#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Imunita vůči COVID-19: Jak dlouho vydrží protilátky v krvi a je možné se znovu nakazit?

19. 11. 2020

Velká observační studie provedená ve Spojeném království během léta 2020 naznačuje, že hladina protilátek proti viru SARS-CoV-2 po prodělané infekci poměrně rychle klesá. Zároveň se objevují informace o případech reinfekce nebo opětovném vzplanutí onemocnění. Tyto jevy jsou i vzhledem k vývoji vakcín a snahy o nastolení kolektivní imunity předmětem intenzivního zkoumání.

Epidemiologická studie REACT2

Rozsáhlé hodnocení hladiny protilátek proti COVID-19 bylo provedeno po ústupu první vlny pandemie v Anglii. Od června do září 2020 se studie REACT2 zúčastnilo 365 104 náhodně vybraných dospělých. Testování probíhalo ve 3 kolech (pokaždé s jinými účastníky) pomocí domácích testů pro detekci IgG protilátek proti SARS-CoV-2. Prevalence protilátek byla stanovena po adjustaci na vlastnosti testů jako vážený průměr vzhledem k demografickým faktorům dospělé populace.

Protilátek v populaci během 3 měsíců znatelně ubylo

Během všech 3 testování se vyskytlo 17 576 pozitivních testů. Prevalence protilátek v populaci během 3 měsíců testování znatelně poklesla ze 6 % detekovaných na konci června 2020 přes 4,8 % při druhém kole testování až na 4,4 % v září 2020. Celkový odhadovaný úbytek výskytu protilátek v populaci tak činil 26,5 %.

Úbytek byl pozorován napříč věkovými skupinami, nejnižší (−14,9 %) s nejvyšší prevalencí pozitivních testů se vyskytoval u nejmladších účastníků (věková skupina 18−24 let), zatímco nejnižší prevalence protilátek s největším úbytkem (−39 %) byla zaznamenána u nejstarší věkové skupiny (75+). Největší úbytek se vyskytoval u účastníků, kteří nevěděli, že onemocnění prodělali (−64 %) oproti lidem s infekcí potvrzenou PCR testy v anamnéze (−22,3 %).

Případy reinfekce onemocněním COVID-19

Výsledky této studie naznačují, že imunita populace vůči onemocnění v čase klesá a riziko případné reinfekce se zvyšuje. V poslední době bylo v literatuře popsáno několik výskytů reinfekce onemocněním COVID-19. Američtí autoři popsali na začátku října první potvrzený případ 25letého muže, který se prokazatelně znovu nakazil virem SARS-CoV-2 s genomem mírně odlišným od izolátu při první nákaze. Průběh druhého onemocnění byl horší, pacient potřeboval hospitalizaci a kyslíkovou podporu.

Retrospektivní francouzská studie, která zkoumala rekurenci onemocnění COVID-19 po období bez příznaků onemocnění a s počátkem nejméně 21 dnů od propuknutí prvního onemocnění, popisuje 11 pacientů. 4 z nich byli mladí zdravotníci bez dalších komorbidit, kteří se po první epizodě zcela zotavili. Autoři předpokládají, že u těchto pacientů nastala druhá epizoda onemocnění za 1−2 týdny po odeznění příznaků z důvodu reinfekce, tuto hypotézu však nemají potvrzenou pomocí PCR testování. Oproti tomu u zbylých 7 starších pacientů, kteří prodělali dvě epizody hypoxemické pneumonie, byla reexpozice viru nepravděpodobná a autoři předpokládají, že se jednalo o reaktivaci původního onemocnění. U 3 pacientů z této skupiny byla druhá epizoda fatální.

Nezodpovězené otázky

Dochází k reinfekci, protože protilátková odpověď na první infekci byla nedostatečná? To zatím nevíme − vzhledem k odlišnostem v metodice testování nelze porovnat výsledky získané v různých částech světa. Hladina protilátek je také značně variabilní v čase od expozice nákaze.

Chrání získaná imunita jedince před příznaky onemocnění při reinfekci? Ukazuje se, že ne nutně, neboť publikované případy 2 pacientů z Nevady a Ekvádoru ukázaly, že průběh druhého onemocnění byl u obou závažnější. Nesmíme ovšem zapomínat, že případy popsané v literatuře vynikají právě závažností symptomů a že bez plošného testování celé populace nemáme informace o asymptomatických reinfekcích.

Jsou reinfikovaní jedinci infekční? Z výsledků PCR testování po stěru z nosohltanu můžeme přibližně odhadnout virovou nálož testovaného. U některých potvrzených případů reinfekce byla virová nálož pravděpodobně poměrně vysoká a pacienti zřejmě byli infekční. Zdá se tedy, že z hlediska prevence přenosu COVID-19 v populaci a získání kolektivní imunity se nemůžeme spolehnout na imunitu získanou proděláním nemoci.

Důsledky pro vývoj vakcíny

Bude nutné získat vakcínu proti každému ze subtypů SARS-CoV-2? Ačkoliv je analýza genomu virových izolátů dobrým způsobem jak odlišit reinfekci od reaktivace původní nákazy, zatím nic neukazuje na to, že by ke druhé infekci odlišným subtypem došlo na základě mutace umožňující vyhnout se imunitnímu dohledu. Zdá se tedy, že prozatím bude jedna vakcína dostačující.

Objevující se případy reinfekce představují pro vědeckou komunitu dobrou příležitost ke zkoumání, na čem ochrana proti infekci závisí a jak často přirozeně prodělané onemocnění přináší úroveň imunitní reakce nutnou pro ochranu jedince před reinfekcí. Tyto informace jsou klíčové pro určení, které vakcíny jsou schopné účinně zajistit ochranu jednotlivce a kolektivní imunitu.

(este)

Zdroje:
1.* Ward H., Cooke G., Atchison C. et al. Declining prevalence of antibody positivity to SARS-CoV-2: a community study of 365,000 adults. medRxiv 2020 Oct 27, doi: 10.1101/2020.10.26.20219725.
2. Iwasaki A. What reinfections mean for COVID-19. Lancet Infect Dis 2020 Oct 12: S1473-3099(20)30783-0, doi: 10.1016/S1473-3099(20)30783-0 [Epub ahead of print].
3. Gousseff M., Penot P., Gallay L. et al. Clinical recurrences of COVID-19 symptoms after recovery: Viral relapse, reinfection or inflammatory rebound? J Infect 2020; 81 (5): 816−846, doi: 10.1016/j.jinf.2020.06.073.

Pozn.: Zdroj označený * v době publikace tohoto textu neprošel recenzním řízením, neboť byl v zájmu co nejrychlejšího sdílení informací publikován ve formě rukopisu jako preprint.



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#