Čichám, čichám člověčinu aneb k čemu nám slouží čich

Nedoceněný smysl

Americká studie z roku 2022 oslovila 188 studentů vysokých škol a 219 dospělých z běžné populace dotazníkovým šetřením, v rámci něhož účastníci odpovídali na otázky zjišťující, nakolik si cení svých smyslů (čichu, sluchu a zraku).

Dotazovaní si měli vybrat, zda by se raději vzdali daného smyslu, nebo svého telefonu, částky 10 tisíc dolarů, své oblíbené stránky na sociálních sítích, online nakupování, oblíbené streamovací platformy, vysněné dovolené, domácího mazlíčka, svých vlasů nebo malíčku své levé nohy.

Ukázalo se, že čich byl považován za výrazně méně důležitý než zrak či sluch, a dokonce i za méně důležitý než některé nabízené komodity. Čtvrtina studentů vysoké školy například uvedla, že by se raději vzdali svého čichu než svého mobilu. Téměř polovina dotázaných žen by raději nic necítila, než aby přišla o vlasy. Pětina účastníků by svůj čich vyměnila za 10 tisíc dolarů a skoro polovina za svého domácího mazlíčka. Každý desátý by místo schopnosti cítit raději odjel na vysněnou dovolenou.

K čemu nám čich vlastně je?

Odhaduje se, že až 5 % světové populace trpí anosmií, tedy kompletní ztrátou čichu, a až u pětiny může být přítomna hyposmie, snížená čichová schopnost. Řada lidí se setkala s dočasnou ztrátou čichu při onemocnění COVID-19.

Ztráta čichu může omezit naši schopnost detekovat nebezpečí, jako je například přítomnost kouře nebo patogenů v potravě. Má nepřímý vliv i na osobní a společenské vztahy, ovlivňuje sexuální touhu a chování i schopnost matek přilnout ke svému čerstvě narozenému dítěti.

Spojení s pamětí a emocemi

Proč nás vůně vanilkových rohlíčků automaticky přenese do vzpomínek na Vánoce našeho dětství? Pachové vjemy se zachycují pomocí čichových neuronů nosní sliznice, jejichž neurity vstupují do čichového bulbu předního mozku. Bulbus je přímo propojen s limbickým systémem, jenž zahrnuje amygdalu, naše emoční centrum, a hipokampus, kde se tvoří vzpomínky. Zrak ani sluch však s limbickým systémem propojeny nejsou.

Studie z roku 2004 využila zobrazování funkční magnetickou rezonancí u 5 zdravých žen a zjistila, že oblast amygdaly a hipokampu se ve srovnání s verbálním podnětem signifikantně více aktivovala při vystavení účastnice vůni, jež pro ni měla osobní význam.

Řekni mi, co cítíš, a já ti řeknu, jak na tom jsi

Americká studie, která sledovala 3005 osob ve věku 57–85 let v letech 2005–2011, odhalila, že ztráta čichu je silným prediktorem 5letého rizika mortality. U jedinců s anosmií bylo riziko úmrtí z jakékoliv příčiny zvýšeno více než 3× oproti osobám se zachovaným čichem. Nijak přitom nesouviselo se stavem výživy, kognitivní funkcí, duševním zdravím, křehkostí, kouřením či abúzem alkoholu.

U starších lidí se snížená schopnost cítit pojí se zvýšeným rizikem deprese, ačkoliv stále není jasné, proč. Částečná či úplná ztráta čichu také bývá časným indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Pacienti často udávají ztrátu čichu i roky před manifestací jakýchkoli symptomů narušujících tělesné či mozkové funkce.

Čichové buňky se neustále regenerují

Čichová schopnost může být narušena vlivem úrazu nebo infekce, jako v případě již zmíněné nemoci COVID-19. Ve většině případů je dysfunkce dočasná, což je dáno regenerační schopností olfaktorických nervů. Tento proces se dosud nepodařilo plně osvětlit, ale zdá se, že na sliznici nosního epitelu jsou přítomny kmenové buňky, z nichž diferencují progenitorové buňky a posléze nové čichové neurony.

Neustálá regenerace může představovat ochranný mechanismus, neboť olfaktorické nervy jsou zvláště zranitelné vůči poškození faktory vnějšího prostředí, jako jsou toxiny, chemikálie a patogeny.

Některé studie naznačují, že ztráta čichu po onemocnění COVID-19 může trvat i poměrně dlouhou dobu. Zdá se, že virus a dlouhodobá imunitní odpověď na něj poškozuje buňky důležité pro regeneraci čichových neuronů.

Jak vycvičit nos

Ukazuje se, že tzv. čichový trénink je u poruch čichu slibným přístupem. Během tréninku pacienti obvykle čichají po dobu asi 20 sekund k výrazným jasně definovaným vůním, jako jsou esence různých květů, citrusů, koření nebo ovoce, a to nejméně 2× denně po dobu 3 měsíců až půl roku.

Během čichání se pacient soustředí na vzpomínku na vůni a snaží se vybavit si informaci o vůni a její intenzitě. Tento proces by měl pomáhat s reorganizací nervových spojení v mozku, ale přesný mechanismus se zatím nepodařilo objasnit. U pacientů s postcovidovou ztrátou čichu však takový trénink vedl ke zlepšení schopnosti detekovat a rozlišovat pachy.

(este)

Zdroje:
1. Herz R. S., Bajec M. R. Your money or your sense of smell? A comparative analysis of the sensory and psychological value of olfaction. Brain Sci 2022; 12 (3): 299, doi: 10.3390/brainsci12030299.
2. Blomkvist A., Hofer M. Olfactory impairment and close social relationships. A narrative review. Chem Senses 2021; 46: bjab037, doi: 10.1093/chemse/bjab037.
3. Herz R. S., Eliassen J., Beland S., Souza T. Neuroimaging evidence for the emotional potency of odor-evoked memory. Neuropsychologia 2004; 42 (3): 371–378, doi: 10.1016/j.neuropsychologia.2003.08.009.
4. Pinto J. M., Wroblewski K. E., Kern D. W. et al. Olfactory dysfunction predicts 5-year mortality in older adults. PLoS One 2014; 9 (10): e107541, doi: 10.1371/journal.pone.0107541.
5. Kamath V., Jiang K., Manning K. J. et al. Olfactory dysfunction and depression trajectories in community-dwelling older adults. J Gerontol A Biol Sci Med Sci 2024; 79 (1): glad139, doi: 10.1093/gerona/glad139.
6. De Cleene N., Schwarzová K., Labrecque S. et al. Olfactory dysfunction as potential biomarker in neurodegenerative diseases: a narrative review. Front Neurosci 2025; 18: 1505029, doi: 10.3389/fnins.2024.1505029.
7. Durante M. A., Kurtenbach S., Sargi Z. B. et al. Single-cell analysis of olfactory neurogenesis and differentiation in adult humans. Nat Neurosci 2020; 23 (3): 323–326, doi: 10.1038/s41593-020-0587-9.
8. Finlay J. B., Brann D. H., Abi Hachem R. et al. Persistent post-COVID-19 smell loss is associated with immune cell infiltration and altered gene expression in olfactory epithelium. Sci Transl Med 2022; 14 (676): eadd0484, doi: 10.1126/scitranslmed.add0484.
9. Nag A. K., Saltagi A. K., Saltagi M. Z. et al. Management of post-infectious anosmia and hyposmia: A systematic review. Ann Otol Rhinol Laryngol 2023; 132 (7): 806–817, doi: 10.1177/00034894221118186. 
10. Yaylacı A., Azak E., Önal A. et al. Effects of classical olfactory training in patients with COVID-19-related persistent loss of smell. Eur Arch Otorhinolaryngol 2023; 280 (2): 757–763, doi: 10.1007/s00405-022-07570-w.
11. Pires Í. A. T., Steffens S. T., Mocelin A. G. et al. Intensive olfactory training in post-COVID-19 patients: A multicenter randomized clinical trial. Am J Rhinol Allergy 2022; 36 (6): 780–787, doi: 10.1177/19458924221113124.
12. Khan A. M,. Piccirillo J., Kallogjeri D., Piccirillo J. F. Efficacy of combined visual-olfactory training with patient-preferred scents as treatment for patients with COVID-19 resultant olfactory loss: A randomized clinical trial. JAMA Otolaryngol Head Neck Surg 2023; 149 (2): 141–149, doi: 10.1001/jamaoto.2022.4112.