně a zároveň zbytečně nepoškodit nezasaženou mozkovou tkáň.
Agresivní recidivující nádor
Glioblastom (Glioblastoma multiforme) je nejčastějším a zároveň také nejagresivnějším primárním nádorem mozku. Vyrůstá z gliálních buněk – astrocytů a představuje přibližně 12–15 % všech intrakraniálních nádorů. Jeho incidence je 2 až 3 nové případy na 100 000 obyvatel za rok. V Česku je takto diagnostikováno přibližně 350 nových případů ročně. Bez správně cílené léčby nepřesahuje doba přežití pacientů ani tři měsíce.
V současné době lze glioblastom léčit pouze paliativně radikální chirurgickou resekcí, jejímž cílem je snížení tlaku nádoru na okolní mozkové struktury. Po chirurgickém zákroku se obvykle přistupuje k adjuvantní radio- a chemoterapii. I přesto se pacienti dožijí průměrně jen jednoho roku od zákroku. Medián doby do vzniku recidivy glioblastomu po standardní terapii je totiž zhruba 7 měsíců. Více než dva roky tak přežívá méně než 25 % pacientů.
Protože se glioblastom vyznačuje vysokou mírou recidivy a jeho resekce probíhá v bezprostředním okolí elokventních struktur mozku, je pro úspěšnost zákroku kritická maximální přesnost. Pro určení hranice mezi glioblastomem a zdravou tkání se v současné době běžně používá kyselina 5-aminolevulinová (5-ALA). Fluorescentní signál vyvolaný štěpením 5-ALA se ale vlivem difúze často rozšiřuje i mimo samotný nádor a navíc poměrně rychle slábne. Dochází tak k nepřesným resekcím.
Přesnější odlišení nádorové tkáně pomocí molekulárních sond
Výzkumný tým se proto zaměřil na způsob, jak nádorovou a zdravou mozkovou tkáň odlišit lépe. Výsledkem jsou molekulární sondy s označením 6QC-ICQ obsahující NIR (near infrared) fluorofor, konkrétně ICG (indocyaninovou zeleň), která je aktivována cysteinovými katepsiny v nádorových buňkách glioblastomu a makrofázích osidlujících tento nádor. Vzniklý fluorofor se ukládá intracelulárně a umožňuje fluorescenčně vizualizovat nádorovou tkáň, zatímco ve zdravé mozkové tkáni je fluorescence minimální.
Sondy 6QC-ICQ a další molekulární sondy vědci testovali u myší s ortotopickými nádory mozku, in vitro v buněčných kulturách a ex vivo v bioptickém materiálu od pacientů s glioblastomem.
Následně se pomocí několika vizualizačních platforem potvrdilo, že sonda 6QC-ICG dokáže nádorovou tkáň zobrazit výrazně lépe, než dosud používaná 5-ALA i jiné zkoumané molekulární sondy. Závěry studie byly v březnu publikovány v Journal of Neurosurgery.
Výsledky výzkumu by jeho autoři rádi převedli co nejdříve do klinické praxe. K tomu je ale zapotřebí optimalizovat současná zobrazovací zařízení, která jsou obvykle nastavena na detekci nádorů pomocí 5-ALA. Aktuálně je proto na řadě diskuse s výrobci vizualizačních technologií a platforem, na jejímž konci by měl být efektivní nástroj fungující právě na principu nových molekulárních sond 6QC-ICQ.
(jko)
Zdroje:
1. Konečná D., Výmola P., Ternerová N. et al. Molecularly targeted protease-activated probes for visualization of glioblastoma: a comparison with 5-ALA. J Neurosurg 2024 Mar 29; 141 (3): 602–613, doi: 10.3171/2024.1.JNS231137.
2. Objev českých vědců chirurgům rozsvítí mozkové nádory. Národní ústav pro výzkum rakoviny, 2024. Dostupné na: www.nuvr.cz/2024/05/24/objev-ceskych-vedcu-chirurgum-rozsviti-mozkove-nadory
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Proč jsou nemocnice nepřítelem spánku? A jak to změnit?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/42
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Konference Efektivní nemocnice 2024 hledala řešení pro české zdravotnictví